Vybojoval bronz a mnoho nechybělo i k blyštivější stříbrné medaili. Atlet pražské Dukly se přenesl přes výšku 570 centimetrů a o třetí místo se podělil s Francouzem Kevinem Menaldem, který dosáhl naprosto totožného zápisu. Stejně jako Jan Kudlička jednou shodil na 560 cm.

Druhou příčku obsadil Polák Pawel Wojciechowski rovněž za 570 cm. Na rozdíl od obou bronzových medailistů soutěží procházel čistě až na výšku 575 cm. Svůj závod si skákal fenomenální Francouz a světový rekordman Renaud Lavillenie, jenž bral zlato za 590 cm.

Pro bývalého svěřence trenéra Jiřího Lesáka z opavského Sokola se jedná o letošní druhý cenný kov. Na první bronz tohoto roku dosáhl v březnu v polských Sopotech na halovém světovém šampionátu.

„Z medaile mám pochopitelně velkou radost, i když vím, že jsem mohl získat stříbro. Stačilo napoprvé zdolat 560 cm anebo se dostat přes 575 cm. Trošku mě to mrzí. Zpětně bych některé věci asi udělal jinak, ale jak se říká, po bitvě je každý generál," ohlížel se za curyšským finále skoku o tyči Jan Kudlička.

Ke stříbru nebylo daleko

Finálový závod lze také označit za jednu velkou větrnou loterii. Při rozběhu na třetí pokus na 575 cm se tyčkař původem z Opavy dokonce musel zastavit.

„Podmínky byly doslova neskákatelné. Poryv nárazového větru se mi opřel do tyče a snad poprvé jsem nedoběhl ani ke stojanům. Vzhledem k tomu, že do konce limitu chybělo pár vteřin, nestačil jsem se znovu rozeběhnout. Nešlo to přeriskovat, protože by to bylo až příliš nebezpečné," uvedl dále.

Bohužel pro elitního českého tyčkaře nezafungovala ani domluva s rozhodčím, jenž slíbil, že mu pustí čas až po startu štafety. Nakonec se tak nestalo: „Do sektoru pak přišel někdo z vyšších pozic a rozhodčímu řekl, ať mi to pustí. Nestačil jsem si ani roztleskat diváky. Pak ještě ten vítr. Šlo o totálně nevydařený pokus."

Předchozí dva skoky na téže výšce přitom nevypadaly vůbec špatně. Hlavně ten druhý. Jan Kudlička asi ještě teď uvažuje nad tím, proč laťka spadla. „Je to skoro záhada. Dívali jsme se na to ze záznamu a byla to snad otázka jednoho centimetru. Nepřišli jsme na to, čím jsem to shodil. Chyběl opravdový kousek. Měl jsem velkou smůlu," pokračoval dále.

Z kvalifikace se dostal na poslední chvíli

Menší oslavy proběhly už po závodě. Kdo by však čekal nějaký bujarý večírek nebo něco podobného, je na velkém omylu. „Dali jsme si pivo, ale velké to nebylo. Jsou přece jenom pořád závody. Čas na oslavy přijde až po sezoně," vysvětloval svěřenec kouče Boleslava Patery.

Nechybělo přitom mnoho a Jan Kudlička ve finále nemusel vůbec startovat. V kvalifikaci se přitom přenesl přes 560 cm až na třetí pokus. Ostatním finalistům kromě Renauda Lavillenieho přitom stačilo zdolat výšku o deset centimetrů nižší.

„Jsem zvyklý jít na 540 a poté na 560. Problém byl v tom, že kvalifikace byla strašně roztahaná. Skákaly dvě kvalifikační skupiny. Musel jsem hodinu a čtvrt čekat na to, než budu moci jít skákat na 560. Tato proluka je na tak důležitém závodě vyčerpávající z psychického i fyzického hlediska. Na poslední pokus jsem se rozbíhal tři vteřiny před koncem limitu. Naštěstí to klaplo," ulevil si.

Druhý zástupce opavské atletiky mezi tyčkaři Michal Balner kvalifikačním sítem neprošel.

Smutný příběh Jakuba Holuši

Prakticky žádné důvody k radosti v Curychu neměl velký kamarád Jana Kudličky a rovněž další slavný odchovanec Sokola Opava Jakub Holuša. I když formu na patnáctistovku naladil skvěle, před rozběhem ho schvátila nemoc a pro finále musel svou účast odříct. Kudlička na podobných akcích vždy s Holušou bydlí na jednom pokoji a i nyní tomu nebylo jinak.

„Je to smutný příběh. Tohle se vůbec nemělo stát. Dva dny před rozběhem měl čtvrtku běžet za 56 vteřin a on to zvládl o čtyři sekundy rychleji. Říkal mi, že cítí životní formu. Pak ale onemocněl virózou a šlo vidět, že rozběhem se vyloženě protrápil, i když postoupil. Nechal v tom úplně všechno. Tělo s nemocí bojovalo. Na pokoji pak ležel a nebyl si schopný dojít ani pro svačinu," poznamenal.

Holuša je v nemocnici s ledvinovými problémyČeský běžec Jakub Holuša, který kvůli nemoci nenastoupil v neděli na mistrovství Evropy v Curychu do finále závodu na 1500 metrů, leží v nemocnici na pozorování. Krevní testy totiž odhalily extrémně zvýšené ledvinové hodnoty.

Holuša patřil v Curychu k českým medailovým nadějím, protože v letošní sezoně útočil na letitý český rekord, ale už v pátečním rozběhu se necítil dobře. Do finále sice postoupil časem, ale sotva mluvil a ještě dlouho po běhu nemohl ani pořádně dýchat. Ještě týž večer dostal teplotu a kvůli nemoci musel boj o medaili vzdát.

Když se vrátil domů, cítil se už dobře. Pro jistotu ale zašel na testy, neboť ho bolela záda v oblasti ledvin. „Oproti víkendu jsem se cítil úplně v pořádku, ale byl jsem na Dukle na krvi a testy odhalily totálně zvýšené ledvinové hodnoty," řekl Jakub Holuša. Proto odjel okamžitě do vojenské nemocnice ve Střešovicích, kde ho na interně znovu otestovali.

„A už si mě tady raději nechali," prozradil Holuša. „Mám něco s ledvinama a hlídají mě. Zatím se neví, co mi přesně je, dělají se další testy. Nejspíš na mě lezla viróza a já to tělo přetáhnul. Přetočil jsem kolečka a ledviny to asi nedaly. Nechápu, podle lékařů to je prý situace, kterou mívají lidi nad 60 let," dodal šestadvacetiletý atlet. (čtk)

Na Dolňáku chybět nebude

Pokud se ještě oklikou vrátíme k tyčce, diváky opět mohly zaujmout výborné výkony Renauda Lavillenieho. Nakonec zdolal 590 centimetrů, ale pokoušel se přenést i přes laťku ve výšce přesahující šest metrů. Jana Kudličky jsme se nemohli nezeptat na to, jestli se tento Francouz, který pokořil i Bubkův rekord a přeletěl přes 616 cm, dá porazit.

„Když skáče on, bojuje se pouze o druhé a třetí místo. Jestli je v pohodě, tak ho momentálně nejde porazit. Koneckonců se to potvrdilo i v Curychu."

Kdybyste chtěli vidět Jana Kudličku na vlastní oči v akci v jeho rodném městě, během příštího týdne budete mít šanci. V úterý 26. srpna se na Dolním náměstí v Opavě uskuteční tradiční tyčkařská exhibice pod otevřeným nebem. Před dvěma lety Kudlička dokonce odřekl účast na prestižním mítinku, aby zde mohl startovat. Přišel tak samozřejmě o nemalé startovné.

„Tyčka na Dolňáku se měla konat už ve čtvrtek, ale termín se mi kryl s Diamantovou ligou ve Stockholmu. Účast na takové prestižní akci pochopitelně nešlo odmítnout, proto jsme se domluvili, že na Dolním náměstí se bude skákat až v úterý," popisoval.

Rekord Ptáčka stále odolává

Konec atletické sezony se přiblížil. Dvě největší akce jsou už minulostí a je tedy ideální čas na bilancování, které díky dvěma bronzům bude z Kudličkova pohledu více než pozitivní. „Halová část byla velmi dobrá, což se projevilo na mistrovství světa v Sopotech. Bohužel poté se dostavily určité zdravotní problémy. Musel jsem odříct Diamantovou ligu v Paříži. Léčil mě například Pavel Kolář a další profesionálové.

Měl jsem výpadek z tréninku a nebylo jednoduché se dostat zpátky do formy. Také venkovní část byla především díky bronzu z Curychu velice dobrá," usuzoval.

Velkým nesplněným cílem Jana Kudličky je zatím dosud stále nepřekonaný český rekord Adama Ptáčka. Před více než deseti lety zdolal 581 centimetrů. „Velké akce jako mistrovství Evropy nebo světa nejsou pro zdolávání takových maxim ideální. Tam jde hlavně o umístění. Chtěl bych se přes tuto výšku přenést, ale zatím mi to nevyšlo," zakončil odchovanec opavské atletiky.

Pozn. red.: Článek byl zhotoven před startem čtvrteční Diamantové ligy ve Stockholmu.

Petr Dušek