„Mám elektrický vozík a mohu říci, že ve městě jsem z domu o pár minut rychlejší než autobus,“ říká s úsměvem syn současného asistenta opavských hokejistů. Momentálně s manželkou Hanou žije v opavské části Palhanec. „Díky moji manželce Haničce je můj život krásnější. Hezky se o mě stará, je to skvělá kuchařka,“ vyzdvihuje svoji partnerku, která pochází z Vysočiny.

Jak již bylo zmíněno, Jaroslav Plánovský je odkázán na invalidní vozík. „Použitelnou mám pouze pravou ruku. S ní dělám všechno. Ovládám jak vozík, tak notebook,“ přibližuje svůj život.

Díky tátovi se odmala točil kolem hokeje. Jeho nejnavštěvovanější destinací byl zimní stadion v Opavě. „Táta mě brával všude sebou. Když pracoval u mládeže, obrážel jsem s ním jeho zápasy, různé turnaje. Dokonce jsem byl se Slezanem i ve Francii,“ vzpomíná na roky dávno minulé. „Pamatuji si, jak jsme vybojovali v Příbrami mistrovský titul,“ přehrává si v hlavě další zážitky.

Jaroslav Samson
Dolní Benešov povede Jaroslav Samson, na posilách se pracuje

Na zimáku měl dokonce práci. „Dělal jsem časoměřiče. Pan Jan Hanzlík mě obsazoval na zápasy mládeže. Vyzkoušel jsem si i druhou ligu. V Kravařích jsem dokonce pouštěl časomíru u mládežnických reprezentací. Tuhle práci jsem vykonával čtyřiadvacet let,“ pokračuje Jaroslav Plánovský v povídání.

V Opavě zažil extraligu. „Pokud to šlo, byl jsem na každém utkání. Chodili diváci. Prostě byla to paráda. Pamatuji si, jak taky hrávali hráči jako Petr Fabián, Aleš Flašar, Petr Tejkl, Tomáš Jelínek nebo Drahomír Kadlec. Nesmím zapomenout ani na naše opavské kluky, jako Marka Harazima, Davida Dostála, Rosťu Haase, Jirku Žurka nebo Davida Galvase. Bylo krásné, když naší opavští kluci hráli extraligu,“ zasní se Plánovský junior.

„Strejda Tonda byl manažerem týmu,“ zdůrazňuje. Jenomže extraliga nakonec ze slezské metropole zmizela. „Všechno je o penězích. Extraliga se nakonec přestěhovala do Havířova. To ale nebyl úplný problém. Nejhorší bylo, když mužský hokej zmizel na nějaký čas z Opavy úplně. Docela mě to mrzelo,“ svěřuje se Jaroslav Plánovský. „Hokej je celým mým životem. U nás doma se kolem něj všechno točilo. Jsem hrdý na to, že pocházím z hokejové rodiny,“ zdůrazňuje třiačtyřicetiletý člen hokejového klanu.

Jeho otec se stal v létě součástí realizačního týmu druholigového Slezanu. „Tátu si k sobě vybral Pavel Zdráhal. Fandím mu, jsem na něj pyšný. Navíc mají i výborné výsledky,“ poznamenává Plánovský junior.

Slezan nyní našel azyl v Krnově. „Bohužel zimák v Opavě nemáme, jinak bych byl na každém utkání. Krnov je pro mě ale z ruky,“ konstatuje Jaroslav Plánovský. „Už se těším na nový opavský zimák. Jen mě mrzí, že bude malý a extraliga se v něm nikdy hrát nebude,“ smutní velký hokejový fanoušek.

Jaroslav PlánovskýJaroslav PlánovskýZdroj: Petr Widenka

Vedle Slezanu bedlivě sleduje hokej celkově. „Těší mě, že reprezentace se pod trenérem Rulíkem zvedla. Mistrovství světa u nás bude zajímavé,“ míní a dodává: „Jsem taky rád, že českému hokeji šéfuje Lojza Hadamczik. Další náš člověk z kraje.“

V extralize má oblíbený klub, a tím je brněnská Kometa. „Byly doby, kdy jsem byl velkým Komeťákem. Koupil jsem si bundu, triko i hrnek,“ vyjmenovává. „Díky Kajovi Pioskovi jsem se dostal i k hokejbalu. Vzal mě k sobě do Hooligans, pak jsem působil v Gamě a Ondreju. Protože jsem byl pořád na zimáku, tak jsem tahal kluky na hokejbal,“ směje se.

Srdcovkou Jaroslava Plánovského mladšího je také fotbal. „Na Slezský FC nedám dopustit. Budu fandit, i kdyby, nedej bože, spadl až do okresního přeboru,“ zvedá prst. Stadion v Městských sadech navštěvuje odmala. „Poprvé mě taťka vzal na fotbal, když tady ještě hrával Ostroj. Pak přišla éra Kaučuku a to byla teprve jízda. Na zápas se Spartou nikdy nezapomenu. Gól Iva Farského Petru Koubovi byl úžasný. Byl jsem i na Bazalech. Opava měla všude hodně fanoušků. Pravidelně byl plný dům,“ usmívá se Jaroslav Plánovský při dalším pátrání v paměti.

Hodně prožíval i poslední postup Opavy do ligy. „Vrátily se krásné časy. Moc bych si přál, aby se znovu vrátily,“ prohodí toužebně. I mezi fotbalisty měl své oblíbence. „Rozhon, Grussmann i Kolínek tady hrávali za Kaučuk. Z poslední doby nejraději vzpomínám na Žídka, Kuzmanoviče a Kayambu. Poslední jmenovaný byl můj velký kamarád,“ přiblíží velký fanoušek SFC, který rád kouká v televizi na anglickou ligu.

Trenér Petr Žižka
Píšť se chystá na jaro. Podzim nebyl ideální, řekl trenér Petr Žižka

Pokud počasí dovolí, nevynechá jediný zápas v Městských sadech. „Jezdím tam hodinu předem. Na parkovišti pokecám s kamarádem Kájou Pioskem, který ho hlídá a pak už se jde fandit,“ nechává nakouknout do svého předzápasového programu. Mezi jeho další rituály v Městských sadech patří i focení se známými fotbalovými celebritami. „Musím říci, že když někoho požádám, nikdo neodmítne,“ říká hrdě. Mezi jeho největší úlovky patří společné fotografie s Pavlem Vrbou, Jindřichem Trpišovským, Petrem Uličným, Petrem Švancarou nebo Pavlem Horváthem.

Dokonce má za sebou i výjezdy na venkovní zápasy Slezského FC. „Pamatuji si, jak po nás na Baníku házeli dlažební kostky,“ přidává další ze zážitků. Současné Opavě přeje povedené jaro. „Kdyby byla baráž, vůbec bych se nezlobil. Trenér Brožek je dobrý chlap. Kluci musí ale zabrat,“ má jasno Jaroslav Plánovský a směrem k SFC ještě doplňuje: „Jsem rád, že se otevřel fanshop v Bredě. Pro mě je dostupný. Navíc nás pozvali i na slavnostní otevření, manželka mi tam nakoupila spoustu dárků.“

Vedle sportu je Jaroslav Plánovský také vášnivým chovatelem. „Máme dvě Korely, Roselu, Andulku a Agamu. Hlavně ale nesmím zapomenout na našeho pejska Beníka,“ uzavírá.