V dnešní době se rozhodně nejedná o malý klub, vždyť P.E.M.A. má kromě jedenácti florbalových mužstev pod křídly ještě házenou, badminton, ligový volejbal a dokonce i lyžařsko školu. Největší základnu mají ale bezesporu florbalisté.

Jedním z lidí, kteří stáli u zrodu P.E.M.Y. je i prezident klubu Přemysl Novák. Povoláním učitel tělocviku začal v devadesátých letech s partou nadšenců šířit v Opavě povědomí o hře zvané florbal.

Teď už se jemu i kolektivu jeho spolupracovníků, trenérů a organizátorů jejich dřina a snaha vrací. P.E.M.A. posbírala v posledních letech na florbalovém poli nejeden úspěch, namátkou je třeba jmenovat čtvrtfinále loňského Poháru České pojišťovny nebo odchovankyně klubu v extralize či reprezentaci.

Kdy začal v Opavě organizovaný florbal?

Organizovaně někdy v letech 1994, 1995, přesně to teď neřeknu. P.E.M.A. jako taková začala původně pořádat tábory pro děti, až potom přišel florbal. Přišli za námi opavští orientační běžci, že hrají jako doplněk florbal a že je neustále poráží parta z Havířova, také orientační běžci a pár florbalistů.

A my jsme byli zase hokejisté a hokejbalisté, tak jsme si řekli, že to zkusíme. A hned po prvním zápase v Havířově jsme zjistili, že nám to jde. Rok jsme věnovali tréninku a pak jsme se hned přihlásili do oficiální soutěže.

Tehdy nebyl florbal moc rozšířený. Proč zrovna u hokejistů a hokejbalistů zvítězil?

To byla čirá náhoda, prostě jsme se přidali k orientačním běžcům. Je fakt, že nějaký ten rok jsme hráli třeba všechny tři sporty, ale ten florbal v nás prostě zakořenil. Začal se hrát v domě dětí, pak i ve školách. Právě přes Dům dětí se to rozjelo dál.

No a rozjelo se to tak, že původně jsme měli jeden tým mužů a na mládež se kašlalo, fungoval jen kroužek dětí. Ale postupem času jsme byli donuceni velkým zájmem okolí založit mládežnické kategorie, včetně ženských. A od té doby se neustále rozrůstáme.

Všude se to hemžilo mládeží a Opava měla dlouho jen muže. Co byl ten impuls k založení mládeže?

Florbal se začal hrát hodně ve školách, množili se zájemci z řad mládeže, kteří chodili právě do toho našeho kroužku. Kluci měli potřebu hrát, chtěli hrát soutěž. A hlavně se našli kluci, nadšenci z řad našich hráčů, kteří to chtěli trénovat. V té chvíli jsme přihlásili jako první mládežnický tým juniory, to bylo v roce 2007.

Od té doby sezonu co sezonu přidáváme další týmy, takže v dohledné době, pokud bude dostatek trenérů a kapacita hal, zaplníme všechny kategorie, od nejmenších po nejstarší.

Kolik má P.E.M.A. v soutěžích týmů?

Jedenáct. V ženské kategorii čtyři, žákyně, dorostenky, juniorky a ženy. A v mužských kategoriích sedm. Muži mají áčko, béčko i céčko, hrají i veteráni, junioři, dorostenci a starší žáci.

Vy máte pod palcem hlavně ženské složky. Co vlastně Opavu přimělo založit ženské kategorie?

Zase to vyšlo ze škol. Začali jsme žákyněmi, našlo se dost šikovných holek. V podstatě to vzniklo trošku náhodou. Na jednom meziškolním turnaji jsem řekl holkám, kdo chce hrát florbalovou soutěž, ať přijde na trénink. A hned v první sezoně holky vyhrály republiku.

Opava se může pochlubit i několika extraligovými hráčkami.

To jsou hlavně holky právě z té první generace. Mezi naše odchovankyně, které začínaly u nás v žákyních, patří Hanka a Eva Sládečkovy, Katka Quittková, Martina Bernardová. Od této sezony hrají zase v FBC Ostrava třeba Radana Kahánková nebo Iveta Theuerová a Andrea Bořucká, které tam přišly také od nás, ale jsou odchovankyně Krnova.

Mládež se vám tedy rozvinula, ale velký vzestup v posledních sezonách prožívá mužské áčko, které je takovou vlajkovou lodí. Co na ten posun říkáte vy jako šéf klubu?

Těší mě to moc, možná trošku lituji, že nemůžu být přímým aktérem dění na hřišti, ale člověk roky nezastaví, mládí vpřed (směje se). Po dobách, kdy jsme se nemohli odrazit z nižších soutěží nahoru, i já jsem se to snažil trénovat i hrát, ale to nebylo dobré.

Velkým přínosem byl příchod Martina Botha v roce 2011. Povedl se postup do druhé ligy, v Poháru se dostat až mezi úplnou elitu. Pokud u toho Martin vydrží, tak věřím, že Opavu může dotáhnout ještě výš. O jednu soutěž určitě.

Co byste si tedy představoval, aby P.E.M.A. v mužích hrála?

Áčko druhou nejvyšší soutěž, tedy 1. ligu. A jinak béčko nejvyšší Moravskou soutěž, třetí ligu, a céčko hned pod nimi. Hlavně aby mladí, kteří přijdou z juniorky, měli kde nastartovat svou dospělou kariéru a byli zásobárnou áčka.

Velkým plusem Opavy jsou vlastní odchovanci, že?

Ano a je to obrovské plus. Mládeži věnujeme spoustu času, spoustu energie, navíc jsme jeden z nejlevnějších oddílů, co se týká příspěvků, široko daleko. Chceme, aby děcka hrála a ne aby platila horentní sumy. Takže spolupracujeme i s městěm Opavou, které nám v tomto ohledu obrovsky pomáhá. Výchova mládeže se pak vyplácí. Momentálně třeba v áčku už je spousta hráčů, kteří vyšli z naší líhně, z naší juniorky a tvoří osu týmu.

Máte zvláštní název klubu. Co znamená P.E.M.A.?

Není to sponzor, jak si většina lidí myslí. Ale říct vám to nemůžu, je to trochu tajné. Vědí to jen ženatí členové klubu, kteří se až v den své svatby dozvědí, co to vlastně znamená (směje se).

Martin Both: Máme kvalitní tým plný šikovných florbalistů

Martin BothNová éra mužského florbalu v Opavě začala, když k týmu v roce 2011 přišel bývalý extraligový hráč a také vicemistr světa z roku 2004 Martin Both. P.E.M.A. dlouho nemohla postoupit ze 3. ligy nahoru, i když měla výborný kádr. Vždycky jí nějaký ten bodík chyběl. Pod vedením nového hrajícího trenéra se povedlo hned postoupit do 2. ligy, navíc opavské mužstvo šlo v roce 2012 až do čtvrtfinálové skupiny Poháru České pojišťovny.

V současné době patří Slezanům ve třetí nejvyšší soutěží druhá příčka a Martin Both ví, že v silách jeho týmu je i první liga.

Jak se extraligový hráč a bývalý reprezentant dostane k hraní a trénování v Opavě?

Po dlouhých letech v extralize, kdy jsem upřednostňoval florbal, a nezajímal mě osobní život, přišla změna v mém myšlení a můj přístup se úplně změnil, dal jsem přednost rodině a hledaní práce, proto jsem  ubral i z florbalu. Bydlím kousek od Opavy, kde se hrála 3. liga, proto jsem se zkontaktoval s mým kamarádem Martinem Viltavským, tehdejším hráčem Opavy.

Slovo dalo slovo a stal jsem se hráčem Opavy. No a jak už to tak bývá, když jde někdo z vyšší soutěže hrát nižší, chtějí po něm, aby byl trenér, tak jsem se stal trenérem v Opavě. (směje se)

V Opavě jste třetí sezonu u A-mužstva mužů, tým šel hodně nahoru, co se povedlo a co se zatím nedaří?

Nevím až do jaké míry jsem tomu vzestupu přispěl, ale tým v Opavě jsem znal už předtím, než jsem tam přisel, věděl jsem, že mají kvalitní tým, ale bez trenéra, takže tam nebyl rad a systém a ve hře vládl chaos. Zavedl jsem tedy jasný a jednoduchý herní systém, přidal pár taktických rad a zatím to přináší výsledky.

Ale pozor, znovu podotýkám, že Opava má kvalitní tým, plný šikovných kluků a z mé strany šlo jen o nový impuls, pro mě jako trenéra, je vsak nejdůležitější zapálení pro hru a srdce, které hráči na hřišti nechají. Můžeš mít systém, jaký chceš, hráče jaké chceš, ale pokud na hřišti nenechají vše, tak neuspěješ. A to mi u kluků, zvláště v letošní sezoně, někdy chybí, to je jedna z věcí, která se nedaří, na tom musím zapracovat, jako trenér.

Umět klukům vlít krev do žil před zápasem. (usmívá se)

Jak kvalitní je opavská hráčská základna?

Tady se musím přiznat, že vzhledem k mému pracovnímu vytížení, jsem totiž ještě rozhodčí a mám zaměstnání i o víkendech, nestíhám sledovat naše mládežnické kategorie. Takže to mám nastaveno tak, že když někdo z našich mládežnických trenérů o nějakém šikovném hráči ví, tak mi ho doporučí, já ho vezmu na trénink mužů a tam poznám, jestli se mi hodí, nebo ne.

A co se týče mužského áčka, můžu říct, že na soutěž, kterou hrajeme, je to nadprůměrný tým.

Baví vás trénování v Opavě a co konkrétně?

Ano můžu potvrdit, ze trénování mě baví. Důležité pro mě je, když vidím zpětnou vazbu, když mi hráči věří a plní, co chci, a když pak vidím, že to funguje, mám z toho radost.

Kam byste se s týmem chtěl dostat?

Příští rok má vzniknout mezi první a druhou ligou mužů nová soutěž, to pro nás znamená umístit se do pátého místa v tabulce a tím pádem se dostat do nově vzniklé třetí nejvyšší soutěže, to je náš letošní cíl. Do budoucna by nemusela být pro náš tým nereálná 1. liga mužů, ale to už je o financích. Na tuhle soutěž už musí mít tým stabilizovaný a dost vysoký rozpočet a to je v dnešní době opravdu těžké.

S.K. P.E.M.A. Opava

Muži A: I. liga momentálně 2. místo
Muži B: MS přebor 3. místo
Muži C: MS soutěž 1. místo

Junioři: I. liga 5. místo
Dorostenci: MS liga, 3. místo
Starší žáci: MS přebor 3. místo

Veteráni: I. liga 5. místo

Ženy: II. liga 9. místo
Juniorky: I. liga 1. místo

Dorostenky: liga 3. místo
Starší žákyně: liga 3. místo

Největší úspěchy klubu

Muži A: 2011/2012 vítězství ve 3. lize a postup do 2. ligy, 2013 čtvrfinálová skupina Poháru ČP
Junioři: 2011/2012 postup do 2. ligy

Dorostenky: 2012 mistryně České republiky
Žákyně: 2008 mistryně České republiky

Veteráni: 2012 Prague Masters 4. místo

Odchovanci Opavy ve vyšších soutěžích

Extraliga žen: Hana Sládečková (Vítkovice, reprezentace ČR), Eva Sládečková, Kateřina Qiuttková (obě Vítkovice), Radana Kahánková (FBC Ostrava), Martina Bernardová (Vítkovice, do 2013)
I. liga mužů: Marek Dzierža (Paskov Saurians, sezona 2010-2011), Martin Viltavský (Paskov Saurians, 2001-2005)