Oba týmy na sebe v letošní sezoně zatím narazili dvakrát, v obou případech byli úspěšní Severočeši, nutno ale říci, že ve své aréně měli kus štěstí, když Tomáš Vyoral vstřelil vítězný koš vteřinu před koncem zápasu.

Opava má tak svému soupeři co vracet. Navíc si bude chtít spravit chuť po pondělní porážce v Pardubicích.

„Pokud budeme hrát svoji hru, můžeme uspět," burcuje tým kapitán Opavy a hrající asistent trenéra Petra Czudka Ladislav Sokolovský, který si po vážném zranění kolena pomalu navyšuje zápasovou zátěž.

Do Opavy přijede Děčín, tým, se kterým jste v letošní sezoně dvakrát prohráli, ale na druhou stranu na něj umíte i zahrát. V živé paměti všichni ještě máme loňské čtvrtfinále…

Oba týmy se oproti loňsku nepatrně změnily. Děčín angažoval amerického rozehrávače Anthonyho Tuckera, který je pro tým klíčový. Když jde do tuhého, dokáže ostatní zvednout, třeba tím, že dá dvě důležité trojky. Celkově je Děčín konsolidovanější než loni, tím ale nechci říci, že se nedá porazit. Osobně bych si ho třeba přál do play- off, což značí, že si na něj věříme.

Co je třeba udělat, abyste byli v sobotu úspěšní?

Musíme hrát hru, která nás na domácí palubovce zdobí, to znamená s nasazením a také si pohlídat doskok. Když v těchto dvou dovednostech budeme lepší, nebo na tom budeme stejně jako soupeř, vyhrajeme.

Neodpustím si otázku směrem k pondělnímu zápasu v Pardubicích. Bylo asi těžké sledovat bezradnost Opavy na palubovce…

Nemyslím, že bychom byli bezradní. Soupeř se na nás dobře připravil. První poločas nebyl oboustranně extra.

Bohužel na začátku druhého jsme vyrobili několik chyb, domácí šli na deset bodů. Jejich mladým hráčům narostlo sebevědomí, začali nás přehrávat jednoduchou hrou.

Chtěli jsme s tím něco udělat, ale nešlo to, na co jsme sáhli, to se nám nepovedlo, začali jsme vymýšlet věci, z kterých pramenily ztráty, úplně nám odešel doskok. Naopak Pardubicím vycházelo vše a to se nakonec odrazilo na výsledku.

Pojďme nyní k vaší osobě. Častá otázka posledních dnů, co koleno? V Pardubicích jste šel do hry v prvním poločase, ale jen na chvíli. Proč?

Jsme s trenérem domluveni, že budeme koleno zatěžovat po malých kouscích, minutáž protahuji. Nechci nic uspěchat, koleno nebolí, získávám jistotu. Musím přiznat, že to jde pomaleji, než jsem sám očekával.

Na druhou stranu jsme všichni zdraví, není kam spěchat. Pozitivum je, že šanci dostávají mladí a chytají se. Výkony Honzy Lyčky a Vaška Bujnocha mají stoupající tendenci, získávají zkušenosti a to je jak pro ně, tak opavský basketbal jenom dobře. Osobně chci být připraven na závěr základní části, abych mohl hrát naplno.

Je jasné, že musíte hrát se speciální ortézou. Když ji sundáte, bolí koleno hodně?

Ortéza je pro mě důležitá, hrát bez ní bych nemohl. Občas se stane, že se mi v koleni objeví voda, ale vím, jak se jí zbavit. V Pardubicích se mi pěkně rozjely nohy, ale ortéza mi pomohla.

Společně s Petrem Czudkem jste trenéři reprezentační dvacítky. Už máte v hlavě myšlenky na blížící se evropský šampionát?

Po očku se koukám na hráče, kteří by připadali v úvahu, ale jinak nic. Na devětadevadesát procent se věnuji práci v Opavě.