Vše podstatné začne ve dvacet hodin na Horním náměstí v Opavě.

Do konce zbývá celkem šest vyjížděk. Poslední dvacátá se uskuteční v tradičních modro-bílých barvách a pojede se s Opavským a hlučínským deníkem. Dnes si můžete jednu z barev natrénovat. Partnerem je pojišťovna Aegon, a tak se pojede v barvě modré.

„Samozřejmě nejnápaditěji oblečené bruslaře i bruslařky odměníme krásnými dárky,“ uvedl organizátor opavského nočního bruslení Jaroslav Kania a jedním dechem dodal, že s Aegonem se koná seriál Noční bruslení s Martinou Sáblíkovou, který se v době prázdnin uskuteční celkem v pěti českých městech.

Zlatá olympionička a ikona bruslení prozatím svou účast nepotvrdila, a tak i pro opavské organizátory bude překvapení, zda se dnes ve slezské metropoli objeví, či nikoliv.

O zábavu dnešního večera bude opravdu dobře postaráno. Uvidíte exhibici na stále populárnějších skákacích botách v podání ostravských skokanů, efektní in-line vystoupení skvělé freestyle bruslařky Lenky Buchcárové či dech beroucí akrobacii na BMX kolech Lukáše Konopky a Jana Malanta. K tomu nebude chybět dobrá hudba.

V devět hodin se pak všichni milovníci osmikolečkového sportu vydají na dvanáctikilometrovou trasu vedoucí noční Opavou. „Opět bych rád upozornil, že není sice povinností nosit ochranné pomůcky, ale jednoznačně přilbu a chrániče rukou a nohou doporučujeme,“ zdůraznil na závěr Jaroslav Kania.

Den s… Pořadatelem nočního bruslení

Je sobota, blíží se osmá večerní. Stojím na Horním náměstí před opavským divadlem a čekám na lidi z Univerzitního sportovního klubu. Spolu s nimi se mám pořadatelsky podílet na dnešní noční vyjížďce Opavou Blade Night Oplajn. Přijíždí Ford Tranzit polepený fototapetou bruslařů a lyžařů.

Hlavní pořadatel Jaroslav Kania vystupuje a kolem se shromažďují holky a kluci v červených vestách se symbolem bruslaře. Zní první pokyny - postavíme nafukovací bránu, rozvěsíme reklamy sponzorů akce a instalujeme ozvučení. Dnes je jen běžná vyjížďka, není před ní žádné vystoupení, jako bude třeba v sobotu 14. srpna.

Nicméně se dozvídám, že dnešní vyjížďka je už čtrnáctá v pořadí a jejím partnerem je otická firma Semix. Od hostesky Semixu ochutnávám lupínky a s ostatními se pouštíme do práce. Z velkého černého pytle se vyklube nafukovací brána, kterou během chvilky fukar poháněný centrálou vztyčí. My ji upevníme provazy.

Pak věšíme plakáty, stavíme stojany s reprobednami a zapojujeme je. Vše je připraveno. Blíží se devátá. Pořadatelé si oblékají brusle, reflexní vesty, nasazují přilby, zkoušejí červené blikačky. I já dostávám půjčené vybavení.

Dozvídám se, že mým úkolem bude ve spolupráci s dalšími zajišťovat bezpečný průjezd peletonu bruslařů. Pokud se cokoli nepředvídaného stane, mám zvednout ruku s červeným světlem a dát najevo, že se něco děje. Podobných signálů je více a pořadatelé i bruslaři je už dobře znají.

Vyjíždíme do ulic

Zatímco se had bruslařů řadí za autem s barevnými světly a hudbou, my – tedy pořadatelé – vyrážíme na svá stanoviště. Já stojím na křižovatce ulic Pekařská a Oblouková a hlídám, aby mezi bruslaře nevjelo nějaké auto. Kolem nejprve projede auto městské policie, za ním pick-up s muzikou a pak už jen desítky bruslařů.

Jak jsem se dozvěděl později, bylo jich 620.

Když všichni přejeli – znamením je průjezd sanity na úplném konci – vyrážím zase dopředu. Peloton stojí na křižovatce s Rolnickou. Cestou si všímám jiných pořadatelů, těch, co jedou přímo mezi bruslaři. Něco tam řeší se skupinkou čtyř mladíků. Aha, chlapci se rozhodli jet po chodníku. Jsou za to napomenuti, pravidla vyjížďky jsou jasná.

Opatrně všechny předjíždíme a postupně se stavíme znovu do ulic. Na mne vychází křižovatka ulic Vrchní – Hillova. Zatímco kolem projíždí bruslaři, za mými zády přijíždí auto. Dávám mu znamení a řidič zastavuje. Vystoupí a sleduje projíždějící. Někteří na bruslích doslova tančí v rytmu hrající hudby, jiní se drží za ruce, další projíždějí v rušném hovoru nebo naopak naprosto potichu. Každý tak, jak mu to vyhovuje.

Řidič se ptá, co to je za akci. Vysvětlím mu to a loučíme se. Já pokračuji za pelotonem, který se už zastavil před Ratibořskou ulicí. Znovu jej předjíždím. Postupně hlídám ještě v několika dalších křižovatkách. Aniž mi to dochází, blížíme se opět k Hornímu náměstí.

Bezpečnost

Když jsou všichni zpět, vyhodnotí pořadatelé společně s Gábinou Salichovou ze Semixu masky. Vyjížďka totiž byla v maskách na téma ohrožená zvířata. Pro dárky si tak přijde divoká kočka, hroch, zebra, beruška a další zvířátka. Ale také lidská spermie, kterou pořadatelé ocenili za vtipnost.

Jaroslav Kania oznámí, že bruslařů bylo 620 a nezapomene poděkovat za dodržování bezpečnosti. Vysvětluje mi, že ne všechny vyjížďky jsou bez problémů. Občas dochází k pádům a úrazům, jindy se objeví nezodpovědní, kteří druhé ohrožují svojí jízdou nebo prostě neberou pořadatele a jejich pokyny vážně.

Teprve teď mi dochází, kolik lidí na bruslích nemá na hlavě přilbu a jede jen tak v kraťasech a tílku. Představuji si, co se asi stane, když pak někdo někoho srazí, nebo prostě jen nezvládne brusle a v husté tlačenici upadne na asfalt. Proto ta sanita na každé vyjížďce.

Otřesu se tou představou a jdu raději pomáhat s úklidem. Za chvíli je vše zase v Tranzitu. Dnešní vyjížďka končí. Já mám v nohách spolu s ostatními dvanáct a půl kilometru a pocit, že jsem byl u něčeho zvláštního. Něčeho, co jsem zatím nezažil.

Martin Kůs