„V minulosti jsem jel něco obdobného v rámci závodů. Tratě ale nebyly tolik upraveny rolbou,“ začal s povídáním Tomáš Petreček. Jedním z impulzů pro jeho poslední akci byly i ideální podmínky. „Sníh byl i v nížinách. Devadesát procent tratí bylo upraveno. Bral jsem to i jako mentální trénink,“ podotkl jednačtyřicetiletý sportovec.

Do Deštného v Orlických horách ho zavezl kamarád. Následovala pouť na běžeckých lyžích přes Suchý Vrch pod Kralickým Sněžníkem, přes Praděd až do Karlovy Studánky, to všechno bez asistence, pouze s patnáctikilovým batohem na zádech. „Jediné obavy jsem měl z toho, že zlomím hůlku nebo si roztrhnu botu,“ přiznal Tomáš Petreček. Jeho mise v bílé stopě trvala něco okolo třiceti hodin, to znamená, že její část musel absolvovat i během noci. „V noci byla, jak se říká, pořádná kosa. Teplota klesla až k minus pětadvaceti stupňům. Při delších sjezdech tělo docela promrzlo. Těšil jsem se na ráno, na první sluneční paprsky,“ pousmál se opavský horolezec a také účastník podniků extrémních závodů Adventure Race.

Přes dvě stě kilometrů dlouhá trať nebyla jen o běžeckých stopách. Byly i úseky, kdy musel běžky sundat z nohou. „Věděl jsem, do čeho jdu, trasu znám. Zhruba osm až deset kilometrů jsem musel jít pěšky. Vnímal jsem to pozitivně, díky tomu, že jsem měl lyže dole, nohy si mohly odpočinout,“ popisoval dále své běžkařské dobrodružství Petreček. Asi pětikilometrový úsek pak musel prošlapat vlastní stopu. „Chtěl jsem jet co nejvíce ve stopě, proto jsem vyrazil po víkendu. Když se zpětně ohlédnu, asi devadesát procent cesty bylo ve stopě,“ doplnil. Na trati nebyl úplně sám, potkával i jiné běžkaře. „S některými jsem chvíli jel, někteří jeli se mnou. Po chvíli jsme se ale vždy odpojili,“ komentoval Petreček svou společnost. Do Karlovy Studánky dorazil zhruba po třiceti hodinách. „Šlo o výzvu, ne každá se ale vždy podaří. Tahle vyšla, takže jsem spokojený,“ pronesl opavský sportovec, který ještě nějaký čas po svém výkonu bojoval například s omrzlými rty.

Další plány Tomáše Petrečka?

Vzhledem k celosvětové pandemii byla řada podniků zrušena, omezeno je i cestování, přesto Tomáš Petreček sedět doma nehodlá. „S kamarádem jsme měli v plánu vyrazit do Beskyd na ski alpech, mělo jít asi o devadesátikilometrovou trať. Ale vyhlídky moc dobré nejsou, přišla velká obleva,“ povzdechl si profesionální hasič z Opavy. „Samozřejmě řada akcí byla kvůli aktuální pandemické situaci zrušena, s tím nic nenaděláme,“ řekl smířlivě. „Osobně mi závody moc chybí,“ svěřil se. V březnu by alespoň se svým týmem rád vyrazil za tréninkem. „Rýsuje se Mallorca a Kanárské ostrovy,“ odtajnil. V červenci by pak rád vyrazil do Pákistánu za svou další výzvou, a to je Masherbrum, téměř osmitisícovka a jedna z nejkrásnějších v zemi. „Pákistán je otevřen. Mohlo by to vyjít,“ uzavřel povídání.