26. července: Heroický výkon Nového Zélandu
Tak už je to za námi. Mistrovství světa skončilo a děly se nevídané věci. Nový Zéland, mistr předchozích mistrovství, spadl do oprav. Nicméně se stejně vydrápal nahoru a hrál finále. Je to zvláštní. Jedná se totiž o partu postarších chlápků. Do oprav spadli díky umístění v základní části a pak se dost těžko hrabali nahoru do play off.

Zvládli to a v zápase o postup do finále, kde na ně čekala Austrálie, porazili Kanadu a to velmi drsným způsobem. Kanada se ujala vedení hned v první směně, kdy sólo homerunem posunula skóre na 1:0. Nový Zéland to otočil na 2:1 ve svůj prospěch. Kanada však srovnala na 2:2 a v další směně šla do vedení 4:2.

Nikdo by si v té chvíli na Nový Zéland nevsadil, avšak Zéland zabral a v následující směně přišly na řadu opravdu nevídané věci. První pálkař byl sice aut, ovšem další to napálil až do výsledkové tabule. Sólo homerun. Další pálkař opět překonal plot = další sólo homerun a 4:4.

Následující pálkař dostal metu zdarma a pálkař po něm odpálil další homerun, takže to celé skončilo 6:4 pro Nový Zéland po této směně. Vůle Nového Zélandu byla obdivuhodná, zvláště potom, co dostal docela dost bodů v předcházející směně. Tato směna byla rozhodující, Kanada už nebyla schopna náležitě reagovat a zápas skončil skórem 7:5 pro Nový Zéland.

Finále MS: Nový Zéland – Austrálie 0:5

Ve finále se Nový Zéland utkal s Austrálií, která se do něj pustila opravdu bez obav, maximálně využila všech nepřesností na straně soupeře a bezchybnou hrou v poli se dočkala svého prvního mistrovského titulu. Hned v úvodu se Austrálie ujala vedení po zpožděné krádeži třetí mety, kdy spojka Nového Zélandu trefila kradoucího hráče, od něhož se míč odrazil do zámezí a on skóroval.

Během zápasu si Austrálie po sérii podařených odpalů a dokonce jednoho homerunu získala vedeni 5:0 a zápas dovedla do překvapivého konce, který nikdo z nás nečekal. Měli jsme tady interní sázkovou kancelář a tento výsledek netipl nikdo.

Nový Zéland má nejlepší pálkaře na světě, nicméně si všichni vylámali zuby na australském nadhazovači. Jedinou sportovní vadou bylo nezměrné používání lepidla tohoto nadhazovače. Seděli jsme za homerunovým plotem a jeden míč, který byl odpálen až k nám, jsme chytili. Byl celý oplácán lepidlem, což je proti pravidlům. Opravdu nechápu, proč to rozhodčí na tomto turnaji tolerovali.

Několik slov na závěr

Finále bylo jasnou záležitostí Austrálie, která od počátku do konce držela Nový Zéland na uzdě, nic mu nedovolila a zaslouženě získala svůj první titul. Krásná podívaná na závěr. Předaly se medaile. Byla spousta proslovů a dalších zbytečností. Nám zbyly oči pro pláč a ke koukání, tak jsme se dívali, jak se to hraje na top úrovni, a přemýšleli, co udělat pro to, aby to za čtyři roky dopadlo jinak.

Závěr večera byl moc fajn. Využili jsme totiž pozvání místní emigrantky a užili si hezké barbecue na její zahradě. Pozítří odlétáme domů a už se všichni moc těšíme za svými blízkými.
23. července: Česká republika - Indonésie 8:1

Zápas jsme zvládli, splnili povinnost a s přehledem vyhráli.

Zpočátku se do nás soupeř docela obul a po pár nepřesných zákrocích naší obrany se dokonce ujal vedení 1:0. Nicméně jsme velmi rychle odpověděli dvoubodovým homerunem Davida Mertla. Ten měl v zápase celkem dva homeruny.

Utkání jsme tak dovedli do vítězného konce. Hráli jsme uvolněně tak, aby si zahráli všichni a stačilo to. Indonésie spíše sbírá zkušenosti. Neznali nás a člověk se sem tam až divil, co se mu odvážili hodit za nadhoz.

Zajímavá situace nastala v průběhu čtvrté směny (zhruba polovina zapasu), kdy přišel předseda České softbalové asociace a oznámil nám, že abychom skončili na 9. místě, tak můžeme dostat jen jeden bod. Rázem bylo o co hrát, trošku jsme prostřídali a zápas předčasně ukončili.

Na MS končíme devátí.

Hrál jsem celý zápas. Docela mi to šlo. Třikrát jsem odpálil a chytil i jeden těžký míč u ohrazení. Až to na mě působilo jako výsměch osudu. V zápase, kde o nic nešlo, jsem hrál tak, jak umím a v tom důležitém mi to nevyšlo.
22. července: Česká republika - Austrálie 1:5

Dneska jsme sehráli hezký zápas proti favorizované Austrálii. Přestože naše šance na postup už byly jen teoretické, tak jsme do toho šli na tvrdo a nasadili silnou sestavu, ve které jsem bohužel chyběl.

Zápas se pro nás nevyvíjel dobře a hned v úvodu se po naší nepřesnosti soupeř ujal asi tříbodového vedení. Pak se dění zápasu uklidnilo. Po zdařilém odpalu Jaroslava Mikulce, asi našeho nejspolehlivějšího pálkaře v utkání i celém turnaji, a sebeobětovacím odpalu Jiřího Brabce jsme aspoň udělali čestný bod.

Proti soupeřovu nadhazovači házejícímu vysokou rychlostí, odhadem kolem 130km/h (nadhazovací vzdálenost - vzdálenost mezi pálkařem a nadhazovačem je cca 12m) jsme se neuměli prosadit a měli i zoufale málo zdařilých odpalů.

Zápas byl rychlý, pohledný, a byl oceněn přihlížejícím publikem. Ač se hrálo během pracovní doby, diváků přišlo hodně.

Diváci a rozhodčí

Během zápasů domácí Kanady (19.00 – 21.00) bývá stadion plný. Diváci softbalu rozumí a ocení i soupeřovy pohledné akce. Například když jsme se ujali vedení sólo homerunem proti Kanadě, tak nám celý stadion tleskal. Možná si byli vědomi síly kanadského týmu, ale i tak to bylo sympatické.

Publikum nic neodpustí ani rozhodčím. Zejména ti ze softbalově méně vyspělých zemí sem tam zažijí horkou chvilku, když něco odpískají špatně. Výkon rozhodčích na tomto turnaji je poměrně zvláštní. Strike zóna se u jednotlivých arbitrů hodně liší a značná neshoda panuje v posuzování správnosti nadhazování, s čímž především naši nadhazovači měli velký problém.

Pravidla nadhazování jsou velmi striktní, nicméně se často nedodržují a prohřešky, ač můžou být přísně trestány, jsou často tolerovány. Nicméně tady rozhodčí na tuhle problematiku nasadili poměrně přísný metr a zejména naše nadhazovače drželi hodně zkrátka.

Naproti tomu používání lepkavých substancí při nadhazování je tolerováno, ačkoliv nadhazovačům dává daleko větší výhodu a je snadněji rozpoznatelné než technické nedostatky při samotném provedení nadhozu. Například dnešní nadhazovač Austrálie měl ruku úplně černou od pryskyřice, nicméně rozhodčí s tím, i přes naše protesty, odmítli cokoliv dělat, správně by ho měli vyloučit ze zápasu.

Je to zvláštní a zejména na téhle úrovni i dost nesportovní. Lepkavý povrch prstu umožňuje daleko větší kontrolu nad míčem. Trefíte se tam, kam potřebujete, a hlavně dává míči daleko větší rotaci. Míče pak daleko víc zatáčejí dle příslušné rotace a opisují větší křivku.

A když si představíte míč letící proti vám rychlostí 130 km/h ze vzdálenosti dvanácti metrů, který před vámi o půl metru změní svůj směr, tak je skoro nemožné ho trefit.

Zápas s Indonésií

Zítra nás čeká povinné vítězství nad Indonésií a pak už se přesuneme do role diváka a budeme okoukávat dovednosti od týmů, které skončily před námi. Je škoda, že jsme se neprobojovali do play off, ale i tak se na závěr turnaje těším. Myslím, že bude mnoho napínavých zápasů a nikdo dopředu neví, jak to dopadne.
21. července: Česká republika - Argentina 1:2

Dneska jsme nastoupili proti celku Argentiny a podlehli jí 1:2, když naše mužstvo uplácalo jeden bod a dostalo dva jednobodové homeruny. V zápase jsme tahali za kratší konec a neuměli se prosadit proti zkušenému nadhazovači soupeře, který nám víceméně nic nedovolil a naše pálkaře spolehlivě eliminoval.

Šance na play off a pořádné umístění tímto prakticky končí nebo se spíše pohybují v teoretických rovinách. Zítra hrajeme s Austrálií, pozítří s Indonésií a i kdybychom oba zápasy vyhráli, postoupit nemusíme. Austrálie totiž patří mezi favority turnaje.

Dnešní zápas jsem hrál. Přál jsem si ho hrát. Konečně jsme nastoupili proti pořádnému soupeři. Nicméně momentálně bych si před ním raději zvrtnul kotník. Na pálce jsem nic zázračného nepředvedl a v obraně, kde jsem netradičně nastoupil, jsem nechytil odpal mimo výseč hřiště, který mohl znamenat aut.

Takhle pálkař dostal novou šanci, následující nadhoz poslal až za ohrazení hřiště a prohrávali jsme 0:1. Zápas skončil 1:2, takže je asi zřejmé, co se teď ve mně děje.

Celé mé vystoupení a splnění si životního snu, se proměnilo v noční můru, na kterou se asi budu snažit hodně dlouho zapomenout.

Doufám, že aspoň ve zbývajících zápasech zahrajeme dobře a celé naše vystoupení, i když bude nejhorší za poslední tři MS, nedopadne blamáží.
20. července: Česká republika – Venezuela 2:9

Právě jsme dohráli s Venezuelou. Prohráli jsme 2:9. Zápas se pro nás začal vyvíjet velmi dobře, když jsme po odpalu do zadního pole, obětovací ulívce a dlouhém odpalu chyceném bohužel ze vzduchu obsadili až třetí metu.

Bohužel následující pálkař svůj start nezvládl ideálně a byl aut. Soupeř hned v dohrávce směny kontroval odpalem za ohrazení a ujal se vedení 1:0. Po této studené sprše jsme se trošku vzpamatovávali a následující dvě směny pro nás vyšly na prázdno. Soupeř toho znamenitě využil, zvýšil na 3:0 a po vystřídání nadhazovačů, kdy Macha střídal Jetmar, se do střídajícího nadhazovače pěkně obul a ujal se vedení 7:0.

Náš tým se ale nepoložil a hned v další směně zaútočil. Nejprve odpálil homerun Kamil Koukolík a hned pálkaři za ním také úspěšně odpálili. Naši snahu ale zastavil rozhodčí na domácí metě, který prvně nepochopitelně vyautoval našeho pálkaře a pak v další rozehře úplně nesmyslně vyautoval našeho běžce usilujícího o domácí metu.

Kdoví, jak by se zápas vyvíjel dál, kdyby nás výroky rozhodčího nezastavily. V této části zápasu jsme vyvíjeli slušný tlak na venezuelskou obranu a schylovalo se k obratu v utkání. Takhle jsme jen korigovali výsledek na 2:7 a šli se zase bránit.

Soupeř přidal ještě dva body a zápas skončil rozdílovým vítězstvím pro Venezuelu. Náš tým podal srdnatý výkon, škoda drobného zaváhání v první směně, kdy jsme se mohli ujmout vedení a zápas řídit podle svého.

Takto jsme nabídli šanci soupeři, který ji nemilosrdně využil. Dnes hrajeme ve tři odpoledne místního času klíčový zápas s Argentinou. Pokud vyhrajeme, postupujeme do play off turnaje, pokud prohrajeme, můžeme začít jezdit do indiánských skanzenů a jiných místních zajímavostí.

Kdo chce, může se na naše zápasy podívat prostřednictvím on–line přes internet zdarma. Odkaz najde na webu České softballové asociace www.softball.cz.
19. července: Česká republika – Portoriko 11:4

Dnešní zápas s Portorikem se nám povedl. Hned v první směně zápasu jsme se ujali vedeni 1:0, a ač soupeř srdnatě vzdoroval a za pomoci silného větru odpálil dokonce tři homeruny, tak jsme si vítězství pohlídali a vyhráli 11:4 po šesti směnách.

V softballe zápas může skončit předčasně při velkém bodovém rozdílu mezi soupeři. Ukázali jsme sílu na pálce – v útočné části hry, zaznamenali sérii vydařených odpalů a po zaváhání soupeře zapas získali.

Dalším soupeřem bude Venezuela. Zatím sbíráme povinná vítězství a bohužel i porážky dle plánu. Rozhodující bude utkání s Argentinou, kde se pravděpodobně rozhodne o účasti v play off turnaje či vyřazení.

Prozatím jsou nejvýraznější družstva Kanady a Nového Zélandu, které své soupeře válcují rozdílem třídy. Já osobně jsem dneska nastoupil jednou na pálku. Můj start vedl ke stažení rozdílového bodu, nicméně závěr už byl méně pozitivní – strike out. Zatím se mi tady příliš nedaří.

Asi se podepisuje nováčkovská daň a nervozita z velkého turnaje. Dost mě to překvapuje, nečekal jsem to. Nicméně doufám, že ještě dostanu příležitost to zlomit.
18. července: Kanada - Česká republika 9:2

Náš tým v sobotu čekalo kruté vystřízlivění po vítězství nad JAR. Utkali jsme se s finalisty posledního MS - týmem Kanady a ač jsme slibně začali, konečný výsledek není příliš lichotivý.

Díky jednobodovému homerunu Jaroslava Mikulce se nám podařilo ujmout vedení ve druhé směně. Nicméně soupeř po několika metách zdarma kontroval a naše mužstvo už k ničemu výraznějšímu nepustil. Vzájemný poměr úspěšných odpalů byl docela vyrovnaný.

Potopily nás mety zdarma, které soupeř náležitě potrestal několika odpaly za ohrazení. Konečný výsledek není příliš lichotivý, nicméně jsme v tomto utkání byli outsidery a naše případná výhra se spíše pohybovala v hypotetické kategorii.

Dále se náš výběr utká s Portorikem a musí ho bezpodmínečně porazit, aby mohl směřovat do play off turnaje. V naší skupině se tvoří jasná dvojice postupujících - Kanada, Austrálie.

O zbývající dvě postupová místa do play off se popereme my, Argentina a Venezuela. Zbývající družstva skupiny - Indonésie, JAR a Portoriko nedisponují tak kvalitními nadhazovači a neměla by do vyřazovacích bojů zasáhnout.
17. července: Česká republika – Jihoafrická republika 8:6

Utkání s JAR skončilo 8:6 v náš prospěch. Úvod zápasu byl katastrofální, kdy náš útok vyšel naprázdno a v dohrávce první směny se soupeř po dvou metách zdarma opřel do nadhozu a odpálil tříbodový homerun. Další směny vedly dokonce až k vystřídání nadhazovače Aleše Jetmara, za něhož šel zápas doházet Luboš Vrbenský.

Střídání proběhlo zhruba v půli utkání za stavu 0:5. Kontrovali jsme sólo homerunem Patrika Kolkuse a dvoubodovým homerunem Václava Svobody, který mě svým odpalem stáhl, když mě chvíli předtím trefil nadhoz. V páté směně opět Václav Svoboda odpálil dvoubodový homerun a skóre bylo 5:5. Konečné skóre se po našem tlaku zastavilo na 8:6 pro ČR.

Získali jsme tak dva cenné body do turnajové tabulky. Nicméně tento zápas nám byl více než výstrahou před nadcházejícími duely se silnějšími soupeři. Na MS není slabých týmů. Všichni účastníci procházejí kontinentálními kvalifikacemi, avšak JAR patří ke slabším protivníkům, a pokud chceme pomýšlet na play off, musíme své výkony výrazně zlepšit.

Mé osobní dojmy a hodnocení zápasu s JAR: Lidi jsou zde milí, prostě příjemný kolektiv a dobrá parta. Softbal se hraje nahoru dolů. Dneska dolů, nešlo mi to. Podle mého se jednalo o nováčkovskou daň. Zatím se rozkoukávám. Doufám, že se to zlepší.

Zatím nastupuju v základní sestavě jako pálkař specialista. Nehraju v poli - v obraně, účastním se jen hry na pálce - v útoku. Nicméně by to mělo vypadat líp a nejsem se svým dnešním výkonem spokojený.

Úroveň nadhazovačů JAR nebyla příliš vysoká a měl bych proti nim předvádět daleko lepší výkony. Snad to nebyla má poslední šance. Dějiště softbalového mistrovství světa – kanadský Saskatoon Kanada i město Saskatoon, kde se turnaj hraje, působí velmi přátelským a uvolněným dojmem.

Díky obdivuhodné práci dobrovolníků, o turnaj se jich stara 350, a sponzorů - díky nimž je ubytování zajištěno v luxusních hotelích místo obvyklých kolejí a internátu, jsou podmínky na výborné úrovni. Areál Gordie Hoowe park disponuje sedmi nádherně připravenými hřišti s potřebným zázemím.

Kaňkou je snad jen snaha kanadské vlády zamezit imigraci ze strany zúčastněných zemí, ať už nás či Mexika, což zejména týmu Mexika způsobilo nemalé obtíže.

Na místo totiž dorazili dvě hodiny před úvodním zápasem. Příprava Čechů před začátkem turnaje Naše výprava přiletěla v sobotu a během týdne absolvovala řadu tréninků a přípravných zápasů. Vítězně jsme se střetli s Velkou Británií, JAR, místním kanadským tymem a prohráli s USA.

Výsledky a detaily ohledně jednotlivých zápasů můžete najít také na webu České softballové asociace www.softball.cz.