Za klíčové považuje angažování švédského obra Mattiase Markussona. „Bez něj bychom pohár nevyhráli,“ je si jistý Petr Czudek, který v Opavě vedle trenéra vykonává i funkci sportovního ředitele. Sám svými úspěchy poutá pozornost a na stole má jednu nabídku ze zahraničí. Více o úspěšné sezoně, jeho a týmové budoucnosti v následujícím rozhovoru.
Petře, souhlasíte, že letošní sezona byla ze strany Opavy nejlepší v historii, co tým vedete z pozice trenéra?
Měli jsme dobré výsledky, ale za hlavní považuji vítězství v Českém poháru. Konečně jsme něco vyhráli a nejenom dosáhli pěkného druhého místa. Sezona, která začala už tím, že jsme vyhráli Federální pohár, který bych ale nebral na velkou váhu, neboť šlo přípravný turnaj. Přišel Mattias Markusson, kterého vybral David Zach. Od začátku bylo vidět, že by mohl být x faktorem úspěšné sezony. Nedostali jsme se sice do Ligy mistrů, ale odehráli jsme FIBA Cup. Výsledky mohly být asi lepší. Pořád ale beru pohár jako obrovskou zkušenost. Kluci, aniž by věděli, tak nasávají v této soutěži věci, které využijí většinou v playoffových časech. To se ukázalo v Českém poháru, kde se to pro nás všechno sešlo dobře. Nymburk měl zdravotní problémy, my jsme ho nachytali a někomu se po x letech podařilo Nymburku vyrvat trofej. Ve finále jsme jeden zápas vyhráli. Přiznám se, že tím, jak jsme vzali Keenana Gumbse, tak jsme chtěli být ještě větším soupeřem Nymburku, ale bohužel Keenan se zranil a ve finále mohl být jen jako divák. Nebavíme se jen o něm, ale víme všichni, že zraněných přibylo více, než jsme čekali.
Na ,, kdyby“ se nehraje, ale přesto se zeptám. Být Opava kompletní, mohla finále třeba ještě více zdramatizovat?
Ano, na ,, kdyby“ se nehraje. Mohlo se klidně stát, že bychom vypadli v prvním kole play off. Nebo by to bylo ve finále 3:0. Je to dvousečné. U nás se ukázalo, že efekt, když se tým semkne, funguje. Předvedli jsme to ve čtvrtfinále s USK Praha. Zranil se Kuba Šiřina, nebyla to jednoduchá situace. Za stavu 1:1 jsme jeli ke dvěma utkáním do Prahy bez hlavního motoru a kapitána. Semkli jsme se. V dalších zápasech nám hráči už chyběli. Ať už Rosťa Dragoun, pak Radim Klečka stihl jen vstup do vyřazovacích bojů. Přitom on byl nositelem vítězství v Českém poháru. A před finálovou sérií vypadl Keenan Gumbs, který měl být trumfem na Nymburk.
Ten, kdo Opavu dlouhodobě sleduje, si musel letos všimnout, že tým byl schopen snad poprvé hrát bez Kuby Šiřiny. Najednou se našli hráči, kteří dokázali zodpovědnost vzít na sebe…
Pořád je Jakub tím hráčem, na kterého je tým zvyklý. Je nositelem výkonu i výsledku. Loni jsme angažovali jako staronového hráče Radovana Kouřila. Radovan má v sobě to, že může být také vůdčí osobností a časem Kubovu roli převzít. To znamená, že když Kuba vypadl, tak jsme měli tentokrát náhradu a v naší hře to nebyl takový propad jako v minulých sezonách, kdy jsme byli bez Kuby jednonozí.
Nyní se můžeme bavit o tom, že právě skončená sezona byla zalita sluncem. Jenomže byly v ní i kritické momenty. Jeden se týkal vaší osoby, kdy vás vypnula nemoc…
Byl to velký šok hlavně pro mě. Byly doby, kdy jsem neměl v Opavě ani asistenta a dělal si všechno sám. Honily se mi v hlavě myšlenky, jaké by to tehdy bylo, kdybych vypadl. Většinou tím, že jsme dlouho pohromadě, máme dobré vstupy do sezony, kdy si vytvoříme slušný bodový polštář. Nejsme ale Nymburk, který si drží opravdu velkou úroveň, a když spadne, tak nevyhraje o třicet, ale jenom o deset. U nás jsou to prohry. V okamžiku, kdy jsme měli krizičku, přišla u mě nemoc. Zodpovědnost spadla na Kryštofa Vlčka. Musely se udělat posuny, udělat změny v klubu. Bylo to velmi hektické období, navíc nebyly výsledky. O to byla situace horší.
Dá se říci, že nejvíce to schytal Kryštof Vlček. Docela tím trpěl…
Je to tak. Ale je třeba si říct, že i kdybych já byl zdravý, tak prohrajeme stejné procento zápasů. Byl tak na něj vyvíjen obrovský tlak. Na druhou stranu se říká, co tě nezabije, to tě posílí. Pro Kryštofa to byla obrovská škola a hlavně to byl test pro náš tým. Jsem rád, že tuhle nečekanou situaci zvládl. A jako organizaci nás to taky posunulo dál.
Vážíte si letošních úspěchů o to více vzhledem k tomu, čím jste si během ní prošel?
Řeknu to jinak. Vezmu jen finálovou sérii. V ní jsme přinutili Nymburk k maximální koncentraci, aby hrál. Nebyli jsme jen stafáž. V předešlých finálových sériích nám došly síly a byla to otázka třiceti čtyřiceti bodů. Nyní jsme taky dostali rychtu, ale pořád je tam jedno vítězství, dvakrát vyprodaná hala. Z tohoto pohledu je letošní stříbro blyštivější než ty předešlé.
Radovan Kouřil po finálové sérii řekl, že se Nymburku vyrovnáváte i díky tomu, že hrajete v pohárové Evropě, že v tom vidí hodně důležitou roli…Je jasné, že pokud chcete hrát nahoře, měli byste poháry hrávat…
Přesně tak. I když pro hráče je to náročné, je tam cestování, náročnější soupeři, úplně jiné pískání. Pak se vrací do ligy. Než se zorientují, přicházejí prohry. Pro nás byla velmi nečekaná ta s Olomouckem, která neměla vůbec přijít. Tyto prohry ale dělají lepší tým. Pokud chceme posunout mladé hráče, tak pohár hrát musí. Pohár je ale o jednom zahraničním hráči pod košem a na křídle a samozřejmě další výdaje. V dnešní době se bavíme o třech miliónech korun. Teď jde o to, zda je vygenerujeme, nebo ne. Tohle je otázka na nejbližší dny. Pokud finance nebudeme mít, bude sezona dietnější. Budeme hrát třeba jen Alpe Adria Cup, který není tolik finančně náročný.
Opava těží hodně z toho, že tým hraje dlouhou dobu pospolu, na druhou stranu ale stárne…
To si uvědomujeme. Chceme nenásilnou formou kabinu okysličovat a trochu ho stabilizovat směrem k dalšímu sezonám.
A už máte vytipované posily pro novou sezonu? A kdo ze stávajícího týmu končí?
Všichni čeští hráči mají podepsané smlouvy. Otazník visí jen u Radima Klečky. Míč je na jeho straně, kdy má říct, jak si to představuje. Je pravda, že více promarodil, než odehrál a on si to uvědomuje. Návrat je vždycky těžký a bolí ho to. Spíše jde o to, abychom přivedli mladé hráče, aby se něco naučili i od našich zkušených, aby byli nositeli úspěchů do dalších let.
Prozradíte už i nějaké konkrétní jméno?
Mohu vyjmenovat deset hráčů, které mám na papíře vytipované. Ale nemá smysl nic zveřejňovat, když nejsou podepsány smlouvy. Můžeme se bavit, že bychom chtěli Keenana Gumbse. Má velký potenciál, je to fajn kluk, skvěle zapadl do kolektivu. U něj bude hodně záležet na tom, zda budeme hrát pohár, nebo ne. Agent řekl jasně, že základem je evropský pohár.
A co Mattias Markusson?
Tohle byla výhra v loterii. Jeho cesta povede do lepší ligy, ale to jsme věděli už na začátku. Opavu měl jako startovací část své kariéry v dospělém basketbalu. Byli bychom rádi, kdyby si jednou vzpomenul, až bude hrát třeba v NBA, že začínal právě v Opavě. Bylo by to pro nás super ocenění. Matty u nás odehrál skvělou sezonu. Diváci si ho zamilovali, tohle jsme přesně chtěli. Kdyby se tak povedl každý transfer, bylo by vše zalito sluncem.
Říkáte, že Mattias byl výhrou v loterii. Nicméně povedl se i příchod Keenana Gumbse. To už nebyla náhoda. Oba vytipoval David Zach…
David přišel do klubu dělat videorozbory a jedna z jeho části práce je i skauting. Je to docela dost časově náročné. Přece jenom není jednoduché zahraniční hráče trefit i charakterově. Stojí zatím i spousta telefonátů. I když se vám podaří získat spoustu informací, nemusíte transfer trefit. Matty i Keenan se mu povedli. Dobře se nám spolupracovalo i s jejich agentem. Na druhou stranu je pravda, že když nám chtěl o Vánocích Mattyho vzít, tak jsme si museli stát za svým a vysvětlit mu, proč musí u nás zůstat a dokončit svou práci. I pro jeho další růst v kariéře bylo důležité, že u nás dohrál sezonu. Bez něj bychom těžko vyhráli Český pohár.
Petře, řešíme odchody, příchody. Ale co vaše osoba? V basketbalových kruzích se hovoří o tom, že máte nabídku…
Mám jednu konkrétní nabídku, není ale z klubové úrovně. Přemýšlím vždy o každé nabídce, platí to i o této.
Ve finálové sérii jste letos hráli dvakrát před plnou halou. Vybavily se vám vzpomínky na vaši hráčskou kariéru a velká vítězství v hale na Mařádkově?
Klukům jsem říkal, že jim to závidím. Když jsme hrávali my, tak na Mařádkově byla geniální atmosféra, ale o tisících lidech. Teď se hraje v krásné hale, kde vám fandí tři tisícovky. Jako hráč jsem hrával před více lidmi, ale nebylo to až tolik nakloněné pro ten můj tým.
Po posledním utkání s Nymburkem jste si na palubovce střihl lachtana. To bylo plánované?
Jednou jsem už ho dělal, když jsme přes Děčín postoupili poprvé mezi čtyřku nejlepších. To bylo spontánní. Teď jsem si na to znovu vzpomenul. Lidi byli úžasní, podporovali nás. Naši kluci se vydali, šli přes závit, zranění. Tak jsem chtěl nabídnout nějakou show, něco navíc.
A co říkal na opavskou sezonu váš kamarád Ivan Trojan?
Byl hlavně rád, že se mu zachránila Bohemka v lize. Byl tady, užil si atmosféru s USK, jen ho mrzelo, že mu to z pracovních důvodů nevyšlo na finále, kdy byla vyprodaná hala. V létě určitě opět dorazí a zapojí se i do tréninku.
