Závěr Halového mistrovství Evropy v Praze patřil odchovanci opavské atletiky Jakubu Holušovi. Neuvěřitelným způsobem dokázal rozbouřit celou O2 arenu, v drtivém finiši porazil Turka Özbilena a stal se evropským šampionem. A co víc, na domácí půdě, před zraky svých nejbližších.

Z Opavy jich za ním dorazil celý houf. Rodina, bývalý trenér ze Sokola Jan Škrabal a další. Opavská ekip,a řadící se k největším, Holušovým příznivcům mohla čítat okolo dvaceti členů.

„S vlajkou se mi nabízeli asi tři lidé, ale všechny jsem odmítl. Byl jsem už dopředu domluvený s Opaváky, že pokud bude medaile, dojdu si pro ni k nim," líčil nám v pondělí do telefonu šťastný Jakub Holuša. A ta nakonec skutečně zacinkala. Aktuálně nejlepší český mílař současnosti rozradostnil jedenáct tisíc diváků v O2 areně.

„Ta podpora byla neuvěřitelná, hnala mě dopředu. Na tribuně seděla i má rodina, takže jsem byl malinko nervózní. Takový úspěch člověk zažije jednou za život. Vyhrát doma před vlastními diváky, to je sen každého sportovce," pokračoval.

Obrovsky hrdí na něho byli také rodinní příslušníci: maminka Jana, tatínek Petr anebo sestra Karolína. „Byl to můj největší životní zážitek. Na Kubu jsem byla strašně pyšná. Cítila jsem z něho velkou sílu. Věřila jsem, že by z toho mohla být medaile. O běhání strašlivě moc přemýšlí," uvedla na adresu svého syna Jana Holušová.

Podle svých slov si v obklopení dalších blízkých a přátel z Opavy užívala českou hymnu při vyhlašování vítězů. Emoce zkrátka pracovaly na sto procent.

Dojatý byl také Jakubův otec Petr. „Těžko se to vysvětluje. Je to nepopsatelný zážitek. Jedná se o velké zadostiučinění za všechna ta léta dřiny. Před závodem jsem doufal v alespoň třetí místo. A on nakonec vyhrál. Je to úžasné," mínil Petr Holuša, jenž kdysi nebyl přesvědčen o tom, že by to jeho potomek na atletickém poli mohl dotáhnout tak daleko, až na pomyslný trůn, určený evropskému halovému mistrovi: „Nebyl jsem si tím jist hlavně proto, že konkurence v bězích na tyto vzdálenosti je opravdu obrovská. Navíc jim většinou dominují běžci černé pleti."

To maminka Jakuba Holuši si tyto myšlenky připouštěla: „V minulosti mě to rozhodně napadlo. Nyní mu je sedmadvacet. Je to vyzrálý závodník, patřící do úplné špičky."

Decentní oslava, která se v neděli večer konala v pražské vyhlášené restauraci U Pinkasů, se nesla ve vynikající atmosféře. Na chvíli dorazila také oštěpařka Barbora Špotáková anebo velký kamarád Jakuba Holuši a další odchovanec opavské atletiky Jan Kudlička.

Mezi osazenstvem nechyběl také člověk, jemuž nelze upírat velký podíl na obrovském úspěchu, Jan Škrabal. Ředitel Základní školy Englišova a trenér Sokola Opava Holušu vychoval pro velkou atletiku.

„Honza o tom nechce slyšet, ale pravda je taková, že mu patří skutečně velký dík za to, co jsem dokázal. První atletické krůčky k takovým úspěchům jsem absolvoval s ním. Medaile je i takovou odměnou pro Opavu. Nikdy nezapomenu, odkud jsem," mínil novopečený halový mistr Evropy v běhu na 1500 metrů.

„Musím se přiznat, že mi tekly slzy. Bylo to něco ohromného," popisoval své dojmy už zmíněný Jan Škrabal.

Právě jeho se svou rodinou Jakub Holuša ubytoval ve svém pražském bytě. Sám totiž musel být se zbytkem české výpravy. „Připravil to pro nás neuvěřitelně. Dočkali jsme se velmi vlídného a srdečného přijetí," poznamenal ředitel Englišky a ještě dodal:

„Přímo v hale jsme si to perfektně užili. Měli jsme snad ta nejlepší místa. Z Opavy tam byla řada lidí. Zmíním třeba Jiřího Sýkoru anebo jeho syna Jana, který Kubovi nachystal a pak i hodil českou vlajku s nápisem Opava."