V tyčkařském finále Halového mistrovství Evropy v Bělehradě si vedl skvěle. Před rozhodující výškou 585 centimetrů průběžně vedl. Na 550, 570, 575 i 580 nezaváhal hned napoprvé. Čtvrtým skokem dokonce překonal své letošní maximum.

Na medaili ovšem nakonec bylo potřeba překonat laťku, která byla ještě o pět centimetrů výše. Hned napoprvé to dokázal možná největší favorit závodu – Polák Piotr Lisek. Na první dobrou výšku pokořil také Fillípidis z Řecka, na pokusy se však zařadil na druhé místo. Když Jan Kudlička napotřetí shodil, musel čekat, jak dopadne poslední skok na 585 cm pro polského tyčkaře Pawla Wojciechowského.

Pokud by laťka spadla, bral by bronz, v opačném případě by šel na čtvrté místo. Bohužel pro bývalého svěřence trenéra Jiřího Lesáka ze Sokola Opava nakonec došlo na druhou variantu. Vzhledem k tomu, že přes 590 cm se už nikdo nepřenesl, zlato vybojoval Lisek.

Rodák z Opavy ovšem nijak nesmutnil. Věděl, že v tyčkařském sektoru bělehradského stadionu odevzdal maximum. I když to v tyčce na takových akcích ne vždy bývá zvykem, cenné kovy tentokrát visely o něco výše.

„Šest kluků skočilo přes 580 centimetrů, což je něco neuvěřitelného. Je škoda, že z toho nakonec nebyla medaile, na druhou stranu jsem skočil to, na co jsem měl. Věřím, že kluci si to vybrali teď v Bělehradě a já si to vyberu v Londýně," uvedl pro server atletika.cz Jan Kudlička a v odpovědi narazil na destinaci letošního venkovního mistrovství světa, které je na programu v srpnu.

Aktuálně nejlepší český tyčkař umístění bere i s ohledem na to, jak se pro něj vyvíjela halová sezona. Potýkal se totiž s kolísavou výkonností. Například na Zimní pražské tyčce pokořil 573 cm, vyhrál a velmi nadějně atakoval i vyšší výšky, o několik dní později se však účastnil republikového šampionátu. Rovněž zvítězil, ale jen za 540 cm.

„Tato halová sezona byla jak na houpačce. S výsledkem jsem i proto spokojen," doplnil.