„Jsem v klubu od roku 2004 a končit rozhodně nehodlám. Pokud bude sloužit zdraví, rád bych to natáhl na dvacet sezon,“ pousmál se Petr Kivorchian. Basketbal ho nabíjí. „Mám rád společnost. Potřebuji pořád něco dělat, protože doma bych se nudil. Navíc opavský basket je mou srdcovkou,“ vyznal se Kivorchian. Letošní sezona bude pro opavský tým výjimečná. Na Slezany čeká pořádná porce zápasů a také moře kilometrů. „Bude to náročné. Vedle ligy budeme hrát v Evropě, do toho Česko-Slovenský pohár,“ vyjmenovává sedmašedesátiletý borec.

Sportovní manažer SFC Opava Jaroslav Kolínek. Foto: Eliška Žídková
Trenérská změna není ve hře, Opava myslí na posily

Sám ale s týmem cestovat všude nebude. „Na kvalifikaci do Sofie se jede autobusem, zůstávám doma. A to i proto, že neumím anglicky, abych domlouval ubytování a provozní věci na výjezdu,“ svěřil se Petr Kivorchian. Vedle sportu rád vaří a cestuje. Opomenout nesmíme ani jeho vnoučata. Role dědečka mu totiž náramně sedí. „Vařím pořád, ale s cestováním je to nyní horší. Covidová doba ho hodně komplikuje,“ pronesl smutně.

„Chtěli jsme k moři, ale cesta letadlem je kvůli covidu komplikovaná. Tak jsme s manželkou alespoň vyrazili na víkend do Luhačovic, oslavili jsme tak čtyřiačtyřicáté výročí svatby,“ prozradil vedoucí týmu BK Opava. Petr Kivorchian je nadšený sportovec. Hrával fotbal, například za béčko opavského Ostroje, také za Brumovice nebo opavskou Minervu. Dělal také do šipkařského sportu a stále hraje tenis. „Jsem členem Tenisového klubu Palhanec,“ pronesl pyšně.

Následně zavzpomínal na doby, kdy byl jeho životem šipkařský sport. Dokonce se zúčastnil i mezinárodních turnajů. „Šipkařská asociace pod sebou sdružovala soutěže v okresech, jejichž vítězové poté bojovali o titul mistra republiky. Měl jsem na starosti Opavsko, objížděl jsem hospody, kde měla firma Come šipkové automaty. V době největší slávy jsme měli v okrese 32 týmů a Kabaja to dotáhl až do reprezentace. Se šipkami jsem se dokonce dostal i na turnaje do Slovinska a Rakouska,“ prozradil Kivorchian.

S basketbalem toho muž s knírkem zažil opravdu hodně. „Byl jsem naměkko, když urvala Opava stříbrné medaile a nám tleskala plná hala. To jsou zážitky, které vám nikdo nevezme. Navíc jsem poznal řadu skvělých lidí. V dobách, kdy jsem dělal správce haly, jsem měl možnost se potkat i s umělci. Rád vzpomínám na Karla Gotta nebo Jarka Nohavicu,“ uzavřel Petr Kivorchian.