„V posledních dnech před závodem jsem zase měl problém s ramenem. To se se mnou vleče už roky a zřejmě to už nikdy nebude úplně v pořádku. Za tu dobu jsem vyzkoušel kde co, cokoli, co by to alespoň trochu zlepšilo - tabletky, náplasti i léčitelku. Nicméně jsem nakonec do Hammu, což je jedna z částí města Luxemburku, odjel,“ vzpomíná na poslední dny své přípravy Jiří Kati.
Ten se utěšoval tím, že letos z desítky přihlášených soupeřů zvedl zatím nejvíc a to 252,5 kilogramu. Nicméně mu bylo jasné, že jednoduché to nebude a cesta za obhajobou loňského vítězství bude hodně náročná.
„Soupeři se také v průběhu sezony blýskli skvělými výkony a třeba norský borec měl za mnou ztrátu pouhé dva a půl kilogramu,“ říká opavský silák. Ten se na mistrovství po domluvě se svým bratrem, jenž je zároveň jeho trenérem, rozhodl zaútočit hned prvním pokusem a nechal si naložit ze všech nejvyšší váhu – 240 kilogramů. Jenže se to začalo komplikovat.
Jiří se připravil k pokusu, činku si položil na hrudník. Když uslyšel pokyn, tak začal zvedat. Zvládl to, ale od rozhodčích dostal třikrát nulu! „To tlak, tedy pokyn k začátku pokusu, zařval někdo jiný než rozhodčí, a tak to byl neplatný pokus. Je to jako když běžci vyběhnou před výstřelem. Musel jsem tedy opakovat. Zvedl jsem, ale pokus byl opět neplatný, jen jeden ze tří rozhodčích ho uznal. Prý jsem zvedal z lavičky zadek,“ popisuje závod Jiří Kati.
Poslední pokus. Opavský závodník nastupoval na plac jako úplně poslední ze všech, bez platného pokusu. Šlo o všechno. Jak se říká hop nebo trop. Jiří ale věděl, že 240 kilogramů, které na jeho čince byly, zatím nikdo jiný nepokořil, a tak váhu nechal jaká byla. „Konečně vše v pořádku, všichni rozhodčí pokus uznali a mně už bylo jasné, že jsem loňský titul obhájil, a to dokonce v rekordu šampionátu,“ svěřil se staronový mistr Evropy s tím, že tak vyrovnaný souboj zatím na Evropě nepamatuje.
„Druhý Nor Fastat 237,5 kilogramů a třetí Francouz Mauer 235 kilogramů,“ doplnil ještě na vysvětlenou.
Se svojí taktikou souhlasí také dnes, po návratu do Opavy. „Určitě bylo 240 kilogramů jako základ dobře. Věřil jsem, že to zvládnu, myslím, že bych zvládl i víc, ale musel jsem tuto váhu zvedat třikrát, než mi pokus uznali. Hlavně při tom třetím tlaku jsem se snažil jet opatrně a poctivě,“ vrací se Kati na šampionát.
V hloubi duše před prvním pokusem počítal, že zvedne a pak si přidá více na další, dokonce chtěl právě tady udělat svůj nový osobní rekord. Nakonec ale musel těžce bojovat o medaili. Kdyby prý přehnal základ, dopadlo by to špatně. Ale ani takto to nebylo jednoduché.
„Myslím, že konečné pořadí bylo spravedlivé, vždyť jsem třikrát zvedl váhu, kterou ani jeden ze soupeřů ani nezkusil ve třetím pokusu!“ zdůraznil ještě. A Jiřího plány dál? Teď hlavně kvalitní zimní příprava na sezonu příštího roku. Za vrchol považuje mistrovství republiky, ale rád by opět zkusil Evropu nebo i svět. To prý ještě uvidí, jak se bude dařit doma.
