Adam Pecháček patřil k obrovským talentům českého basketbalu i proto v brzkém věku vystřelil do světa. Nyní se vrací do rodné země. „Těším se na českou ligu, těším se na opavské fanoušky,“ přiznal Adam Pecháček. „Věřím, že budeme úspěšní,“ dodal.

Adame, až v osmadvaceti letech jdete do svého prvního angažmá v české nejvyšší soutěži…
Je to tak. Mám zvláštní pocity. V Česku jsem hrával jen v mládežnických kategoriích. Mezi dospělými je to pro mě úplně nové. Je to ale basketbal, tak snad to nebude rozdíl a stanu se platným hráčem.

Jak se stane, že člověk, který hrál ve Španělsku, Polsku, Itálii, Austrálii nebo Německu, se najednou objeví v Opavě? Nabídek jste měl více, hovořilo se o Nymburku, Brnu…
Měl jsem i něco ze zahraničí. Musím ale přiznat, že opavská nabídka byla nejzajímavější. Za prvé kluci vyhráli minulý rok titul. Je pro mě pocta v takovém klubu hrát. Za druhé hrají i Ligu mistrů, což vidím jako skvělou příležitost. Ne každý má v kariéře to štěstí takovou soutěž hrát. Budu mít možnost porovnat se s lepšími týmy a poznat i českou ligu.

Jaké byly ty roky v cizině?
Život v cizině je hodně odlišný od toho v Česku. Myslím si, že i přístup k hráčům je trochu jiný. Funguje to na jiné bázi. Když to celkově shrnu, tak pro mě šlo vesměs o pozitivní zkušenosti. Hrál jsem od prvních lig po druhé, dá se říci všude možně. Na nic jsem si nemohl nikdy stěžovat. Hodně mi to dalo.

Zahrál jste si také v Austrálii, pro českého hráče bezesporu specifická destinace…
Neměl jsem moc času si Austrálii užít a zemi více poznat. Byl jsem tři hodiny autem od oceánu. Nebyl prostor k tomu si zajet do nějakého většího města a projít se třeba po plážích. Dělal jsem jenom basket a musím říci, že jeho úroveň je velice dobrá. Australský basket každým rokem roste, spousta hráčů z první ligy šla do NBA. Osobně jsem hrával tamější druhou ligu, která měla taky skvělou úroveň. Kvalitativně byla na úrovni druhé německé nebo italské ligy, a to i přesto, že se v ní tolik netrénovalo, jako v nejvyšší soutěži.

Trenér David Zach
Extraligoví kadeti Opavy sestřelili Frýdek a padli v Ostravě

Opavská hala je známá svými vysokými diváckými návštěvami…
Koukal jsem, že do Opavy chodí na basketbal hodně lidí. Každému hráči se hraje lépe, když má kolem sebe tisíce diváků, kteří za ním stojí a podporují tým. Určitě je to plus a je to jeden z důvodů, proč jsem do Opavy přestoupil.

Co opavský trenér Petr Czudek? Pro vás to není neznámá osoba, vedl vás v mládežnických reprezentacích…
Je to tak. Deset let jsme se neviděli, oba jsme se posunuli dál. Jako trenér je velice příjemný a zatím si nemohu na nic stěžovat. Jeho osoba pomohla taky k tomu, že jsem se přiklonil k opavské nabídce.

Prošel jste si několika zahraničními štacemi. V basketbale bývá běžné, že sestavy jsou tvořeny z cizinců. Nyní jste v ryze českém týmu, pomineme-li Slováka Jakuba Mokráně…
Je to velice specifické. Obzvlášť v zahraničí jsou týmy hodně poskládány z cizinců. Třeba v Německu byli v kabině Američané, Litevci a další zahraniční hráči. Hlavním jazykem byla angličtina. To samé bylo ve Španělsku nebo v Itálii. To, co je v Opavě, jsem ještě nikde nezažil, ale musím říci, že tady v Česku je mi to příjemné. V Opavě je skvělá parta kluků, kteří jsou sehraní a je to jeden z plusů tohoto týmu.