Vedle basketbalu si vyzkoušel také baseball a americký fotbal. Za mořem mohl zůstat, nakonec se ale rozhodl vrátit. Nyní pomalu sbírá minuty v barvách Opavy, studuje angličtinu a má v plánu nastoupit na vysokou školu.

Jak vůbec došlo k tomu, že jste se ocitl v Americe?

Přihlásil jsem se na výměnný studentský pobyt přes agenturu a jedna rodina v Americe si mě vybrala.

Bylo to nějak časově omezeno?

Původně jsem měl být v Americe rok, nakonec jsem se rozhodl, že zůstanu ještě jeden rok a dokončím střední školu. Potom jsem ještě rok vydržel na univerzitě.

V Česku jste střední školu nedokončil?

U nás jsem studium zakončil ve druhém ročníku, na třetí a čtvrtý jsem odjel do Ameriky. Tam jsem si udělal i maturitu. Po návratu do Česka jsem udělal rozdílové zkoušky, aby mi maturitu uznali, to se povedlo.

Kde jste přesně v Americe byl?

Ve státě Iowa, na středozápadě.

Jak často jste se dostával domů?

První rok vůbec, poté vždycky na Vánoce a přes prázdniny.

Přirostla vám Amerika k srdci?

Musím přiznat, že ano. Našel jsem si tam spoustu kamarádů, chci se za nimi ještě v budoucnu podívat. Líbilo se mi tam fakt hodně.

Ve škole jste se aklimatizoval rychle?

První měsíce byly docela těžké, moc jsem neuměl ještě jazyk a nemohl jsem se bavit se spolužáky tak, jak bych potřeboval. Postupně jsem se ale v pohodě začlenil mezi kolektiv, pomohl mi i sport a potom už to bylo úplně v pohodě.

Když jste do Ameriky odjížděl, bylo podmínkou i to, že můžetel za mořem hrát basket?

Ano, byl v tom basketbal, ale v podstatě byl v té době až druhořadý. Sezona tam není tak dlouhá, začal jsem hrát až někdy v listopadu.

Kolik jste stihl za středoškolský tým odehrát zápasů v první sezoně?

Kolik zápasů? Něco okolo pětadvaceti.

Můžete v kostce objasnit, jak vypadá středoškolský basketbal v Americe?

Diváků tam chodí rozhodně více než na mládežnický basketbal u nás. Týmy hrají v rámci školy, v každém malém městečku, nejedná se o klubovou soutěž. Na zápasy se chodí dívat fanoušci z daného města, basketbal je hodně populárním sportem a je také ostře sledovaný.

Na utkání jsme jezdili žlutým školním autobusem. Byl to pro mě určitě velký zážitek.

Vy jste měl ale také možnost vyzkoušet i univerzitní basket, to byl ale určitě jiný level…

Máte pravdu, je to úplně něco jiného. Hrál jsem juniorskou NCAA, cestovali jsme k zápasům i do jiných států. Cesta na zápas třeba trvala i deset hodin.

Přece jenom šlo už o kvalitní soutěž. Dostával jste na palubovce hodně minut?

Byl jsem v prvním ročníku, měl jsem status nováčka, hrával jsem něco okolo deseti, patnácti minut. S postupem času jsem si vybojoval i místo v základu. Kdybych si neporanil koleno, tak bych hrával ještě více. Na naše zápasy chodili i skauti z NBA nebo ti, kteří hledali hráče pro Evropu.

Byl jste cizinec, jak vás vnímali spoluhráči?

Cizinci v týmu jsme byli dva, měl jsem ještě spoluhráče z Anglie. Celkově v lize bylo ale cizinců docela dost.

Univerzitní basketbal diváky táhl?

Ano, na zápasy chodilo docela dost diváků. Ale na druhou stranu na střední škole basketbalem město více žilo.

Trénovali jste každý den?

Ano, tak jako v Opavě, dvakrát denně.

A to se dalo stíhat se školou?

První trénink byl před vyučováním, pak následovala škola, pak chvíli volno a zase trénink.

Prvák na univerzitě jste dokončil?

Ano, všechny zkoušky mám. Pak jsem se vrátil.

Nelitujete toho, že jste vrátil?

Ani ne. Možná až časem.

Dokázal byste si představit žít natrvalo v Americe?

No, jak se to vezme. Česko by mi určitě chybělo. Spokojený bych tam asi nebyl.

Se svými americkými kamarády jste v kontaktu?

Píšeme si a určitě se za nimi pojedu ještě podívat. Vypadá to na někdy během letních prázdnin.

Rodinní příslušníci vás ve státech navštěvovali?

Jezdili. Několikrát za mnou byla mamka, dokonce i taťka s dědou.

Dala se univerzitním basketbalem vydělat i nějaká koruna?

Nedala. Funguje to tak, že univerzitní soutěž je amatérská. Hráči nesmí brát peníze. Je to bráno tak, že je odrazovým můstkem buď do NBA, nebo Evropy.

V Opavě si poprvé zvykáte na mužský basketbal. Je to velký rozdíl oproti Americe?

Je to určitě rozdíl. Univerzitní basketbal nebyl tak silový. Je to celkově jiné.

Máte v plánu vyzkoušet ještě nějakou jinou soutěž?

Kdyby se mi naskytla příležitost, tak možná ano. Momentálně je pro mě jedničkou Opava, mám zde smlouvu na tři roky a chci dokázat tady, že basketbal hrát umím. Počítám taky s tím, že začnu studovat vysokou školu buď v Opavě, nebo Ostravě, což bude pro mě ideálním spojením.

Asi jste měl v Americe i jiné zájmy než basketbal a školu…

Basketbalová sezona je poměrně krátká a hrají se tam i jiné sporty. Vyzkoušel jsem si jak baseball, tak třeba i americký fotbal za školní tým, byl jsem celkem multifunkční. Musím přiznat, že americký fotbal mě bavil hodně. Je to sice tvrdý sport, ale bavilo mě to.

Třeba na hokej jste zašel?

To ne, ale byl jsem se podívat na NBA.