Filipe, už to začíná být v Opavě zvykem. Zpackaný první poločas a pak velký obrat…

První poločas byl z naší strany otřesný a ospalý. Nevím, zda jsme byli všichni někde venku na sluníčku, jestli nás to unavilo. Hlavně v obraně to byl v prvním poločase škaredý basketbal. Dostal devětačtyřicet bodů na domácí palubovce je špatné. Naštěstí jsme se dokázali do zápasu vrátit. Vyšla nám třetí čtvrtina.

Filip Zbránek - Ilustrační foto.Čím to, že třetí čtvrtina byla z opavského pohledu takto unikátní? Bylo hodně dusno v kabině?

Vzrůšo až tak velké nebylo. Řekli jsme si, že takový basket hlavně doma nechceme. Důležitý byl vstup do druhého poločasu, kdy jsme do toho dali daleko větší důraz a energii.

Pardubice byly zralé na ručník, nicméně ve čtvrtém hracím období se přiblížily na pět bodů…

Přestali jsme najíždět dovnitř, zatáhli jsme se v obraně a jim začaly padat trojky. To byl problém. Nebránili jsme jako ve třetí čtvrtině. Díky bohu, že to vyšlo.

Ve středu jste mohli porazit Nymburk, k vítězstvím Opavy chyběly čtyři desetiny. Bylo těžké se z tohoto nezdaru otřepat?

Zklamání bylo v den zápasu. Kdyby se vás zklamání drželo delší dobu, v životě nevyhrajete další utkání. Na to nesmíme myslet.

Stále balancujete na hranici první šestky. Je reálné se předkolu vyhnout?

Bavíme se o tom, ale neupínáme se na to. Teď jedeme do Děčína, kde chceme vyhrát.