Opavský rodák a velký srdcař má navíc před sebou novou výzvu, bude působit jako pravá ruka Ronena Ginzburga u národního týmu.

„Je to pro mě nová výzva a zároveň dobrá škola. Člověk bude moci pracovat s nejlepšími českými hráči,“ zdůrazňuje někdejší elitní rozehrávač.

Trenér BK Opava Petr Czudek.Petře, Opavu jste přivedl k senzačnímu druhému místu v KNBL. Myslíte si, že jste se dotkl vrcholu trenérské kariéry?
Doufám, že ne, ale uvidíme, co přinese čas. Rád bych kluky, sebe i klub posunul výše. Čeká nás Liga mistrů, pokud ji budeme hrát. Je to prestižní soutěž, kde Opava bude mít jméno. Nechceme v Evropě ostudu.

Dobře si uvědomuju, že bude pro nás těžké obhájit druhé místo v lize. Přece jenom už nyní konkurence pracuje na posilách, přestupy, které se dějí, jasně dokazují, že motivace týmů na novou sezonu bude velká. Dělají vše pro to, aby si sáhli na medaili.

Máte stříbro, před sezonou jste ale hovořil o cílech hodně opatrně…
Nemůžete od mě čekat něco jiného. Neznám sílu soupeřů, někteří mají spoustu nových hráčů. Před sezonou těžko můžete odhadnout, jak jim to sedne, semknou se, zafunguje týmová chemie.

Vezměte si Pardubice. V průběhu sezony vypadaly jasně na to, že půjdou do finále. Jenže jim během rozehraného ročníku odešel hráč základní sestavy, přišla zranění a nakonec byli rádi, že prolezli do semifinále, ve kterém jsme toho využili.

I nyní je podle mě brzy něco hodnotit, něco vypíchnout. Jedna věc je ale jasná. Náš tým je dlouhou dobu pospolu a z automatizmu v obraně i útoku. Letos to stačilo na druhé místo, uvidíme na co příští rok.

Bylo jasné, že proti Nymburku příliš šancí nemáte. Nicméně se čekalo, že na domácí palubovce soupeře více potrápíte, bohužel se tak nestalo. Z tribuny to vypadalo, že Opava tento zápas, respektive bouřlivou atmosféru, nezvládla vůbec v hlavě…
Sečetlo se asi více věcí. Zápas se nám nepovedl. Vypadlo to, že jsme si medaile na krk pověsili už před utkáním. Atmosféra byla úžasná, řeknu nejlepší, jakou jsem kdy v Opavě zažil, pohltila nás.

Nymburk se v ní cítil jako ryba ve vodě, navíc měl dobře načasovanou formu. V prvním utkání jsme mu byli ještě slušným soupeřem, v odvetě vůbec. Byl jsem z toho dost zklamaný. Chtěli jsme divákům ukázat více, bohužel to nešlo. Udělali si to ale sami hezké.

Přišlo mi, že v opavském finále nezahráli Opavě lídři…
Je to pro nás další zkušenost, ponaučení. Čekal jsem od některých lepší výkony. Je třeba to ale brát v komplexu, kde tým má nějaký limit, může se posunout, ale v dané chvíli, kdy se proti nám postavil rozjetý Nymburk, jsme byli bezbranní.

Přišlo mi, že s přibývajícími roky držíte své emoce zpátky. Třeba pár sezon zpět po postupu přes Děčín jste ukázal luxusní rybičku…
Asi jsem ji měl dát taky, ale dolehlo na mě to, jak jsme zápas odehráli. Neměl jsem chuť exhibovat. Čirá radost, jakou jsem měl proti Děčínu, tam nebyla. Ale člověk se mění. Už nejsem tak impulzivní. Některé věci si nepřipouštím tak jako v minulosti.

Opavská druhá příčka je pozitivním signálem pro český basketbal, a to z hlediska toho, že jste na ni dosáhli bez zahraničních hráčů, navíc někteří z nich byli v Ostravě nechtění, jako třeba Jakub Šiřina nebo Radim Klečka s Kryštofem Vlčkem…
Příběh Kuby Šiřiny známe, nebyl vyvolený pro Novou huť stejně jako někteří další hráči. Naopak o Martina Gniadka byl velký zájem, chtěl ale k nám, být součástí týmu, který vybojuje medaili, a to se podařilo.

Těžíme z toho, že kluci se znají, umí si vyhovět na hřišti i mimo něj. Týmy procházejí obměnami a rychle sehrát se umí jen top hráči, které má u nás jen Nymburk. U jiných to trvá delší čas.

Cizinci v prvním roce berou naši ligu jako přestupní stanici, pokud se nedaří, nepomohou. V Opavě ten problém nemáme, navíc nejsme klubem, jenž by si mohl dovolit angažovat top cizince.

Málokdo z fanoušků ví, že vám s přípravou pomáhal Patrik Smažák. Padla volba na něj i proto, že několik opavských hráčů trénoval v mládežnických výběrech?
Prvotně šlo o to, že si trochu ulevím. Druhou věcí byl impulz pro tým. Přece jenom když hráče trénujete od rozcvičení přes různé drily, je to časem okoukané a přichází stav vyhoření, a to jsem nechtěl.

Patrik vzal Opavu jako velkou výzvu, kluci ho úžasně přijali, středeční tréninky měly obrovskou kvalitu a on zapadl dobře do mozaiky stříbrné medaile.

Neodpustím si otázku směrem k Petru Valečkovi. Přece jenom je úkaz mít asistenta pouze na play -off…
Petr podniká, je limitován časem, nicméně chodí na každý zápas. Tím, že jsme kamarádi, konzultujeme i během sezony jednotlivá utkání. Během play-off se potřebujete s někým poradit, vymyslet taktiku.

Petr je dobrým oponentem, pomůže názorem, podpoří mé rozhodnutí. V příští sezoně budu mít asistenta v osobě Kryštofa Vlčka, i tak bych ale měl rád Petra během play-off na lavičce.

Opavský basketbal trochu připomíná Litvínov v hokejové podobě. Také jste nízkonákladovka a máte úspěchy…
Za málo peněz hodně muziky, to je pravda a toho si musíme vážit. Ale může se stát, že to, co letos stačilo na druhé místo, nebude v nové sezoně stačit třeba na sedmou příčku.

Musíme udělat všechno pro to, abychom konkurenci zvládli a ještě se posunuli. Největší strach mám z uspokojení, bylo to vidět na zmiňovaném Litvínovu, který po zisku titulu hrál o záchranu.

Nyní budeme muset na sobě ještě více pracovat. Je před námi Liga mistrů, více cestování, do toho mě čekají povinnosti u národního týmu, nebudu trávit s týmem tolik času tak jako v minulosti. Bude tady spousta věcí, které nás otestují, a nový ročník je pro nás všechny velkou výzvou.

Opavu čeká účast v prestižní Lize mistrů, s tím souvisí náročný program. Určitě plánujete posílení týmu…
Hráče vyhlédnuté máme. Měli jsme vytipované kluky, kteří by nás posílili hodně, ale ti se rozhodli jinak. Pro některé oslovené hráče je zajímavá Liga mistrů, pro další samotná Opava, jak to tady děláme. Chceme citlivě a šetrně do týmu dva hráče zapracovat.

Stále platí v Opavě fakt, že chcete jít českou cestou?
Ano, platí. Nechceme z ní uhýbat. Chceme jít cestou, po které jdou litevské týmy, jež sází na vlastní hráče, kteří se vyhrají a posunou se dál. Nymburk nám ukázal, jak se hraje Liga mistrů. Věřím, že se z toho poučíme a předvedeme úplně jiný, odvážnější basketbal.

Motivací pro hráče může být fakt, že jste asistentem v národním týmu, tím pádem budou opavští hráči více na očích, tím se dá uspokojení předejít…
Otázkou je, jakým způsobem mají nastaveny hlavy, jak hodně se chtějí individuálně zlepšovat. Do hlavy jim nevidím. Mohou si říci, jsme dobří a půjde to samo.

Pak dopadneme špatně. To, že v Opavě tolik nebudu, je nevýhoda. My to ale musíme překlopit do výhody a probudit u hráčů ještě větší zodpovědnost.

Proč jste si vybral za asistenta Kryštofa Vlčka, přece jenom je ve věku, kdy mohl ještě hrát…
Kryštof se vrátil do hry po zranění, úžasně odehrál finále, jako jediný z mála se dokázal soupeři postavit, neschovával se. Bavili jsme se o možnosti, že by se mnou trénoval, protože je výborný mládežnický kouč. Potřeboval jsem řešení, byl jediný, kdo připadal v úvahu z vlastních zdrojů.Kryštof Vlček bude od nové sezony asistentem Petra Czudka v Opavě.

Patříte mezi veleúspěšné trenéry, dostal jste se do národního týmu, o angažmá v jiném klubu neuvažujete?
Všichni ví, že jsem Opavák, mám to tak nastaveno. Práce tady ještě není dokončena. Ale když se bavím s různými manažery, tak říkají, že smlouvu mají pro mě připravenou.

V Opavě je potenciál ještě více klub posunout a postavit na pevnější nohy.