Opavský odchovanec se ale rozhodl pro civilní zaměstnání v právnické oblasti. Nicméně bez basketbalu nezůstal, společně s manželkou Petrou, mimochodem také bývalou basketbalistkou, trénuje ve slezské metropoli výběr třináctiletých chlapců.

Minulý týden navíc začal trénovat s opavským béčkem. „Nic za tím ale nehledejte, na návrat se nechystám. Potřebuji jenom pohyb,“ vysvětloval s úsměvem bývalý opavský basketbalista.

Viktore, stále vám hraní nechybí?

Abych pravdu řekl, nevím. Nemám nad tím prostor zatím přemýšlet. V práci mám toho hodně, navíc trénuji s manželkou malé kluky a tato práce mě naplňuje.

I když jste skončil, nabídky jste nedostal, třeba do nižší soutěže?

Nebudu lhát, dostal. Ozval se mi Michal Čarnecký z Krnova, zájem je i z opavského béčka. Krom toho pak přišla ještě jedna nabídka, ale tu bych více nerozebíral. Řeknu to tak: kdybych to s hraním myslel vážně, zůstanu v Opavě.

Ale s opavským béčkem trénujete…

Ve středu jsem byl na tréninku. Šlo ale spíše o to, abych měl pohyb. Třeba ještě přijde moment, že zjistím, že mi to chybí.

Pojďme k profesi trenéra. Řekl jste, že vás tato nová role chytla, můžete být trochu konkrétnější?

Stejně jako já také manželka hrávala basket na nejvyšší úrovni. Myslím si, že máme klukům oba co dát. Navíc jsme spolu, takže krása.

Kdo je hlavní trenér? Vy, nebo má poslední slovo manželka Petra?

Oba jsme hlavní trenéři, na všem se domluvíme, vidíme to obdobně.

A kdo je více impulzivní?

Oba jsme klidné povahy. Samozřejmě že hlas zvýšit umíme, ale touhle cestou nechce jít ani jeden z nás.

Na zápasy opavského áčka chodíte?

Ano, proti Olomoucku jsem ale vynechal. Musel jsem na víkend do Prahy. Jelikož Slezský FC hrál zápas v Příbrami, vyrazil jsem podpořit fotbalisty. Bohužel štěstí jsem jim nepřinesl.