Ta se letos jela v Liberci. Česká výprava zásluhou Petrova triumfu a prvního místa pražské snowboardistky Ester Ledecké skončila mezi 44 zúčastněnými zeměmi na sedmém místě, a zařadila se tak mezi čtrnáct zemí, které na některou medaili dosáhly.

Před rokem

Vše ale začalo už před rokem, kdy se ve stejném městě konala zimní olympiáda dětí a mládeže České republiky. Tehdy čtrnáctiletý Petr Coufal, student Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových v Ostravě, kterého krasobruslařskému umění učí trenérka Ivana Tokošová, zde získal jako první účastník vůbec třetí vítězství v řadě a s ním i právo účasti na letošním únorovém evropském šampionátu.

Vzory jsou Pljuščenko a Hanyu

Jeho sportovními vzory jsou Rus Jevgenij Pljuščenko a Japonec, loňský juniorský mistr světa, Yuzuru Hanyu. I když na stejném šampionátu zaostal Petr za reprezentantem ze země vycházejícího slunce o jedenadvacet příček, nevzalo mu to chuť. Naopak.

„Jejich jízdy vždy s nadšením sleduji a zpětně si je pouštím. Odkoukávám jejich styl, který má každý jiný. Evropská technika bruslení mi však sedí víc než asijská. Ale pro inspiraci je dobré znát obojí,“ svěřil se tehdy Petr, který by se také jednou rád stal mistrem světa a olympijským vítězem.

A hned dodal: „Už nyní si docela uvědomuji, že se start blíží. Nejenže bych chtěl předvést co nejlepší výkon, ale zároveň svoji účast beru jako úžasný zážitek a zcela novou zkušenost.“

Evropské vítězství

A svá slova minulý týden proměnil ve skutečnost. Přesto, že v Petrovi roste velký konkurent nejen jeho dvěma vzorům, ale i českým reprezentantům Vernerovi či Březinovi, zůstává skromným klukem. Dokazuje to třeba svědectví z předávání medaile na evropské olympiádě.

„Český hrdina Petr Coufal plaše postával u stěny, po první reakci ale bylo jasné, že obrovské emoce z předchozího dne v něm stále přetrvávají. Se slzami v očích vzpomínal na svou zlatou volnou jízdu, kterou možná překvapivě nijak zvlášť neoslavil.“

Tato slova si můžeme přečíst na oficiálních stránkách šampionátu www.eyowf2011.cz.

„Asi do jedné hodiny ráno jsem se díval v pokoji na filmy. Vůbec jsem nemohl usnout, všechno se mi stále honilo hlavou, přehrával jsem si večer pořád dokola. Byl jsem šíleně šťastný,“ popsal Petr svou vítěznou noc. O vítězství ale zavolal jen domů mamince. Dokonce i trenérka Ivana Tokošová, která nemohla být osobně v Liberci, si musela zavolat, jak to vlastně dopadlo.

„Měla hroznou radost, vyřizovala mi vzkazy od rodiny a kamarádů. Bylo to moc dojemné a zároveň nám oběma bylo líto, že tu nemůže být,“ svěřil se závodník, který si v Liberci vyslechl národní hymnu a který se ani nijak netají tím, že mu štěstí přinášejí i jeho tři plyšoví kamarádi.

V Ludgeřovicích

O Petrově úspěchu už dobře ví i vedení Ludgeřovic. Jak řekl starosta obce Daniel Havlík, chystá se veřejné poděkování s předáním plakety a také finančního daru.

Ostatně něco podobného si Petr zažil i loni: „Loni jsem se byl v Liberci osobně podívat, jak Petr bezkonkurenčně vyhrál, a sledoval jsem i jeho sestru, která měla tak trochu smůlu a skončila druhá. Oba jsou vynikajícími sportovci a loni byli oceněni Ludgeřovicemi za sportovní reprezentaci obce,“ svěřil se ludgeřovický starosta.