Mladý běžec se rád vrací do Opavy, kde se svým otcem Jiřím, držitelem halového rekordu na pět kilometrů, pomáhá organizovat běžecké akce. Mezi nimi třeba Opavskou míli nebo Veřejný běh kolem komína Modelu. V rámci neoficiálních sportovních akcí si koncem října připsal neobvyklé prvenství. Jako první Čech předběhl pražské metro.

Kde jste inspirovali s předbíháním metra?

Je to fenomén, který jsem zaregistroval na internetu, když předbíhali metro v Londýně. Napadlo mě to vyzkoušet v Praze. Organizačně nám s tím pomohlo rádio Spin.

Zdroj: Youtube
Zdroj: Youtube

Jak to konkrétně vypadá?

V tom našem případě jsme vystoupili z metra na Hlavním nádraží a museli nastoupit u Muzea. Je to zhruba 400 až 500 metrů. Ze čtyř skupin jsme to stihli dva, já s malou rezervou za minutu a šestapadesát vteřin a kolega, který dobíhal prakticky k zavírajícím se dveřím.

Když se vrátím k oficiálním disciplínám, loňskou sezonu jste nehodnotil příliš kladně, kvůli tréninkovému náporu jste také přerušil studium. Jak to vypadá letos?

Loni jsem trávil hodně času tréninkem na Šumavě a v zahraničí. Když se to sečetlo, bylo lepší školu přerušit. Teď ale studuji dál, oficiálně jsem ve třetím ročníku. Co se týká běhu, tak první polovina moc vydařená nebyla. Trápil jsem se ze zraněním.

O co šlo?

Připletl jsem se do rvačky a pár jich schytal. Těsně před prvním velkým závodem. Dlouhé týdny jsem špatně spal, pod okem mám rozdrcenou kost, takže až v druhé polovině sezony jsem se zase vyšvihl mezi půlkařskou špičku do dvaadvaceti let a běhal jsem, jak jsem chtěl.

Jaký velký závod vás čeká?

Momentálně se připravuji na halové mistrovství Evropy, které příští rok pořádá Praha. Tam bych chtěl svou pozici potvrdit.

Jak se daří ve škole?

Celkem dobře. I když jsem původně nechtěl spojovat sport 
s aktivitami ve škole, začínám pracovat na projektu, který se dotýká jak sportu, tak umění.

V jakém smyslu?

Práce by měla zkoumat lidské tělo a negativní dopady vrcholového sportu. Konkrétně doping.

Pokládáte to za velký problém?

Osobně s tím problém nemám. Je to složité. Pokud někdo celý život věnuje jedné věci, přitom se vzdá rodinného života a mnoho dalšího, dá se rozumět tomu, že se začne, jak se říká, sypat. On je velký rozdíl skončit druhý, nebo první.

U velkých turnajů jako je olympiáda je ještě propastnější rozdíl skončit čtvrtý, a za nějaký čas o vás nikdo neví, nebo třetí. Samozřejmě vzhledem k tomu že já nesypu, může mě štvát, když někdo 
s dopingem nastoupí proti mně.

Jakou formou tuto problematiku zpracujete?

Jak říkám, začínám na tom pracovat. Ale už od prváku často používám banán, do kterého různě zasahuji a zkoumám, na kterých místech nahnívá rychleji a co jej před hnilobou chrání, a nějaký podobný vzor patrně přenesu i do problematiky těla a dopingu.

Když přemýšlíte o budoucnosti, vidíte spíše Jana Sýkoru umělce, nebo sportovce?

To je těžké. Ale pět let jako sportovce, později činného 
v kulturním světě. Velice rád bych se v oblasti umění zasadil o to, aby dostávali větší prostor mladí tvůrci. Otec ale říká, že bych mohl trénovat, že jsem učitelský typ. V něčem má asi pravdu, ale uvidíme.

Jan Sýkora>> Narodil se v Opavě, s během začal 
v Sokolu Opava pod vedením Jana Škrabala. Nasledně přestoupil do pražské Dukly, kde jej vedl Josef Vedra a začal se specializovat na 800 a 1500 m.
>> Jeho otec Jiří pět kilometrů a učastník olympiády v Moskvě. Jan vystudoval základní školu Englišova, následně design na strojní průmyslovce a nyní studuje AVU, ateliér nových medií.
>> Je mistr ČR na 1500 m v kategorii do 23 let z roku 2013, vítěz na 3000 m na evropském poháru.
>> Letos se účastnil mezistátního utkání do 23 let na 1500 m, kde obsadil třetí místo. Poslední tři roky je s běžci z Dukly mistr v družstvech.
>> Osobní rekordy: 800 m – 1:50, 1500 m – 3:48