„Byla to výzva, přišel s tím jeden můj kamarád, chvíli jsme o tom diskutovali a řekl jsem si, že když to zvládne on, tak já taky. Člověk se nechá lehce vyhecovat, ale podle mě je nejdůležitější, aby si rychle poté podal přihlášku a zaplatil startovné.
Jinak je totiž možné, že o tom začne přemýšlet více a rozleží se mu to v hlavě. Když už má vše zařízeno, tak mu nezbývá než jet,“ praví s úsměvem rodák z Opavy žijící ve Vsetíně.
Postavit se na start půlmaratonu bez jakéhokoliv tréninku či přípravy by byl zřejmě stylový pokus o sebevraždu. Jak dlouho se na závod připravoval naturalizovaný Valach? „Pravidelně trénovat jsem začal někdy v lednu, i když je pravda, že v zimě se toho moc naběhat nedalo, ale i tak jsem celkem uběhl něco přes stovku kilometrů. Myslím si, že kdo chodí běhat pravidelně tak dvakrát týdně, tak s půlmaratonem nebude mít problém,“ svěřuje se Deníku jeho spolupracovník a pokračuje ve výkladu:
„Základem je mít aspoň nějakou základní fyzičku. Teď tím nemyslím být natrénovaný jako profesionál, ale je dobré dělat pravidelně nějaký sport, ať už jezdit na kole nebo chodit hrát fotbal nebo florbal, prostě být zvyklý se hýbat. Při běžeckém tréninku si pak člověk otestuje svoje možnosti a podle toho si pak zvolí své tempo.
Dále bych chtěl říci, že neméně důležitá je psychika. Pokud je osoba aspoň trochu připravena, tak tělo ty kilometry zvládne, ale problémem je, že se nechce hlavě. Ta běžci říká: „Dám si pauzu, zastavím, uberu“ – tohle prostě musí překonat, a když se to povede, je to potom v pohodě.“
„Další důležitou věcí pro běhání je zvyknout si běžet plynule v jednom tempu. Není dobré běžet jeden kilometr rychle a druhý pomalu. Když se člověk snaží vyrovnaně celý závod, zvládá to mnohem lépe. Osobně jsem si zvykl běhání měřit pomocí jedné aplikace na iPhonu, což mi v tomto pomáhá,“ dodává třicetiletý Michal Berg.
Mnozí odborníci dávají lidem tipy a rady na různé zlepšováky pro samotný závod, jako je mazání chodidel či stehen vazelínou nebo zalepování bradavek. „Tohle jsem extrémně neřešil, pouze jsem si přelepil bradavky, protože dres nebo triko tělo skutečně při delším běhu hodně odírají,“ osvětluje zkušený sportsman.
Běžecké závody také často přinutí lidi, aby si sáhli až na dno svých sil, mnohdy až na pokraj zhroucení. „Nějakou krizi, že už bych nemohl dál běžet, jsem v závodě neměl, pravidelně jsem se občerstvoval, takže jsem se cítil dobře. Problém byl však v tom, že bylo na začátek dubna docela horko, během závodu okolo pětadvaceti stupňů, zatímco dny předtím bylo poměrně chladno.
Nejkrizovější moment byl podle mého pro mnoho závodníků po patnáctém kilometu trati, kdy se začínali kolem trati objevovat první lidé, co odpadávali. U mnohých se mohly projevit problémy z přehřátí a další věci s tím spojené,“ tvrdí Berg, který v minulosti pracoval i jako tiskový mluvčí u hokejové reprezentace.
Pro Michala Berga to byl první půlmaraton v životě a říká se, že běh není láska na jednu noc, nýbrž celoživotní. Jak složité je tedy začít? „Rekreačně běhám už delší dobu a baví mě to. V úvodu je hlavně potřeba překonat prvotní nepříjemné pocity. Tělo není zvyklé a začínající běžec nebude moci chvílemi popadnout dech už po jednom či dvou kilometrech. Často se stává, že po pátém nebo šestém výběhu si tělo začíná zvykat a z utrpení se stane zábava, kterou podporují endorfiny, vyplavované do krve.“
Trať dlouhou přesně 21,097 km zdolal v čase 1:57:36, umístil se někde v polovině startovního pole a splnil si svůj cíl, kterým bylo zaběhnout premiérový půlmaraton pod dvě hodiny. Po doběhnutí do cíle tak více než bolest cítil euforii. „Jsem rád, že se mi to povedlo, je to super. S tou bolestí jsem to čekal mnohem horší. Samozřejmě se to později projeví a člověka bolí nohy, ale další den se dá fungovat bez problémů.
Odborníci nicméně doporučují po delším závodě pár dní omezit aktivitu spojenou s větší fyzickou námahou, aby tělo mohlo regenerovat,“ soudí.
Pražský půlmaraton absolvovalo téměř deset tisíc lidí, na další zájemce už podle některých zdrojů nevyšla startovní čísla. Zdá se tak, že i v ČR se běhu daří budovat tradici. „V tuhle chvíli to začíná být módní věc. Registruji to i v mém okolí, začíná běhat více známých, které dřív běh nijak nezajímal. Určitě tomu přispívají i technické hračky jako chytré telefony, obsahující běžecké aplikace, které dokážou změřit trasu, rychlost běhu, tempo a vykreslí třeba mapu.
Existují i sociální sítě pro sportovce, kteří se na nich dělí o své výkony, sledují se, navzájem se hecují a porovnávají s dalšími lidmi,“ komentuje současnou situaci Berg.
Na start klasického maratonu se Michal Berg ještě zatím nechystá, to ale neznamená, že nebude dál závodit. V červnu se poběží půlmaraton v Olomouci a Michal Berg bude znovu na startu.
„Přemluvil jsem k účasti další přátele a už teď se těším, až závod odstartuje. Určitě bych každému, kdo má trochu vztah k aktivnímu sportu, doporučil, aby si běhání vyzkoušel, a nemusí to být hned půlmaratonský závod. Nicméně zážitek z toho prvního si budu určitě dlouho pamatovat,“ uzavírá Michal Berg krátké povídání.
Jan Šimek
