Ve čtvrtek na mítinku v Linci to přitom vůbec nebylo ono. Atlet pražské Dukly sice výkonem 540 cm vyhrál před svým oddílovým parťákem a dalším tyčkařem z opavské líhně Michalem Balnerem, ale s výkonem nemůže být spokojen. Podepsalo se na něm náročné soustředění na Kanárských ostrovech.

„V Linci to byla jedna velká tragédie. Čtrnáct dní jsme dřeli na Kanárech. Byl jsem strašně unavený a bolela mě lýtka i kotníky. Místo toho, aby mě nohy při odrazu podržely, podlamovaly se," vracel se k lineckému závodu Jan Kudlička.

O víkendu na přeboru Prahy už to ovšem byla jiná káva. Česká tyčkařská jednička si stačila dostatečně odpočinout a rázem z toho byl skok přes 575 cm, kterým dala vzpomenout na loňskou sezonu.

„Měl jsem jeden den volna, během něhož jsem vůbec nic nedělal. Neskutečně jsem si odpočinul. Cítil jsem se jako znovuzrozený," pokračoval svěřenec trenéra Boleslava Patery, jenž se pokoušel zdolat výšku 582 centimetrů, která by znamenala pokoření národního rekordu:

„Neskočil jsem ji, ale doplatil jsem na to, že jsem neměl dost tvrdé tyče. Tyčkařský závod začal s velkým zpožděním a v hale bylo snad už jen dvacet lidí."

Před šampionátem zůstane v Praze

Jan Kudlička se tedy skvěle popasoval i s novým povrchem, jímž se hala Otakara Jandery ve Stromovce může pyšnit. Vstupenku do polských Sopot má bývalý tyčkař Sokola Opava zajištěnou a už má jasno také ohledně toho, jak bude vypadat jeho následující harmonogram. Kdo by čekal účast na větších zahraničních mítincích, šeredně se plete. Cestování má totiž akorát tak dost.

„Prakticky až do mistrovství světa budu téměř výhradně skákat pouze v Praze. Jednomyslně jsme se na tom shodli. Sopoty jsou vrcholem halové sezony. Všechno chci vsadit na jednu kartu. Půjde o takový all in," použil i trochu té pokerové terminologie rodák ze slezské metropole.

Před světovým šampionátem, jenž je na programu mezi 7. a 9. březnem, nejspíš stihne obrazit celkem pět akcí. Nejprve to bude mistrovství republiky ve vícebojích, do něhož bude vložen i tyčkařský závod. Pak půjde o klasický republikový šampionát v hale, mítink Praha Indoor 2014, který se bude konat v O2 areně.

Jedná se o takovou zkoušku před halovým mistrovstvím Evropy, jež se na stejném místě uskuteční příští rok. Týden před Sopotami by se měl objevit také na startovní listině mezinárodního mítinku v Berlíně.

Otazník zatím visí nad Kudličkovým startem na Pražské tyčce: „Myslím si, že jsem se rozhodl jít správnou cestou. Za poslední dobu cestování bylo opravdu hodně. Už jsem na to začínal chytat averzi. Cestovat s tyčemi, zvlášť v zimě, je o mnoho komplikovanější než třeba v létě."

Má před sebou nejlepší sezonu?

Jan Kudlička byl během prosince a ledna na dvou soustředěních na Kanárských ostrovech. Nejprve na Lanzarote a naposledy letěl na Tenerife, kde se věnoval hlavně běžecké fázi. Vzhledem k tomu, že zde panují o poznání teplejší klimatické podmínky než 
u nás, mohl běhat i delší úseky. Oproti loňskému roku ho ani netrápilo zranění. Možná si vzpomenete, že loni ho ze zdravotních patálií vysvobodil až docent Pavel Kolář.

„Letos se cítím opravdu fantasticky. Myslím, že jsem natrénoval nejlépe v kariéře. 
S minulým rokem to nelze srovnávat. Měl jsem potíže s úponem na zadním stehenním svalu, kvůli kterému jsem na soustředění nemohl běhat," vybavil si celou situaci bývalý svěřenec trenéra Jiřího Lesáka z opavského Sokola a ještě dodal:

„Tenkrát mě to potkalo před Vánocemi. Do Prahy jsem dorazil den před Štědrým dnem a lékařskou pomoc jsem se rozhodl vyhledat až po svátcích. Navštívil jsem fyzioterapeuta Pavla Koláře, který pomocí čtyř akupunkturních jehliček mé problémy vyřešil. Na tohoto člověka nedám dopustit. Zachránil mi celou halovou sezonu."

Lavillenie skočil 608 centimetrů

Halový světový šampionát v Polsku se kvapem blíží a Jan Kudlička už pomalu, ale jistě musí uvažovat i nad svými ambicemi. „Všechno podřizuju Sopotům, a proto bych měl skončit minimálně v první osmičce. Zároveň si myslím, že různých finálových účastí už bylo dost, takže bych se chtěl umístit co nejblíže stupňů vítězů," poznamenal.

Na mítincích se ukazují i jeho soupeři. V závislosti na výkonech má mistrovství světa jednoho jediného favorita, kterým je fenomenální Francouz Renaud Lavillenie. V Rouenu nejprve skočil 604 cm a následně v polské Bydhošti neuvěřitelných 608 centimetrů, čímž se v historických tabulkách posunul před Australana Stevena Hookera a stal se druhým nejlepším tyčkařem atletických dějin hned za legendárním Sergejem Bubkou.

Jeho světové maximum ve výšce 616 cm se pokoušel pokořit, ale prozatím odolalo. Jestliže se Lavillenie i v Sopotech představí ve stejné formě, bude patrně bojovat jen sám se sebou.

„Skoky na 616 cm v Bydhošti jsem měl možnost vidět a musím uznat, že nebyly vůbec špatné. Bubkův rekord podle mnohých překonat nejde. Lavillenieho pokusy ovšem zdaleka nebyly marné. Uvidíme. Rozhodně není bez šancí," zakončil Jan Kudlička.

Petr Dušek