Opavanky jezdily společně s Blankou Ligurskou, Klárou Smetánkovou a Lenkou Sovákovou v týmu TR juniorky. Na šestkovém raftu v kategorii do třiadvaceti let podávaly skvělé výkony od začátku světového šampionátu.

Ve sprintu a disciplíně head to head se ale musely sklonit před Brazilkami. Ve slalomu se před Jihoameričanky dostaly a už se pouštěly do oslav zisku titulů mistryň světa, ale rozhodčí je penalizovali za neprojetí jedné z branek, s čímž se česká posádka odmítla smířit.

„Nejvíce si ceníme našeho zlata ze slalomu, které nebylo jednoduché získat protože Brazilky jsou velmi silné soupeřky. V cíli jsme byly šťastné, protože ve druhé jízdě se nám povedlo zajet vše tak, jak jsme chtěly, ale Brazilkam taktéž, proto jsme musely čekat, jak to dopadne," popisovala opavská raftařka Sabina Foltysová a jedním dechem dodala:

„Byly tam trochu zmatky, dali nám jedno neprojeti brány, u níž jsme byly přesvědčeny, že jsme jí projely, takže se dával protest, který nám nakonec uznali. Z mé strany proběhlo pár slz a v době protestu to stálo hodně nervů, ale o to byla větší radost v cíli, když vše dobře dopadlo a my se staly mistryněmi světa."

Nedostatek vody v řece Citarik

Závodnicím z Opavy se s jejich kolegyněmi podařilo přidat ještě jedno stříbro z dlouhého sjezdu a z celkového pořadí všech čtyř disciplín. V obou případech je pokořily pouze brazilské protivnice. Mistrovství se konalo v indonéské oblasti s názvem Sukabumi asi sto kilometrů jižně od Jakarty.

Všichni startující se museli vypořádávat s tím, že v řece Citarik byl nedostatek vody. Česká loď si ale z toho stačila dělat i legraci. „Vody bylo fakt málo, při tréninku jsme se určitě více než pětkrát zasekly na nebo mezi kameny, což nebylo zrovna příjemné, a ke konci už to bylo i psychicky dost náročné. Občas jsme si z toho na trati dělaly srandu a vymýšlely své techniky sjíždění dolů."

Nepříjemnosti přidělávalo i vedro: „Bylo zde i velké vlhko. Hodně lidí, kteří sem přijeli, onemocněli, jedna členka našeho týmu dokonce také, ale naštěstí se z toho vyhrabala a mohly jsme všechny disciplíny odjet."

Odlétají na Bali

Konkrétně třeba pro Sabinu Foltysovou nejde o ten úplně největší, ale jeden z největších úspěchů kariéry. Kromě toho se totiž věnuje závodům na divoké vodě na kajaku, kde se jí rovněž velmi daří.

„Ve slalomu mám zlato z loňského mistrovství světa juniorů v týmech. Tyto medaile jsou pro mě taky hodně cenné, ale neberu je jako ty největší. Předpokládám však, že Klára Horová to bude mít jinak, jelikož to byl její první světový šampionát," popisovala opavská raftařka.

Tým TR juniorek v dohledné době využije toho, že se nachází v Indonésii a v rámci dovolené se v pátek přesune na ostrov Bali.

„Půjde o naši společnou dovolenou. Moc se těšíme, až budeme relaxovat u moře, ale samozřejmě máme v plánu poohlédnout se i po kultuře a zacvičit si jógu," uvedla Sabina Foltysová, která na závěr doplnila, že po návratu do slezské metropole se uskuteční také oslava v loděnici Kanoe klubu Opava, jehož jsou všechny opavské raftařky členkami.

Více fotografií, videí a zajímavostí nejen z Indonésie naleznete na oficiálním facebookovém profilu TR juniorky. I tyto úspěchy potvrdily, že KK Opava vychoval řadu vynikajících závodníků.

Zdaleka přitom nehovoříme pouze o raftu nebo sjezdech či slalomu na divoké vodě. V poslední době jsou možná nejvíce vidět Opaváci hájící barvy Dukly Brandýs nad Labem, deblkanoisté Jonáš Kašpar s Markem Šindlerem, kteří se na nejvyšší úrovni věnují vodnímu slalomu a letos jako členové české reprezentace vyhráli i dva podniky světového poháru.

„Z úspěchů holek v Indonésii máme velkou radost. Je výborné, že šestičlennou posádku tvoří hned tři Opavanky a členky našeho oddílu," komentoval trenér KK Opava Dalibor Slovák.

Podle něho nejde o první úspěchy podobného ražení v raftingu: „Medaile na evropských nebo světových akcích jsme sbírali už předtím. Dařilo se zejména Tomáši Slovákovi, Davidu Mrůzkovi anebo Petře Slovákové," doplnil.