Po dvou utkáních je stav 0:2 z pohledu Opavy.

Bohužel, nepovedlo se pět třetin z šesti, tím pádem jsme nemohli přemýšlet nad nějakým vítězstvím. V sobotu jsme to měli lépe rozehrané než v neděli. Vedli jsme 3:1 a měli další šance na pojišťovací góly, ale jako bychom dostali strach.

Kluci udělali dvě chyby a soupeř vyrovnal. A pak se stal takový „fatálek" v prodloužení, který se stává jednou za čas. Prostě zkrat a oni nám hned z přesilovky dali gól na 4:3. Zápas to byl hratelný, mohli jsme jej vyhrát.

To se projevilo i v nedělním zápase, kdy jsme se první dvě třetiny trápili a hráli v podstatě až posledních patnáct minut. A to nestačí. Nešly nám přesilovky, nedali jsme z nich nic. Proto prohráváme 0:2.

Je to hodně o psychice hráčů?

Myslím si, že ano. Někteří hráči podlehli tomu tlaku play-off. Vidí ty zkušenější hráče z extraligy na druhé straně a něco to s nimi dělá. Ale zapracujeme na tom. Musíme stavět na té poslední třetině druhého utkání, kdy jsme hráli výborně, byla tam spousta šancí.

Hráli jsme vabank, proto to bylo dozadu trochu otevřené a Havířov nám dal góly z brejků. Asi to trošku o hlavě bude. Střelecky jsme se dlouho nemohli prosadit, byla tam spousta z blokovaných střel. To, co v předchozích zápasech šlo, teď najednou nejde. To je všechno tou psychikou, tou hlavou.

Kluci neudělají krok navíc, spoustu věcí uspěchají, protože už vidí ten prostor, už chtějí vystřelit a bohužel trefí hráče před sebou. Musíme se s tím nějak poprat. Máme tři zápasy, doufám a věřím, že sérii otočíme.

Jak zapracovat na psychice?

Musíme se dát dohromady, trošku nad tím popřemýšlím. Odpočineme si, pročistíme hlavy a půjdeme do toho znovu.