Alespoň částečnou satisfakcí může být pro ludgeřovické vzpěrače nominace Ireny Tchurzové do ankety Nejúspěšnější sportovec okresu Opava za rok 2010. Držitelka titulu mistryně světa z loňska se nakonec probojovala mezi desítku nejlepších a v pátek jedenáctého března bude v prostorách Slezského divadla přihlížet slavnostnímu vyhlášení.

„Mám z toho obrovskou radost. Úspěchem je už to, že jsem se v nominaci vůbec ocitla,“ přiznala Irena Tchurzová.

Okamžiky štěstí s ní sdílí i manžel Oldřich, patron ludgeřovického vzpírání: „Velmi si toho vážím. Amatérské sporty by se rovněž měly dočkat podpory. Nemělo by se na ně zapomínat.“

V problematice neznalí čtenáři si řeknou, kde se vzpěrači v Ludgeřovicích vůbec vzali. Také zde existuje jednoduché vysvětlení. „Vzpírám od roku 1984. Závodil jsem za Bohumín. Měli jsme souseda, který mi jednou navrhl, že bych mohl vzpírat. No, a takhle to nějak začalo,“ pokračoval Oldřich Tchurz.

Jeho životní partnerka slabost pro vzpírání samozřejmě pochytila od něj. Za relativně krátkou dobu se dokonce dostala až do světové špičky. „Přivedl mě k tomu Olda. Trénuji od roku 2007. Zapotřebí je tvrdě trénovat. Alespoň třikrát týdně. Během hodiny a půl nazvedám dvě až tři tuny,“ odhalila.

Dřina se zřejmě vyplácí, protože uplynulá sezona byla pro Irenu Tchurzovou patrně nejúspěšnější. Můžeme jmenovat vítězství na republikových šampionátech, avšak nejdůležitější je titul mistryně světa v kategorii Masters (od 35 let – pozn. red.). Ten získala v polském Ciechnówě.

„Této akce se zúčastnilo 500 závodníků,“ upozorňoval manžel Oldřich. U Tchurzů doslova vzpírá celá rodina. K čince už pomalu přičichává i jedenáctiletý syn Ondřej. „Doufám, že jednou taky dosáhne významných úspěchů a bude si domů vozit medaile,“ poznamenala jeho maminka Irena.

Ondřeje s dalšími pěti mládežníky v Ludgeřovicích trénuje otec Oldřich. „Kluci mají výsledky. Začali jsme to dělat tzv. na posedu. Máme čtyři staré činky, které nám věnovalo družstvo Bohumína. Opravil jsem je a s tímto náčiním se připravujeme. Začali jsme trénovat doslova na zahradě. Naštěstí nám vychází vstříc starosta Ludgeřovic Daniel Havlík a také ředitelka místní základní školy Helena Pipreková. Ve školní tělocvičně můžeme trénovat. Za to jim patří velký dík,“ uvedl Tchurz.

Leckdo by si řekl, že vzpírání není pro každého. Že subtilnější tělesné konstituce u činky nemají šanci. Není tomu tak. „Tento sport je skutečně pro každého. Vzpěračskou přípravu zařazují do tréninku například také karatisté či zápasníci. Záleží na rychlosti, dynamice,“ posunula se dále hlava rodiny Tchurzových.

Vzpírání je založeno na trhu a nadhozu. Pokud se tyto způsoby zdvižení činky prolínají, hovoříme o dvojboji. „Při trhu má závodník tři pokusy na to, aby činku rovnou zvedl nad hlavu. U nadhozu je nutné činku nejprve přemístit na prsa a pak až nad hlavu,“ upřesnil Oldřich Tchurz, jenž se rozpovídal, jak si vzpírání u nás stojí.

„Samozřejmě je v ústraní masovějších sportů. Světovou špičkou je například Írán, Polsko nebo Arménie. Tyto státy jezdí na závody se svými maséry a realizačním týmem. Vedle nich vypadáme jako chudí příbuzní,“ dodala hlavní persona ludgeřovického vzpírání, jejímiž největšími úspěchy je čtvrté místo a šesté místo ze světového respektive evropského šampionátu v kategorii Masters.

Tchurz také velmi dlouho hájil barvy Bohumína. Poslední slova patřila Ireně Tchurzové, která je členkou národního vzpěračského družstva.

„Chceme v Ludgeřovicích vybudovat vzpěračskou tradici. S manželem se snažíme předat zkušenosti a znalosti našim mládežníkům, mezi nimiž je i syn Ondřej. Doufáme, že dosáhnou také určitých výsledků. Důležité ovšem je, aby je vzpírání bavilo,“ uzavřela držitelka českého rekordu, jenž činí 49 kg v trhu a 63 kg v nadhozu.

Petr Dušek