Osmadvacetiletý pivot by rád na nejvyšší úrovni ještě hrál, bohužel proti jsou zdravotní problémy, přesněji, hrát mu nedovolí koleno.

„Mám za sebou tři operace, bohužel už to na profi basket není. Koleno nesnese každodenní zátěž, proto jsem se rozhodl s profi basketbalem skončit," svěřil se Jiří Dihel, který bez svého osudového sportu být nemůže, ale chodit jen sledovat zápasy áčka ho nenaplňovalo.

„Basket mi chyběl, chci ho stále hrát," přiznává osmadvacetiletý basketbalista. Minulou neděli nastoupil na devět minut za béčko proti Zlínu. „Nic valného to nebylo, šel jsem do utkání po jednom střeleckém a jednom herním tréninku. Věřím, že když začnu s pravidelnou přípravou, dostanu se do toho," míní opavský pivot.

Nedělní duel rezervy byl specifický pro něj i tím, že v nominaci byli i jeho dva bratři, starší Robert a mladší Tomáš, ten ale nakonec nenastoupil. „Bylo to vůbec poprvé, kdy jsme všichni tři byli nominováni na zápas. Tomáš působil dříve v céčku, v první lize získává teprve zkušenosti," pokračuje v povídání Jiří Dihel.

K dalšímu utkání rezervy s týmem nevyrazil, v Jihlavě nenastoupili ani jeho dva bráchové. „Musel jsem se omluvit. Náš bývalý spoluhráč Dušan Snopko slaví čtyřicátiny, vyrazil jsem na oslavu do Bratislavy," poznamenal odchovanec BK Opava.

Jiří Dihel začíná přicházet na chuť i trenéřině. „Trénuji Basket Opava 2010, kluci hrají čtvrtou nejvyšší soutěž, musím se pochválit, jsme první," usmívá basketbalista, který s Opavou vybojoval bronzové medaile. „Mám trenérskou licenci C, pokud bude čas, chci si udělat béčko," dodává. S tím, že by svým svěřencům pomohl i na palubovce, nepřemýšlí. „Kluci by chtěli, ale já na této úrovni hrát nechci," prozrazuje.

První tým BK Opava z hlavy nevytěsnil. „Chodím pravidelně na zápasy, s kluky jsem v kontaktu a hodně jim fandím," zakončil pivot Jiří Dihel.