Zažít pověstnou atmosféru žluto-zeleného pekla? Proč ne! Stačí strávit čtyři hodiny v autě – a jste v Levicích, to byl příběh, který ve středu prožila i naše redakce.

Už cestou na Slovensko jsme si kladli otázku, zda pověstní diváci přijdou v hojném počtu, přece jen si nebudeme nic nalhávat, současná Opava žádnou velkou basketbalovou hitparádu nepředstavuje.

Dopravní policisté: Basket? Tak to jo, pořád rovně a po levé straně je hala

Do slovenského města přijíždíme zhruba dvě a půl hodiny před utkáním. Náš první kontakt je navázán na čerpací stanici s dopravními policisty. „Auto z Opavy? Určitě jedete na basketbal,“ glosoval policista při pohledu na naši modrou fabii.

Aniž by mu byla položena otázka, dal se sám do řeči: „Pokud hledáte halu, musíte pořád rovně a na konci vlevo. Domů ale pojedete smutní, protože Levice vyhrají.“ Do začátku zápasu zbývá ještě dost času, ideální možnost doplnění pohonných hmot. Benzinka s policisty nebere CCS kartu, musíme k jiné. „Naproti hale je Shell, tam kartou zaplatíte určitě,“ loučí se s námi strážci zákona.

Měli pravdu. Slečna za kasou čerpací stanice se usmívá. „Asi jedete na basket,“ ptá se. Po kladné odpovědi se dává do řeči: „Chtěla jsem jít taky, bohužel mi službu nevyměnili. Kamarád pracuje v textilce a tomu pracovní dobu určuje basketbal. Tak si to užijte i za mě,“ dodává sympatická černovláska.

V hale ani živáčka

Přijíždíme k hale, parkoviště prázdné, marně hledáme i opavský autobus. „Jsme vůbec u správné haly?“ ptá se kolega Jakub. Bereme si věci a jdeme monitorovat terén. Přes skleněné dveře vidíme nějaké mladé kluky, jak házejí na koš. „Jsme správně. Tady je plakát,“ ukazuje na dveře fotograf Franta Géla.

Řešíme, co s časem, nakonec vyhrává varianta s návštěvou blízké restaurace. Ta se nachází ve sklepních prostorách. Jdeme dovnitř, u baru čtyři muži s pivem, jinak nikdo. Ale jen na chvíli. Přichází skupinka, oděná do žluto-zelených barev. Dáváme se s nimi do řeči. Stačí minuta konverzace a je jasné, že jsme správně. Brzy sedíme u stolu s nejvěrnějšími fanoušky Levic, hlavní slovo má předseda fanklubu Roman Moravčík.

Řeč se točí výhradně okolo basketbalu. Čas zápasu se blíží, hodinu před úvodním rozeskokem se už shromažďuje zástup fanoušků před halou. „Dnes bude plno, basket dlouho nebyl, všichni jsme hladoví,“ směje se Roman Moravčík. „Počkejte, zavolám manažerovi, půjdete zadním vchodem,“ doplňuje člověk naprosto oddaný levickému basketbalu.

Je vidět, že s vedením klubu má nadstandardní vztahy. V hale nás vítá marketingový manažer Ladislav Garaj.

Atmosféra? Prostě báječná

V útulném stánku už máme připravená místa. Dostáváme heslo na wi-fi připojení. Hala se začíná postupně naplňovat, při pohledu do hlediště je vidět, že i Opava táhne. „Bude téměř vyprodáno,“ odhaduje šéf fanklubu levických Lvů. „Žluto-zelení, my jsme tu doma,“ duní v rytmu rapu z reproduktorů v moderní, do posledního místečka zaplněné basketbalové hale u slovenských sousedů v Levicích klubová hymna.

Místní maskot Lva poskakuje po lajně jako blázen, jde i k našemu stolu, plácne si s námi, pozdravit jde fotografa Frantu, stojícího pod košem. O elektrizující atmosféru se stará asi stočlenný kotel, který po celé utkání žene své miláčky vestoje. Nechybí bubny, trumpety, po úvodním rozeskoku začnou sněžit čtverečky papírků.

Fandové Levic na opavské hráče nepokřikují, neposmívají se jim, když jim něco nevyjde. I spíkr dokáže ocenit podařenou akci soupeře. „Pěkná odpověď Jakuba Šiřiny,“ hlásí do mikrofonu po dalekonosné trojce Opavy. Pokaždé, když propadne míč košem hostí, fanoušci vstávají, někteří vestoje až zběsile tleskají.

Ovace na otevřené scéně sklízí obrovitý Američan Bernard, očividně miláček tribun. Levice vedou, během třetí čtvrtiny je jasné, že středa bude pro ně vítězným dnem. Publikum se baví, v posledních minutách hráčům téměř dva tisíce fanoušků aplauduje vestoje. Sečteno, podtrženo: Parádní „atmoška“.

Parádní zážitek, tedy až na porážku Opavy a rozbitý notebook

Náš dojem kazí porážka Opavy a také rozbitý notebook. Ve druhém poločase totiž opavský křídelník Petr Dokoupil neskutečně trefuje redakční notebook, docela slušná a přesná rána. Diagnóza: rozbitý displej. Domácí fanoušci pomáhají s hledáním klávesnice, je to od nich pěkné, nicméně notebook ze z drtivého k. o. nevzpamatovává.

Po zápase hodnotí i opavští hráči kladně skvělou atmosféru, totéž platí i o trenéru Klapetkovi a členu představenstva BK Opava Jaroslavu Horákovi. Loučíme se s fanoušky i panem Garajem se slibem, že se do Levic ještě v budoucnu znovu podíváme.

Fanoušci svůj klub milují

Osobní setkání s fanoušky Levic jen umocnilo fakt, že toto slovenské město je v současné době basketbalem přímo posedlé. Fanklub Lion, který vznikl před letošní sezonou, má devětaosmdesát členů a dveře stále otevřené. „Kdo zaplatí příspěvky a bude dodržovat stanovy, má dveře otevřené,“ říká prezident fanklubu Roman Moravčík.

Jedním z bodů stanov je i to, že fanoušek musí fandit slušně. „Pokud tento bod poruší, okamžitě končí,“ dodává šéf levických fandů.

Kdysi v tomto dvacetitisícovém městě dominoval fotbal. „Ještě za bývalého režimu jsme hráli druhou nejvyšší soutěž, jenomže po převratu nějak chyběly peníze a fotbal začal upadat. Nyní se ale začíná drápat nahoru, určitě by nám slušela vyšší soutěž,“ říká Roman Moravčík, který v minulosti fotbal za Levice sám hrával a ještě nyní kope v nižší soutěži.

Atmosféra v levické hale je známá, hodně se o ní mluví v Česku. „Jsme v kontaktu s některými fankluby v Čechách. Sami jsme byli na několika výjezdech, a to v Praze, Pardubicích a Nymburku,“ vypočítává šéf levických příznivců. Fanklub úřadujícího mistra Slovenska si pochvaluje velmi dobrou spolupráci s klubovým vedením. „Jsme v úzkém kontaktu. Setkáváme se jak s generálním, tak marketingovým manažerem. Maximálně se nám snaží ve všem vycházet, nemůžeme na ně říci křivého slova,“ zdůrazňuje Roman Moravčík.

Fanoušci mají základnu v hospůdce Quatro, která leží jen několik metrů od haly. „Tady vedle máme sezení i s hráči, které si pozveme,“ ukazuje Moravčík na místnost nacházející se vedle výčepu. Velký basketbalový boom v Levicích nastal v době nedávné. „Zachránili jsme se v první lize a pak všechno začalo. Lidé taky basketbal milují,“ bere si slovo Libor, bubeník kotle, který ještě nedávno hrával za levické béčko.

„Hned několik nás fanoušků v minulosti basketbal hrávalo,“ doplňuje jedna z hlavních postav levického kotle.

Fandíme slušně, ale když se nedaří, dokážeme přitlačit

Levičtí fanoušci stojí za svým klubem, ať se děje co se děje. „Náš klub nedáme, ale když se nedařilo, dokázali jsme se ozvat, samozřejmě v mezích slušnosti. Vedli jsme v poločase nad Handlovou o dvacet bodů, a nakonec prohráli, tohle přehlédnout nešlo, totéž šňůra deseti porážek v Mattonce,“ vyjmenovává Roman Moravčík.

„Pozvali jsme si hráče a ti museli vysvětlovat,“ dodává prezident fanklubu.

Slovenské El Clásico, svátek s Nymburkem

V Levicích je na prvním místě Mattonka, ale i dva zápasy ve slovenské lize. „Duely s Komárnem a hlavně s Nitrou znamenají pro nás mega derby, takové slovenské El Clásico,“ srovnává Moravčík s fotbalovým duelem Real Madrid – FC Barcelona.

„Byly doby, kdy docházelo při těchto zápasech i k potyčkám v hledišti, hlavně u mladých fanoušků. Tyto zápasy jsou vyhecované na maximum,“ popisuje atmosféru Roman Moravčík. Velkým svátkem pro Levice byl zápas s Nymburkem. „Parádní den. Na toto utkání jsme se speciálně připravovali, byla i chorea. Tento zápas byl výnimečný,“ zdůrazňuje.

„Ale pozor, pro nás je atraktivní každý soupeř. Třeba i Opava, hraje s českými mladými hráči. Třeba takový Jakub Šiřina by se nám hodil,“ pokračuje ve vyprávění Roman Moravčík.

František Rón, pro levické fanoušky bůh

Během letošní sezony byl z funkce hlavního kouče odvolán František Rón. „Dobře si uvědomujeme, že se něco stát muselo, neměli jsme výsledky, ale vždy je lepší vyměnit trenéra než polovinu hráčů,“ přemýšlí nahlas Roman Moravčík. „František Rón je a bude skvělým trenérem a člověkem. V našich srdcích zůstane navždy,“ řekl na adresu bývalého kouče Opavy šéf levických fandů.

„Mile nás ale překvapil i současný kouč Peter Bálint. Setkání s ním bylo příjemné, je to také člověk na svém místě,“ dodává Moravčík.

Ladislav Garaj: Pokud bude možnost, do Mattonky se znovu přihlásíme

S fanoušky má nadstandardní vztah, je spojovacím článkem mezi nimi a klubem. Řeč je o marketingovém manažerovi Levic Ladislavu Garajovi. Na atmosféru v hale je hrdý, i díky velkému diváckému zájmu získává klub nové reklamní partnery.

Účast slovenského mistra v české Mattonce bere jako pozitivní krok. „Pokud bude příští rok možnost, Mattonku budeme hrát příští rok znovu,“ říká rázně Ladislav Garaj, člověk, který nás ochotně a podrobně seznámil s chodem levického klubu.

Když se v basketbalových kruzích řekne Levice, všichni začnou hovořit o vynikajících fanoušcích…

Sami vidíte, že je to pravda. Levice žijí basketbalem. Tady ve městě je to sport číslo jedna. Na každý zápas máme plnou halu, diváci jsou pravidelně naším šestým hráčem. Tento boom ale netrvá dlouho, začal prakticky loni, když jsme vyhráli titul.

Fanoušci si pochvalují práci s vedením, vypadá to, že spolupráce probíhá k oboustranné spokojenosti…

Během minulého play off jsme měli každý zápas během půlhodiny vyprodaný, šlo o nepopsatelný jev, s každým zápasem se euforie ve městě zvyšovala. Letos jsme prodali něco okolo šesti set permanentek, což se hned tak nevidí. S fanoušky jsme v úzkém kontaktu, jejich zájem je pro nás zavazující, stále se snažíme vymýšlet nové a nové věci.

Kluci z fanklubu říkali, že zápasy s Nitrou a Komárnem jsou výjimečné, něco jako takové slovenské El Clásico…

Přesně tak. Cítí to i hráči, kteří jsou v klubu delší dobu, že zápasy s Nitrou a Komárnem jsou specifi cké. Tím ale nechci říci, že bychom zápasy s jinými týmy nebrali.

Úplnou novinkou je účast Levic a bratislavského Interu v české Mattonce. Jak to vnímáte, berete to jako krok vpřed?

Určitě krok vpřed. Poté, co jsme vyhráli slovenskou ligu, jsme chtěli klub posunout dál. Existovaly dvě možnosti, a to buď jít do evropských pohárů, nebo Mattonky. Pro nás je účast v české soutěži cesta správným směrem. Odehrajeme daleko více zápasů, navíc náš generální partner má také v Česku své aktivity.

Chtěli jste hrát do šestého místa – a to se vám nepovedlo. Ani ve slovenské soutěži nehrajete na úplné špičce. Není na škodu, že hrajete dvě soutěže, a síly tak tříštíte?

Udělali jsme chyby, toho jsme si vědomi, věřím, že se z nich do budoucna poučíme. Šesté místo sice už neuhrajeme, ale o to sedmé zabodujeme a v play off můžeme jen překvapit. Co se týká slovenské ligy, tak v ní nastupují mladí hráči, kteří by jinak normálně nehráli. Je to pro ně obrovská škola a plus pro celý náš klub. Věřím, že ve vyřazovacích bojích půjdeme co nejdál a Levice se budou znovu rvát o medaile.

Když přijde znovu na příští sezonu nabídka hrát Mattonku, co na to v Levicích?

Některé věci bychom udělali jinak. Pokud tato šance přijde, rádi ji uvítáme. Česká soutěž je podstatně kvalitnější a má nám co dát. Uvedu srovnání: když jsme tady proti Nitře postavili náš nejsilnější tým, v poločase jsme vedli o třicet bodů a nebylo co řešit.

Na provoz je to ale dražší varianta…

To ano, ale účast v Česku přinesla klubu nové partnery. Jak jsem již řekl, pokud možnost bude, Mattonku hrát budeme.