Byl to infarktový zápas. Jak jste jej viděl vy?

Stáli při nás všichni svatí. Za stavu 1:5 už nikdo v hale nevěřil, že vyhrajeme. Kluci v tomhle zápase ukázali, že když předvedou nasazení, opravdu makají, tak můžou něco dokázat. A dneska ukázali, že to jde. To, že jsme vyhráli, byla shoda všech možných okolností, štěstí, zpočátku i neštěstí. Ale nakonec to dopadlo dobře.

První polovina utkání nevypadala růžově, soupeř se do vedení dostal velice lehce…

Kopřivnice to tam trefovala. Padaly takové góly, jako by proti nám hráli profesionálové. My jsme to vůlí, nasazením a odhodláním urvali. Sám ani nevím jak.

V první třetině působila Opava dost nervózně, míčky odskakovaly, bylo to tíhou toho důležitého zápasu?

Až tak úplně si to nemyslím, ale možná že ano. První třetina byla de facto stejná jako ve spoustě jiných utkání v této sezoně. Hrajeme, hrajeme a čekáme, co se bude dít. Nikdo to na sebe nechce vzít. A pak možná i ta nervozita. To utkání bylo psychicky hodně těžké a nakonec, když už neměli o co přijít, tak začali všichni hrát a otočili jsme to.

Za stavu 1:5 už opravdu nevěřil nikdo. Co bylo takovým rozhodujícím impulsem směrem k obratu?

To se musíte zeptat kluků, co byl ten impuls. Já jsem u toho ztratil hlasivky. Možná to je nakoplo, že jsem tam po nich řval jak blázen (směje se). Uvědomili si, že dneska můžou vyhrát a můžou být v play- off. Padly dva rychlé góly během pěti vteřin, najednou to bylo 4:5 a už to byl zase vyrovnaný zápas.

Věřil jste vy sám, že to je tým schopen otočit?

V mé roli nejde o to věřit, nebo nevěřit. V mé roli je něco udělat. Tak jsem něco udělal, ale jestli to bylo tím, to nevím ani já a ani kluci.

Pomohlo třeba i to, že se stáhla hra na dvě pětice?

Za toho nepříznivého stavu jsme to museli stáhnout na dvě pětky, protože nemáme patnáct až tak kvalitních hráčů, kteří by dokázali dávat góly. Tak jsme to dali na momentálně deset nejlepších, kteří měli v utkání nejlepší formu. Příští zápas může hrát zase někdo jiný v těch dvou pětkách. Ale to je klasické řešení, nedaří se, tak se to musí stáhnout na dvě lajny, to je zákon.

Za stavu 1:5 se probudilo publikum a začalo mohutně povzbuzovat.

Je možné, že i tohle týmu pomohlo. I ti diváci jim pomohli si uvědomit, že pořád mají šanci. Atmosféra v hale byla úplně šílená, fandili naši i fanoušci z Kopřivnice. V tomhle to bylo úplně nádherné.

Vítězství by bylo k ničemu, kdyby pak Slovan Havířov porazil Torpedo. Vy jste se na toto utkání byl osobně podívat, že?

Vyrazili jsme tam i s klukama z týmu. Pořád se mluvilo o tom, že si to haviřovské kluby mezi sebou pustí, aby na sebe narazily v play-off. Nakonec z toho byl vyrovnaný zápas, který skončil 7:7, což pro nás znamenalo účast ve vyřazovacích bojích.

Torpedo pak rozhodlo o bodu navíc v prodloužení. V Havířově byla zaplněná hala, takže Torpedo to ani vypustit nemohlo. I když podle předvedené hry měli vyhrát 14:2 a byla by to pohoda.

První tři týmy po základní části si volí soupeře pro play-off. Který protivník asi zbude na vás?

Vypadá to na Havlíčkův Brod, což není úplně špatné. Je to nepříjemný soupeř, který hraje někdy až moc tvrdě, ale teď už si vybírat opravdu nemůžeme.