VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michal Čarnecký: Jsem rád, že jsme s tátou opět mohli spojit síly

/ROZHOVOR/ Do rodného Krnova se vrátil před rokem. Kooperativu NBL vyměnil za oblastní přebor. Basketbalový rozehrávač Michal Čarnecký si tak prošel významným soutěžním skokem. I tak byl jednou z hlavních postav, díky kterým se krnovský celek probojovat až do druhé ligy, kterou dokonce aktuálně vede.

29.11.2017
SDÍLEJ:

Michal Čarnecký (v modrém)Foto: DENÍK / František Géla

„Ambice na vyšší soutěž v hlavě stále mám, ale z různých důvodů už si je plnit nebudu,“ svěřil se naší redakci rozehrávač, jenž oplývá i reprezentačními zkušenostmi. Nejenom o naznačených důvodech je tento rozhovor.

Michale, druholigová sezona má za sebou sedm kol a Krnov je zatím v jejím čele. Co na to říkáte?

Myslím si, že začátek nám vyšel nad očekávání dobře. Vyhráli jsme šest ze sedmi zápasů. V týmu se sešli zkušení basketbalisté s mladými nadějemi. Zatím to funguje výborně.

Měl jste radost, že se k vám před sezonou přidal další krnovský rodák Jakub Blažek, s nímž jste dříve hrával v Opavě? V této sezoně mužstvo bodově táhne.

Do našeho týmu zapadl naprosto skvěle. Naši hru posunul nahoru a musím říct, že podobného hráče v této soutěži nenajdete. Spoustu basketbalistů stále převyšuje a pro náš tým je nesmírně platný. Potřebujeme jeho hru a jeho body.

Stále má velkou chuť do basketbalu. Bylo to vidět i v posledním domácím zápase, kdy jsme v prodloužení zdolali Karvinou a Kuba dal čtyřicet bodů.

V basketbalových kuloárech se hovořilo o tom, že jste se pro Krnov snažil přemluvit i dalšího bývalého opavského spoluhráče Viktora Cveka, který se relativně před nedávnem rozhodl skončit s profesionální kariérou. Je na tom něco pravdy?

Pravda to je. Celé léto jsem se ho snažil přesvědčit, ale basketbal pro něj momentálně není prioritní. Uvidíme, jak to bude po Vánocích. Zapojil se však do pracovního procesu a myšlenkami je nastaven jinak než na basket, čemuž rozumím.

Cítíte na sebe nějaký zvýšený tlak? Společně s Jakubem Blažkem a Petrem Strniskem, jenž si také vyzkoušel Kooperativu NBL v opavském dresu, jste trojlístkem, na němž by výkony Krnova měly stát.

Vypadá to tak, ale myslím si, že to je hlavně o těch dvou. I když stále odehraju čtyřicet minut za zápas, už tomu nemůžu dávat tolik, protože na to nemám čas.

Ambice na vyšší soutěž tedy už nemáte?

Věk bohužel nezastavíte a s ním i zdravotní problémy. Narodila se mi dcera a další dítě je na cestě. Dostal jsem navíc příležitost jít pracovat do rodinné firmy. Ambice na vyšší soutěž v hlavě stále mám, ale už si je plnit nebudu a můj život se bude ubírat jiným než basketbalovým směrem.

Čemu se tedy nyní profesně věnujete?

Pracuji ve strojírenské společnosti mého tchána. Podílím se na chodu firmy. Mám na starosti papírování a další věci. Učím se, jak firma funguje, abych to v budoucnu mohl převzít a aby tento rodinný podnik poté, až tchán odejde do důchodu, mohl dále fungovat.

Zmínil jste, že v profesionální kariéře vás přibrzdily i zdravotní problémy. O co se jednalo?

Jsou to kotníky. Během pěti let jsem musel absolvovat hned tři operace. Poslední roky v Kooperativa NBL jsem trpěl a doktor se divil, že jsem poslední sezonu v Ústí nad Labem dokázal odehrát. Trénovat jsem nemohl tolik jako dříve a ukázalo se, že to nepůjde už ani zápasově.

Na nejvyšší úrovni jsem už pokračovat zkrátka nemohl.

Zdá se tedy, že za kariérou profesionálního basketbalisty jste musel udělat tlustou čáru. Jak na ni vzpomínáte? Začněme třeba Opavou…

Ve vzpomínkách mi zůstala možná nejvíce. Přece jenom jsem tam strávil šest let a pod trenérem Davidem Klapetkem jsem začal stabilně hrát nejvyšší soutěž, po třech letech jsem byl povolán i do národního týmu, takže jsem si vyzkoušel, jak chutná basketbal na reprezentační úrovni.

A co následné štace v Pardubicích a Ústí nad Labem?

Za Pardubice jsem hrál tři roky, následně jsme se dohodli na ukončení spolupráce. Byl jsem tam v trochu jiné pozici, než jakou jsem měl v Opavě. Velkou zkušeností pro mě bylo, že jsem si mohl otestovat utkání v evropských pohárech.

Následoval přesun do Ústí, kde jsem strávil dva krásné roky. Sešla se tam opravdu výborná parta, která spolu trávila čas i mimo basketbal. Líbilo se mi také město. Zápasy jsem si užíval. Vzhledem ke zdravotním problémům jsem tomu sice nemohl dávat tolik jako dříve, ale s profesionální kariérou jsem se chtěl rozloučit se ctí.

Neničily vás dlouhé přejezdy domů přes celou republiku?

Tyto cesty jsem neabsolvoval, protože v Ústí nad Labem jsem bydlel. Měl jsem to tak všude, kde jsem hrál. Klub mi sehnal byt anebo v Opavě jsem měl pokoj v hale.

Domovem jste ale teď v Krnově?

Ano, je to tak. Krnov je mé rodné město, stejně jako mé manželky Ivety. Oba odsud pocházíme a jsme rádi, že jsme se mohli vrátit. Postavili jsme tady dům, který v současnosti ještě dolaďujeme.

V Krnově vás jako trenér vede váš otec Zdeněk. Přináší to komplikace anebo naopak třeba výhody pro obě strany?

Jak se to vezme. (smích) Táta mě trénoval celý život, než jsem odešel do Opavy. Krnovského mužstva se ujal, když jsem se vrátil, aby mě znovu mohl vést. Je to takové dvousečné, i když víme, co si k sobě můžeme dovolit. Táta je stará škola a uplatňuje to, co bývalo kdysi.

Na druhou stranu já mám na některé věci moderní pohled. Někdy to mezi námi skřípe, protože na něco zastáváme jiný názor. Občas si to dáme vědět tak, až se o tom mohou přesvědčit i diváci na tribuně v hale. Oba jsme ale rádi, že jsme v basketbale opět mohli spojit síly. Možná to je poslední šance, kdy si pod ním mohu zahrát.

Znamená to tedy, že tato sezona je pro vaši aktivní kariéru tou úplně poslední?

Nerad bych předbíhal, ale je to možné. V práci je toho opravdu hodně, takže času moc není. Mám navíc malou dceru a další přírůstek do rodiny očekáváme. Starat se o celý dům a dvě malé děti, nechci, aby tohle spadlo vše na manželku. Bude toho skutečně dost.

Michal Čarnecký se narodil 27. září 1985 v Krnově, v němž s basketbalem i začínal. V dorostu hostoval v týmu NH Ostrava, načež zamířil do Opavy, kde začal stabilně hrát v nejvyšší soutěži a dostal se i do české reprezentace. Po šesti letech se přesunul do Pardubic, kde strávil tři roky a zahrál si také evropské poháry.

Následoval přesun do Ústí nad Labem. V severočeském klubu završil svou profesionální kariéru, načež se vrátil do rodného Krnova. V minulé sezoně se týmu povedlo postoupit z oblastního přeboru do druhé ligy, kterou aktuálně jako nováček vede.

Momentálně žije v Krnově, pracuje ve strojírenské firmě svého tchána a s manželkou Ivetou vychovává roční dceru Jasmínku. Druhé dítě je na cestě a narodit by se mělo v dubnu příštího roku.

Autor: Petr Dušek

29.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Životní pojištění, ilustrační foto

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Deník - Naši prvňáci

Tento týden představíme prvňáčky ZŠ Kravaře

V Klokočově hořela sláma, požár ohrožoval kravín

Pět hasičských jednotek vyjíždělo v neděli odpoledne do Klokočova, kde začal hořet stoh s lisovanou slámou.

Koledy si zazpívají sportovní tváře okresu, chybět nesmí ani Karel Kostera

Termín letošního ročníku akce Deníku Česko zpívá koledy se neúprosně blíží. Už ve středu 13. prosince se tradiční vánoční písně v 18 hodin rozezní také opavským okresem.

O kuriózní případy nemají strážníci v regionu nouzi

Čas od času jsou strážníci v opavském i bruntálském okrese nuceni řešit situace, které dokážou vyvolat úsměv na tváři nebo nad nimiž si lidé takříkajíc ťukají na čelo. Roli v nich často hrají alkohol, zapomnětlivost i různí živočichové.

Rodina se přiotrávila plynem ze závadné karmy

Chladné zimní počasí s největší pravděpodobností přinutí některé lidi, aby si doma začali přitápět.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT