Porážka musí hodně mrzet…

Je to tak. Pardubice měly dvě desetibodové série, které se nám podařilo stáhnout, stálo nás to ale hodně sil. Ve čtvrté čtvrtině jsme vedli o sedm bodů, a to jsme měli udržet. Bohužel sebevědomý Autrey byl k nezastavení. Rozhodčí pustili tvrdou hru, bohužel jenom na jedné straně, o čemž svědčí i poměr faulů.

Vítězství jste měli na dosah, stačilo v závěru proměnit obě šestky…

Ano, ale nechtěl bych být v kůži Viktora, nemusel dát ani jednu a vůbec by se neprodlužovalo. To je holt basket.

V prodloužení jste nabrali pětibodové manko, přesto jste mohli posledním útokem strhnout vítězství na svou stranu…

Prodloužení se hrálo nahoru dolů, bylo to i o štěstí, bohužel nevyšlo nám to.

Vy osobně jste odehrál dobrý zápas, dá se říci, nejlepší v sezoně…

Dostal jsem prostor, více jsem si věřil, hrálo se mi dobře, ale prohráli jsme, a to vše kazí.

Co je třeba udělat, abyste se do Pardubic vrátili?

Poslední krok bývá nejtěžší, nic nebalíme, jdeme dál, budeme bojovat. Dnes jsme si dokázali, že s Pardubicemi hrát umíme. Určitě se tady vrátíme. Kromě výsledku mě v Pardubicích zklamala divácká návštěva, čekal jsem, že bude plno. U nás bude v sobotu určitě vyprodáno.