Sedmatřicetiletý rodák z Přerova těžil ze svých zkušeností. V závěru Slezany podržel důležitými body. Výraznou měrou se tak podílel na tom, že Opava si stejně jako loni zahraje semifinále. Jeho velké chvíle pak přišly ve čtvrté desetiminutovce, zejména pak po krkolomném zakončení, kdy téměř vyprodaná hala explodovala nadšením.

Opava to nakonec dokázala, Pardubice vyřadila…

Byla to těžká série, skvělí fanoušci nás dohnali k postupu. Zvýšenou bojovností jsme úterní utkání urvali. Dělali jsme chyby, kterých bychom se v základní části nedopustili. Nebyli jsme horším týmem než Pardubice.

Když vezmu celou sérii, tak první zápas se štěstím vyhrál soupeř, druhý vyzněl pro nás, ve třetím jsme měli štěstí my a čtvrtý rozhodla naše velká bojovnost a také skvělí fanoušci. Navíc jsme hodně těžili ze zkušeností z loňského play-off.

Jak jste vnímal okamžiky ve čtvrté čtvrtině, kdy soupeř vedl o jedenáct bodů?

Vnímal jsem to dobře. Naše hra byla nervózní, ale Pardubice si zápas prohrály samy. Kotas, Sanders i Pospíšil měli dobré nájezdy, jenomže je neproměnili, což bylo dobře pro nás. V opačném případě by z toho bylo plus šest bodů a z toho bychom se těžko zvedali.

Jedním z klíčových okamžiků byla vaše úspěšná střela s faulem, byla sice krkolomná, ale znamenala vyrovnání…

(usměje se) Byla krkolomná. Byl jsem v nájezdu a spíše jsem si šel pro faul. Viděl jsem volného Radima Klečku na trojce, ale nakonec jsem chtěl zakončit a vyšlo to.

V závěru jste házel i šestky, cítil jste se nervózní?

Necítil, bylo to v pohodě, snažil jsem se tu první proměnit a to mi vyšlo.

Hrál jste několik sezon v Nymburku, který má výsledky, zajištěný rozpočet, hraje v pohárové Evropě, ale takové fanoušky jako Opava nemá…

Tohle musím trochu poopravit, Nymburk má také dobré fanoušky, ale rozhodně ne tolik jako Opava. V tom je diametrální rozdíl. Je jich tam jenom pár. Opava je taky specifická v tom, že tady fandí celá hala a ne jenom kotel. Naši fandové opět ukázali, jak důležití pro nás jsou. Úterní vítězství bylo také jejich zásluhou.

I přes vážně zranění, kterým jste si prošel během sezony, to vypadá, že si play-off užíváte…

Cítím se dobře. Navíc nyní jsme porazili Pardubice a čeká nás Nymburk. S kluky v kabině jsme si řekli, že ho chceme dvakrát doma, to znamená jednou ho porazit. Je to pro nás obrovská motivace, rádi bychom se tím odměnili našim skvělým fanouškům.

Jenže porazit Nymburk, to se hned tak někomu nepodaří, navíc už nemají tolik evropských povinností, jako tomu bylo během základní části…

Stále ještě hrají o umístění, program až tak jednoduchý nemají. A šance porazit je? Musíme podat nadstandardní výkon, jim se nesmí tolik dařit, věřím, že opět přijdou diváci, plná hala může být naší silnou zbraní.

Viděl jste úterní zápas ze záznamu?

Viděl, celý druhý poločas.

A poločasovou přestávku, kdy odpovídala na otázky vaše manželka Petra?

Ano, to jsem taky viděl.

A měla pravdu ve svých odpovědích?

(usměje se) Dá se říct, že v devadesáti procentech ano, ale to, že se věnuju basketu dvě hodiny denně, tak to řekla hodně nadneseně. Samozřejmě že tomu tak není.

Stále platí, že letošní sezona je vaše poslední?

(usměje se) Asi to tak vypadá.