Za Matěje Lasáka z týmu Sundance TJ Opava hovoří hlavně a především výsledky. V šestnácti letech patří ke špičce naší silniční cyklistiky v kadetské kategorii, a už dokonce nakoukl i do české reprezentace, v níž také zazářil. Mimochodem v celkovém hodnocení Českého poháru své třídy obsadil jen těsně druhé místo.

A to ještě poslední čtyři závody vynechal, protože začal přípravu také na cyklokrosovou sezonu. A samozřejmě, nemýlíte se – i zde se rodák ze Strahovic řadí mezi nejlepší cyklokrosaře.

Naší redakci se podařilo zachytit Matěje Lasáka na telefonu právě při cestě na třetí závod Českého poháru v cyklokrosu do Loun a momentálně nejúspěšnější opavský cyklista nám poskytl rozhovor.

Matěji, sezona silniční cyklistiky za sebou zavřela vrata. Vy jste oslnil v nejzářivějším možném světle. Jak bude znít Vaše hodnocení, pokud se podíváte zpátky?

Opravdu skvělý ročník. Hned z několika důvodů. Druhé místo celkového pořadí Českého poháru mezi kadety a titul mistra České republiky ve stejné kategorii. Navíc jsem stál často na bedně. Z celkových dvaceti odjetých závodů jsem medailové umístění vybojoval přibližně desetkrát. Určitě pomohla i dobrá příprava. Trénovali jsme totiž například v chorvatském Umagu nebo na Slovensku.

Nemá se tedy cenu ptát, kterého úspěchu si nejvíce vážíte. Určitě titulu pro mistra republiky, že?

Ano, je tomu tak. V Lanškrouně, kde se konalo mistrovství České republiky, se mi dařilo. Povedl se mi zejména závod jednotlivců, v němž jsem v závěru nasadil k trháku a uhájil první místo. Je to zatím největší úspěch mé kariéry.

Dají se na nyní již minulé sezoně hledat vůbec nějaká negativa?

Na začátku ročníku jsem měl problémy v kopcích, což se projevilo například při Závodě míru. S blížícím se koncem sezony se však vše zlepšovalo a v Lanškrouně si už myslím, že v kopcovitých pasážích jsem neměl žádné potíže.

Skvělé výsledky ve vašem věku nabádají odborníky k tomu, aby si říkali: Matěj Lasák je výborný talent a má jistě před sebou úspěšnou kariéru. Momentálně se můžete pyšnit přízviskem nejúspěšnějšího opavského cyklisty. Vnímáte nějak na sobě tuto skutečnost?

Jsem za to velmi rád. Pocítil jsem to například před odjezdem do Loun. Musel jsem zajet nakoupit lanka na kolo do sousední vesnice a v obchodě viděl časopis našeho oddílu Sundance s mou fotkou, což mě velice potěšilo.

Máte nějaký tajný recept na to, aby vaši případní následovníci získávali podobné výsledky jako vy? Ještě ke všemu v takovém relativně útlém věku?

Je třeba se dostat do týmu a tvrdě na sobě pracovat. Studuji na Sportovním gymnáziu ve Vrbně pod Pradědem, kde se na cyklistiku specializují. Zde se jí věnují odborně a na velice vysoké úrovni.

Studium gymnázia není vůbec jednoduché. Jak jde vůbec dohromady cyklistika na vrcholové úrovni a střední škola?

Ve Vrbně jsem na internátu. Je výborné, že máme individuální programy. Takže nám téměř všichni učitelé vycházejí vstříc a odloží nám třeba písemku, když zrovna máme nějaký závod nebo trénink.

Vy jste byl letos dokonce nominován do české reprezentace v kadetské kategorii. Jak jste si užil závod oděn v dresu národní trikolory?

Byl to skvělý zážitek. Účastnili jsme se pětietapového podniku v Rakousku a mi se podařilo obsadit celkově dvanácté místo ze 130 startujících, takže se svým umístěním jsem rozhodně spokojen.

Co očekáváte od příští sezony silniční cyklistiky?

Čeká mě přechod z kadetů do juniorů. To znamená, že konkurence bude tvrdší a závody budou trošku zajímavější. Jinak bych chtěl objezdit celý Český pohár a zúčastnit se i závodů Slezského poháru, které beru hlavně jako doplňkové.

Kde vidíte vrchol příští sezony?

Rozhodně mistrovství České republiky. Chtěl bych však opět vyjet i s českou reprezentací.

Bylo také řečeno, že se řadíte mezi elitní české cyklokrosaře své kategorie. Vždyť v loňské sezoně jste skončil třetí na MČR a druhý v konečném pořadí Českého poháru. Co tedy vy a cyklokros?

Momentálně zrovna cestuji k třetímu dílu Českého poháru do Loun a v neděli mě čeká další podnik stejného seriálu v České Lípě. V předminulém týdnu v Táboře jsem také absolvoval soustředění s českou cyklokrosovou reprezentací a v nejbližší době by se mělo rozhodnout, zda se spolu s ní vypravím do Belgie na závody. Doufám, že to vyjde.

Kromě terénu, na němž se jede, v čem se nejvíc liší cyklokros a silnice?

Nasilnici jedete s ostatními dlouho ve skupině. Někdy se dokonce i mezi sebou bavíme a člověk jde na krev až ve finální fázi závodu, kdežto v cyklokrosu se maká od začátku do konce namaximum a jezdec nemá vůbec čas si vydechnout.

(Pozn. red.: Rozhovor byl pořízen před cyklokrosovými závody Českého poháru v Lounech potažmo v České Lípě, které se jely o tomto víkendu.)