Jedním z hráčů, kteří v Děčíně dostali větší porci minut, byl čtyřiatřicetiletý křídelník Luděk Jurečka. „Zápas se mi příliš nepovedl, týmu jsem nepomohl tak, jak bych si představoval,“ zlobil se sám na sebe. Nyní už má v hlavě utkání s řeckým PAOK Soluň. „Těším se, mají přijet hostující fanoušci, věřím, že bude pekelná atmosféra,“ řekl.

Luděk Jurečka - Ilustrační fotoLuďku, máte za sebou zápas v Děčíně, který Opavě příliš nevyšel…

Okolnosti si vyžadovaly, že musíme hrát v okleštěnější sestavě. Ze začátku nás domácí i podcenili, když viděli, v jakém složení jsme nastoupili, mysleli si, že to půjde samo. S přibývajícími minutami na nás našli recept, hráli rychle, aktivně dopředu. Těžili ze slušné úspěšnosti trojek, docela jsme jim dávali volné střely. V závěru jsme odpadli i fyzicky.

Jak vám osobně se hrálo v úzké rotaci? Na palubovce jste dostal skoro třicet minut…

Bylo nás devět, ve třetí čtvrtině musel pro zranění navíc odstoupit Rosťa Dragoun. O tom, že tak budeme hrát, jsme věděli. Osobně jsem se svým výkonem spokojený nebyl. Nedařilo se mi, udělal jsem zbytečnou ztrátu, vedle toho jsem řešil špatně některé věci v obraně a ani z dálky mi to nepadalo. Sám na sebe jsem byl naštvaný.

Pojďme nyní k Lize mistrů. Máte za sebou zápas v izraelském Holonu, který se vůbec pro Opavu nevyvíjel špatně…

Bylo to příjemné překvapení. Dlouho jsme hráli vyrovnaný zápas. Konečný výsledek, minus šestnáct, je pro nás krutý, domácí utkání definitivně zlomili až ve čtvrté čtvrtině. Dokázali jsme si, že Evropa se dá hrát. Z našeho pohledu šlo o super zápas.

Už v úterý vás čeká PAOK Soluň, jak tento domácí duel vidíte?

Osobně se na utkání hodně těším. Chci zažít bouřlivé prostředí, mají přijet i fanoušci hostů, přeji si aby ovlivnili ty naše a v hale byla pekelná atmosféra. V Holonu fandila místy celá hala, hodně jsem si to užíval.

Luděk Jurečka - Ilustrační foto

V tomto týdnu hrajete vedle Ligy mistrů i dva ligové zápasy, to bude hodně náročné…

Určitě, ale bude to o nás. Musíme dobře rozložit síly. Doma v lize prohrávat nemůžeme.

Může se do tohoto náročného programu promítnout i daleké cestování? Přece jenom z Holonu jste vyjížděli ve tři ráno…

Je to individuální. Někomu chybí spánek, musí pak tomu obětovat jedno odpoledne nebo dvě, aby to dospal. Každý regeneruje jinak.

A co pomáhá vám osobně?

Na vstávání jsem zvyklý od dětí. Ke spokojenosti potřebuji rodinnou pohodu, ta mě nabíjí. Tělo zatím drží, musím přiznat, že letošní sezonu si užívám.

S evropským basketbalem už máte zkušenosti ze štací v Novém Jičíně a Prostějově. Dá se současná Liga mistrů s tím nějak srovnat?

Nyní je to podstatně vyšší level. Měříme se se špičkou, a to je fajn. Jsem za to rád. Sklízíme ovoce za loňskou povedenou sezonu. Těší mě, že jsem mohl k tomu také přispět.