Jakube, první čtvrtina Opavě vyšla na jedničku, jenomže pak přišel doslova kolaps a druhou desetiminutovku jste nezvládli, proč?
Je to jednoduché, přestali jsme hrát, co nám fungovalo v první čtvrtině. To znamená hrát rychle dopředu, chodit na útočné doskoky. Olomouc toho využila, dala nějaké střely, dotáhla se na deset bodů. My jsme znervózněli, místo toho, abychom náskok udrželi na dvaceti bodech do poločasu a zahráli si všichni hráči z lavičky, tak jsme dali soupeři čichnout. On toho využil a my jsme se nakonec museli hodně snažit, abychom vyhráli.

Mohlo sehrát roli to, že jste ve druhé čtvrtině poměrně rychle nabrali tři fauly a tím museli polevit v agresivitě?
Taky, ale faktorů bylo více. Nehráli jsme třeba systémy, tak jak jsme měli, což byla chyba i nás rozehrávačů. Dali jsme sice čtrnáct trojek, ale nepadalo nám to ve fázi utkání, kdy jsme to potřebovali nejvíce. Nakonec z toho byla jen utrápená výhra.

Nakonec jste Hanáky zlomili ve třetí čtvrtině…
Do třetí čtvrtiny jsme vstoupili solidně, vyhráli jsme ji tuším o nějakých sedmnáct bodů. Vzali jsme si náskok zpátky. Ale místo toho, abychom se uklidnili a dotáhli zápas v klidu do jasného vítězství, tak v naší hře byly zbrklosti a Olomouc nás za to trestala. V útoku jsme hráli dobře, ale v obraně nám to skřípalo. Dostat doma třiadevadesát bodů, by se nemělo stávat.

Před sezonou jste vyhlásili jasný útok na finále. Dá se říci, že vaši soupeři, kteří jedou do Opavy, nemají u vás, co ztratit…
V šatně jsme se o tom bavili, že k nám budou všichni jezdit v roli outsidera a budou hrát uvolněně. Tohle přesně převedlo Olomoucko. My jsme byli zbytečně nervózní, tak to ale nyní bude. My se s tím musíme popasovat a vypořádat. Přistoupit k tomu úplně jinak, tak aby se sobota už neopakovala.

A co první zápas v Nymburku? Od vítězství vás dělil jediný koš…
Už bych se k tomu příliš nevracel. Ale podali jsme tam výborný zápas. Tak vyrovnaně jsem tam snad nikdy nehrál. Pamatuji si, že jednou jsme tam vedli o dvacet, pak nás ale sfoukli jak svíčku. Teď to bylo jiné.