V poslední době ale jako by město ve vztahu k bruslařům stagnovalo. Přes všechna ujištění, že budou dokončeny stezky podél řeky Opavy, naráží dnes bruslaři na třísetmetrový úsek v okolí hasičské zbrojnice, kterým neprojedou. U ledu nejspíše skončily i plány propojit Městské sady a areál Stříbrného jezera, kde měly v rámci revitalizace vzniknout bruslařské stezky. Údajně z důvodu pohyblivého podloží v těchto místech.

A koneckonců také cyklotrasa spojující Krnov s Opavou má dva úseky, kterými bruslaři neprojedou. „Při její přípravě bylo jasně deklarováno, že stezka bude mít povrch i pro bruslaře. Nešlo přímo o asfalt, ale mohlo se využít třeba dlažby. A realita? Části s povrchem z drti, které prý využívají i zemědělci, a aby je nezničili, není na nich pevný povrch,“ říká na téma bruslařských možností v okolí Opavy propagátor in-line bruslení a sám aktivní bruslař Jaroslav Kania.

Z toho prý lze usuzovat, že v Opavě v současné době chybí podpora široké veřejnosti v tomto směru. „Město má na jednu stranu velký zájem udržet noční vyjížďky, vynakládá na to velké prostředky otázka je, jestli účelně ale na druhou veřejné bruslení nijak nepodporuje. To je velká škoda, protože Opava tak ztrácí svoji pověst bruslařské mekky, kterou měla před nedávnem, kdy se sem jezdili z jiných měst učit. Dnes je to ale naopak,“ soudí Jaroslav Kania.

„Je škoda, že město vystavělo dvě dětská hřiště v místech, kudy vedou cyklistické a bruslařské stezky. Hřiště jsou určitě vítaná, ale upřímně, mohla se postavit na druhé straně silnice, kde je pódium nebo alespoň otevřít směrem mimo hlavní cesty. Takto je v tomto místě veliká kumulace lidí, hrozí nebezpečí a domnívám se, že toto sousedství nakonec nebude vyhovovat nikomu,“ tvrdí Jaroslav Kania.

Jaroslav Kania se v lednu stal členem výboru Českého svazu kolečkového bruslení, tedy vrcholového orgánu zaštiťující činnost pro sportovní oddíly zabývající se in-line bruslením v ČR. Má zde na starost metodickou a trenérskou oblast. Jako příklad vstřícného přístupu uvádí sousední Polsko. Zde se bruslení věnují systematicky a hlavně zodpovědně. Budují tu systém výchovy talentů.

A situace v Čechách? Chybí trenéři, rozhodčí, metodika výchovy a nadaným talentům věnujeme málo pozornosti. „Máme sice podány některé projekty, které by měly situaci zlepšit, ale jsme teprve na začátku a uvidíme, jestli to přinese očekávané ovoce,“ říká Jaroslav Kania.

Jednou z věcí, která ho překvapila, byla podpora bruslařů v některých českých a moravských městech. Bohužel, Opava mezi nimi není. „Zástupci měst s námi spolupracují a připravují nové skvělé projekty pro rozvoj in-line bruslení,“ konstatuje Jaroslav Kania a dodává, že snahou svazu je také do Opavy přinést nové možnosti, ale vůle musí být na obou stranách.

Souběžně s tím je také předsedou komise kolečkového bruslení při České asociaci univerzitního sportu. Ta vznikla po loňském problému, kdy bylo mistrovství akademiků v půlmaratonu vyhlášeno současně v Brně a Opavě. Vysokoškolské bruslení tak dostalo řád.

„Letos bylo konečně bruslení zařazeno do sportů Akademických her, které se pojedou v Brně, a navíc zůstanou zachovány i jednotlivá mistrovství. V Opavě se pojede devátého září tradiční veřejný závod Opavská brusle a bruslička, zároveň zde vyvrcholí seriál Českého in-line poháru a na půlmaratonové trati pojedou závodníci o tituly akademických mistrů republiky,“ konstatuje Jaroslav Kania s tím, že pro děti bydlící v Opavě bude samostatný závod.