Kvarteto českých kajakářů bude doprovázet kameraman a sportovní komentátor České televize Jiří Hölzel, z jehož záběrů vznikne dokument mapující působení expedice.

Michale, jak vznikla myšlenka jet zrovna do Bhútánu a zrovna na řeku Bumthang Chhu?

To netuším, protože ji začali plánovat kluci, co měli jet už loni a nevyšlo jim to, v důsledku nedostatku peněz. Až letos jsme s Jirkou Šťastným, se kterým jezdím na vodě, myšlenku zase oživili. Kluci se toho znova chytli. Začali jsme všechno opět organizovat a řekli si, že zkusíme sehnat peníze a vyrazit. Co se týče mé osoby, tak to byl odedávna můj sen, sjet jako první nějakou řeku.

Jak je to dlouho, co jste začali výpravu znova organizovat?

Zhruba týden.

A v tuto chvíli už máte jistotu, že jedete?

Tak to určitě ne. Jednak je celá akce hodně finančně náročná, aby se člověk mohl v Bhútánu volně pohybovat tak si musí zaplatit agenturu. Není možné se pohybovat, volně jako turista a za každý den pobytu se platí v přepočtu šest tisíc korun.

Ta částka je na osobu, což je strašná pálka. Buď se nám podaří náklady srazit na půl milionu pro všechny expedičníky, nebo prostě nepojedeme. V tuto chvíli je rozpočet výpravy asi milion a půl. Ještě existuje druhá varianta, a to pokud dostaneme pozvání od člověka z tamního vodáckého svazu nebo kohokoliv jiného, kdo se za nás zaručí, tak nemusíme platit denní poplatek. Snažíme se teď najít někoho, kdo nás pozve.

Bhútán se podle vašich slov nejeví jako země zaslíbená turistům…

To je pravda. Bhútánské království je jedna z nejizolovanějších zemí světa. Ročně se do ní podaří dostat jen přibližně dvěma stovkám turistů. Tamní vláda se snaží co nejvíce ochránit své kulturní a přírodní bohatství. My se ale přes veškeré patálie a problémy do země chceme dostat.

Co financování celé akce? Bude hrazena z „vlastní kapsy“, nebo vás podpoří sponzoři?

Lodě bychom měli dostat stejně tak jako materiál a oblečení. Firma Hannah by nám měla pomoci i finanční částkou. Hlavní, co musíme vyřešit je doprava materiálu do Bhútánu, což je nepředstavitelně drahá záležitost. Pokud ty peníze neseženeme, tak nemůžeme odletět. Platit vše z vlastních zdrojů je nereálné.

Zkuste upřesnit harmonogram expedice.

No, nad tím visí ještě hodně otazníků. Každopádně přiletíme do Dillí a odtud dalším letadlem do Bhútánu, protože to je jediná možnost, jak se tam dostat. Bude to trošku složité, protože budeme mít spoustu zavazadel, a hlavně lodě.

V Bhútánu bychom se měli dostat k samotné řece a začít stoupat do hor, což by mělo trvat asi týden, čtrnáct dnů. Půjdeme směrem k pramenu a uvidíme, jaké budou podminky, a hlavně průtok. Ideální by bylo jet už od pramene, ale to je nereálné.

Každopádně zkusíme jít co nejvýše, kam to až půjde, a vyjedeme. Měli bychom jet zhruba osmdesát kilometrů s převýšením pěti tisíc metrů. Na řece zůstaneme asi dva nebo tři týdny. Uvidíme podle mapy.

Bhútánem vede jedna hlavní cesta, po které dojedeme k řece tekoucí od severu na jih. Stejnou cestou bychom se měli dostat i zpět na letiště. Vůbec ještě nevíme, jak to bude s jídlem. Ještě je před námi hodně otazníků.

Kromě Bumthang Chhu máte v plánu sjet i další řeky: Paro Chhu, Savost, Mangle Chhu a Dang Chhu. Bude se v případě úspěchu jednat také o prvosjezdy?

Ano, také by se jednalo o prvosjezdy. Hlavní cíl je ale Bumthang Chhu, kterou chceme sjet celou nebo co největší úsek. Budeme se přes jmenované řeky vracet, a kdyby byl po cestě zpět pár dnů čas, tak se pokusíme zdolat jejich horní úseky. To by byl takový druhý cíl.

Z čí hlavy vůbec pochází idea jet do Bhútánu?

Ta myšlenka pochází od Martina Rady. Nevím teda, jak na tu řeku přišel, ale bavili jsme se o tom, že ho Bhútán láká. Díky tomu, že je takový problém se tam dostat, tak tam nikdo nejezdí. Vůbec netušíme, jak bude řeka vypadat, jaká bude její náročnost. Absolutně neexistují její fotky. Máme jen pár map, z kterých podle vrstevnic odvodíme převýšení a délku řeky, ale to je tak všechno.

Jak se dala vaše parta vlastně dohromady?

Já se znám nejvíc s Jirkou Šťastným, se kterým jezdíme štafetové závody, jako jsou AdrenalinCup nebo Dolomitenman. Já na padáku a on na kajaku. Závodíme za tým Eurofoam. Oba dva bydlíme v Brně, trénujeme spolu na vodě. Michal Rada pracuje s Jirkou ve firmě. Toho jsem poznal před týdnem. Čtvrtého člena Tomáše Mahringa jsem ještě v životě neviděl.

Jaké budou panovat podmínky na řece co se týče průtoku a podobně?

Budeme tam před obdobím monzunových děšťů, takže vody by snad nemělo být ani moc ani málo. Ještě je jedna možnost. Pokud nestihneme sehnat peníze do podzimu, tak bychom tam zkusili jet někdy v únoru příštího roku po monzunových deštích.

Budete v horách a pralesích. Naskytne se možnost nějak spojit s domovem nebo si přivolat pomoc?

Určitě budeme mít k dispozici satelitní telefon a posílat zprávy. Ale důležité je, že s sebou budeme mít GPS navigaci, pomocí které chceme řeku zmapovat. Nikdo tam ještě nebyl. Máme v plánu udělat profil řeky. To je takový zajímavý cíl.

Existují vůbec v republice nebo v Evropě řeky podobného formátu, kde by bylo možné trénovat?

Tak alpské řeky se tomu blíží, nebo jsou alespoň podobné. Určitě se na to nedá natrénovat za rok. Člověk by měl umět jezdit a vědět, co si může dovolit. Absolvujeme soustředění v Alpách, kde si sjedeme nějaké řeky. Líp se na to připravit nedá.

V roce 2008 jste podnikl prvovýstup v Indii, letos to byl prvoslet v Nepálu a na podzim odjíždíte zdolat řeku v Bhútánu. Je to záměr udělat takovou trilogii?

Přímo toto jsem neplánoval, i když byly myšlenky se na něco podobného vydat. A teď se naskytla příležitost se zúčastnit. V podstatě jsem už nastoupil do rozjetého vlaku. Snad se nám to podaří dotáhnout do zdárného konce. To by bylo super.

Bude se v případě úspěchu jednat o počin světového významu?

Tak o tom nepochybuju. Každý prvosjezd je výjimečný. Důležité bude, jaké fotky a filmové záběry natočíme a přivezeme. Určitě se dá očekávat zájem časopisů zabývajících se vodáctvím.

Martin Kardaš