Rašková je jednou z klíčových osob bývalých mládežnických týmů BK Havířov i českých reprezentačních celků.

V kategorii kadetek dosáhla se spoluhráčkami z národního týmu na titul mistryň Evropy kadetek i na titul z Evropských olympijských her mládeže.

Loni dotáhla s kolegyněmi havířovské „horní“ gymnázium k pozici nejlepšího středoškolského týmu. Potřetí za dobu, kdy na gymnáziu studovala.

Poslední tři sezony už sbírala starty i v české nejvyšší soutěži v dresu SBŠ Ostrava, kam nakoukla už jako teenagerka.

Poslední půlrok ale strávila ve Spojených státech amerických. „Potřebovala jsem se zase posunout o něco dál,“ uvedla ke svému životnému kroku Natálie.

Kde jste působila?

Působila jsem na University of Wisconsin - Parkside. Univerzita leží mezi městy Milwaukee a Chicagem v bezprostřední blízkosti jezera Michigan.

S rodiči na zápase své univerzity.Zdroj: archiv N. Raškové

Jak dlouho ve vás zrálo rozhodnutí zkusit to v Americe?

Už někdy v devíti letech jsem začala přemýšlet o svých cílech a jedním z nich bylo, že bych chtěla jednou hrát v Americe. V té době jsem vůbec netušila, co to obnáší a jestli je to vůbec reálné. 

Jak vidno, reálné to je. Bylo těžké se na školu dostat? Jak se vám to povedlo?

Ten proces byl velmi dlouhý a trval téměř celý čtvrtý ročník mého studia na gymnáziu. Bylo to náročné, protože jsem se připravovala na maturitu a zároveň jsem musela absolvovat dvě zkoušky v anglickém jazyce. Všeobecný přijímací test ACT jsem skládala na podzim ve Varšavě a zkoušku z angličtiny TOEFL pak na jaře v Praze. Ten proces je složitý, protože každá univerzita má rozdílné požadavky na dosažené skóre. Také jsem si musela vytvořit video povedených momentů z basketbalových zápasů. Spolupracovala jsem s agenturou Moniky Mertové, která mi pomáhala ve všech krocích, včetně rozesílání mého videa univerzitám.

Co jste od studia v USA čekala a splnilo to vaše očekávání?

Brala jsem to jako super příležitost zlepšit si angličtinu a osamostatnit se. Poznala jsem různé kultury a hodně mě to obohatilo. Klíčový byl samozřejmě basket. Hra v Americe je postavená na velmi dobře zvládnutých individuálních činnostech a já se chtěla a potřebovala zlepšit ve hře jeden na jednoho a také ve střelbě.

Jakou soutěž jste tam hrála, jak se vám vedlo? Předpokládám, že se soutěž nestihla dohrát…

Hrála jsem druhou nejvyšší divizi soutěže NCAA. Jako tým jsme měli velmi úspěšnou sezonu, protože jsme postoupili do semifinále konference, kde jsme pak podlehli jednomu z nejlepších týmů celé divize Ashlandu. My jsme vlastně soutěž dohrát stihli, akorát vítěz naší konference nestihl dohrát závěrečný turnaj celé soutěže. Obecně nováčci mají svou první sezonu pokaždé těžkou, ale musím říct, že jsem dostávala příležitost pravidelně. Jsem spokojená.

Kde jsou rozdíly mezi americkým a českým basketem, v čem konkrétně jste se zlepšila?

Rozdíly jsou zásadní. Evropský basket je o kombinacích více hráčů, kdežto americký je spíše o individualitách. Byla to pro mě velká výzva, protože jsem typický evropský rozehrávač. Zpočátku jsem měla velké problémy s fauly, protože v Americe je zvýhodněný útočník a já jsem byla zvyklá na více kontaktní hru jak v obraně, tak při stavění clon. Ale člověk tomu rychle přivykne.

Jaké zajímavé zážitky jste prožila na hřišti a jaké v běžném životě?

Největším zážitkem byly pro mě přípravné zápasy na Aljašce. První šok jsme zažili hned na cestě z letiště. Uprostřed hlavního města Anchorage se volně procházel téměř dvoumetrový los. Měly jsme možnost zde strávit pár dní navíc. Byli jsme pak i na výletě na ledovci Matanuska, vydali jsme se za polární září uprostřed noci a měli jsme možnost poznat Aljašku očima domorodců.

Výlet na Aljašku byl také nezapomenutelným zážitkem.Zdroj: archiv N. Raškové

Jaké je studium na americké univerzitě? Co vás tam překvapilo, co byste třeba zavedla na našich školách?

Překvapilo mě, že studium je podobné jako studium u nás na střední škole. V průběhu semestru jsme psali spoustu testů a esejí, které mají velkou váhu při závěrečném známkování. Semestr jsme ukončili závěrečným testem, který nikdy nepřesáhl více než třicet procent konečné známky. Výuka není pouze formou přednášek, obsahuje mnoho diskusí na téma, cvičení a esejí s vlastním pohledem na problematiku. Mile mě překvapilo, jak hodně se profesoři zajímají o názory studentů.

Údajně jste navštívila i nějaký zápas NBA? Jaké to bylo?

Když za mnou přijeli rodiče, společně jsme navštívili dva zápasy NBA. Byli jsme na zápase v Chicagu, kde hraje náš Tomáš Satoranský. A poté v Milwaukee, který je zase v letošním ročníku nejlepším týmem. I přesto, že Chicago Bulls nemají zdaleka tak dobré výsledky jako Milwaukee Bucks, atmosféra byla neporovnatelná. Chicago má bohatou basketbalovou historii, především díky Michaelu Jordanovi, a bylo to tam všude znát. Byli jsme překvapeni, že lidé v Americe tolik nefandí jako v Evropě. Přesto to pro nás byl nepopsatelný zážitek.

Domů jste se vrátila teprve před pár dny. Jak v Americe vnímali situaci kolem koronaviru?

Dlouhou chvíli jsme v Americe nebezpečí koronaviru vůbec nepociťovali. Věděla jsem, co se děje v České republice, potažmo ve světě. Zatímco v Česku byly dávno restrikce a karanténa, v Americe se to neřešilo a přitom v New Yorku již byly pozitivní případy. Vše se pak stalo strašně rychle.  Ze dne na den nám zavřeli školu s tím, že máme opustit i kampus. Bydlela jsem chvíli u přátel, než jsem se dostala domů. 

To asi také nebylo zcela bez komplikací, ne? Prezident Trump už předtím zakázal lety z Evropy do USA. Jak se Češi ze Států dostávali domů? Nezkoušela jste se spojit s českou ambasádou v USA?

To ne, vše jsem řešila pouze se svou rodinou. Nikdo z ambasády mě nekontaktoval. Bylo těžké najít si nějaký let domů. Lety se rušily z hodiny na hodinu. Musela jsem si koupit novou letenku, protože jsem ji měla zakoupenou až na 15. května a ta se nedala přebukovat. Cena jednosměrné letenky byla ve stejné výši jako letenka tam i zpět na začátku školního roku. Ceny se stále zvedaly.

Na jak dlouho plánujete v USA studium?

To bych chtěla ukončit po tomto semestru. Měla jsem to tak nastavené už při odjezdu do Ameriky. Zůstat zde rok, získat zkušenosti a vrátit se domů. Chci studovat doma aplikovanou informatiku a hrát zde nejvyšší ženskou soutěž.

A už máte představu, co byste chtěla dělat po studiu? Bude to spojené s basketem?

Po studiu bych se ráda věnovala práci v oboru, který budu studovat a ke kterému jsem si našla cestu právě v Americe. Ujasnila jsem si, co mě nejvíc baví a čemu se chci dál věnovat. Basketbal je můj životný styl a zůstanu u něho, dokud to bude možné.