Petře, máte za sebou první dny přípravy. Můžete něco prozradit o nových hráčích?
Úplným nováčkem je Láďa Tóth, je to hráč, na kterém chceme stavět, a měl by být v základní rotaci. Zpět na přestup jsme získali Martina Miklóšika. Z Ostravy k nám přestoupil Michal Palát, talent, který poslední dvě sezony proseděl na lavičce a my i Michal se pokusíme o jeho restart.
Nyní s námi trénuje ještě polský hráč Tomek Nowakovic a brzy se k nám připojí ještě mladé slovenské křídlo Filip Leman z Nitry a od září Branislav Brliť, pokud mu dopadne dobře kontrola u lékaře. Z této trojice vybereme jednoho hráče, tak abychom na soupisce měli dvanáct kluků plus mladého Kvapila.
Máte za sebou první dny přípravy, jaké budou ty následující? Do začátku soutěže máte poměrně dost času…
Celá příprava se odbude v opavské hale. Budeme pokračovat ve věcech, které fungovaly loni. V plánu máme odehrát deset přípravných zápasů. Čeká nás například Prostějov, Ostrava, turnaj ve Spišské Nové Vsi. Nyní musíme ještě najít náhradu za Komárno, které nám odpadlo. Není vyloučeno, že nějaké utkání odehrajeme s Poláky.
Venku tedy letos opavské basketbalisty běhat neuvidíme?
Ne, vše budeme dělat na palubovce nebo v prostorách haly. Řadu věcí chceme dělat s balonem, a to i včetně nabírání fyzičky, tak aby to měli kluci co nejpestřejší. Kondiční plán nám připravil Michal Kocián (loni asistent Davida Klapetka – pozn. aut.), loni s týmem byl a ví, co fungovalo, co hráči potřebují.
Na začátku přípravy se po vašem boku objevil oblíbený herec a váš kamarád Ivan Trojan. Brali hráči jeho přítomnost jako zpestření?
Šlo spíše o zpestření pro Ivana než pro kluky (smích).
A co na něj říkáte jako trenér?
Hrál basketbal až do osmnácti let, dokonce extraligu dorostu. Pak sportovní kariéru zapíchl. Občas se ji snaží restartovat. Když jsem trénoval béčko, dokonce si s námi i zahrál, nyní je to trochu jiné.
Vás osobně ruce nesvrbí? Nemáte nutkání si s hráči zahrát?
Mám, ale nejde to. Už ani v béčku to nešlo. Člověk musí organizovat a řídit trénink, komunikovat s hráči, u tohoto nemůžete být zadýchaný. Bez pohybu ale nejsem, třeba po tréninku si chodím zaběhat, na rozdíl od kluků i ven.
Loni jste vedle béčka pracoval i u mládeže. Jak tomu bude letos?
Trochu to budu muset omezit. U přípravky chci pracovat dále, ale kategorii U15 převezme jiný trenér.
Pojďme nyní k mládežnické reprezentaci. Už přebolelo zklamání ze sestupu z divize A?
Zklamání a hořkost ve mně bude ještě dlouho. Cílem byla záchrana, a to se nám bohužel naplnit nepodařilo. Celých čtrnáct dní bylo obrovsky psychicky náročných, přirovnal bych to ke státnicím.
Co bude dál? Mám na mysli vy a reprezentace.
Závěrečnou zprávu jsme zaslali na trenérskou komisi. Docela mě tento turnaj psychicky unavil, uvidíme, jak se situace bude vyvíjet. Stále si to s Patrikem individuálně analyzujeme.
I když jste divizi A nezachránili, našel jste na tomto podniku nějaká pozitiva?
Našel. Šlo o obrovskou akci v Litvě, kde je basketbal náboženství. Turnaj byl skvěle zorganizován, bohužel výsledek jsme si všichni představovali jinak. Pro mě jde o obrovskou zkušenost, ze které budu čerpat. Prošel jsem si i negativními věcmi. Setkal jsem se s nepřejícností lidí, až zlostí, a to hlavně co se týká nominace. V dnešní době dovolují sociální sítě všechno. Pro mě bylo těžké číst a strávit některé věci. Ještě horší to pak měli samotní kluci.
Jak se říká, čas rány zahojí. Tady v Opavě je ale cítit pozitivní atmosféra, určitě máte novou motivaci udělat s tímto týmem dobrý výsledek…
Mattonka je pro mě velká příležitost. Kluci jsou natěšení, na tréninky chodí dříve, než mají, a to mě nabíjí. Je vidět, že se těší na novou sezonu, musím je ze začátku i trochu brzdit.
Vaši potenciální soupeři v Mattonce asi v současné době ještě moc čitelní nejsou…
Je předčasné o soupeřích hovořit. Samozřejmě, že je budeme analyzovat, ale především se musíme soustředit sami na sebe, bavit se o sobě, co zlepšovat v obraně a útoku. Chceme využit toho, že kádr zůstal pohromadě, a také toho, že dobře šlape kabina.
