Českým atletům v Paříži hrozilo, že nezískají po 88 letech olympijskou medaili. Nikola Ogrodníková ale byla proti, přestože se s ní příliš nepočítalo.
„Nevím, co mám říct. Prostě jsem třetí, nějak se to stalo a já vůbec nevím jak. Mám strašně velikou radost. Už jenom že jsem byla ve finále, vůbec jsem s tím nepočítala,“ zářila Ogrodníková v rozhovoru pro Českou televizi.
Ve finále začala výkonem pod 60 metrů, druhý pokus přešlápla a hrozilo jí, že se nevejde do osmičlenného užšího finále. Třetí hod jí ale vyšel a získala senzační bronz. Dál hodila jen mistryně světa Japonka Haruka Kitagučiová, která trénuje v Domažlicích, a Jihoafričanka Jo-Ane Van Dyková, která porazila Ogrodníkovou o 25 centimetrů.
„Mně se tak strašně chtělo brečet… Chtěla jsem ještě zkusit druhé místo, ale bylo to těžké v těch emocích,“ přiznala oštěpařka, která před třemi roky v Tokiu nepostoupila do finále.
Ogrodníková navázala na unikátní českou oštěpařskou tradici, kterou naposledy před ní v soutěži žen prodloužila světová rekordmanka Barbora Špotáková dvěma zlatými olympijskými medailemi v Pekingu a Londýně a bronzem v Riu de Janeiro.
Zachránila českou atletiku
V Paříži byla jedinou atletkou z české výpravy, která získala medaili. Odvrátila tak hrozbu, že by česká atletika zůstala na hrách poprvé od roku 1936 bez cenného kovu.
„Já jsem si to nepřipouštěla, se mnou se nepočítalo, tak jsem byla v klidu. Nesoustředila jsem se na medaili, došlo mi to až tím třetím pokusem,“ culila se třiatřicetiletá Ogrodníková, která se před olympiádou rozešla s legendárním Janem Železným a začala trénovat sama.
„Jsem teď sebevědomější, umím říct svůj názor a taky říkat ne, i když se to ostatním nelíbí. Potvrdila jsem si, že půjdu touhle cestou dál,“ ujistila Ogrodníková, které fandil i její partner hokejista Petr Vrána.
