„To je pěkný. Toho si hodně vážím, tohle mi v kariéře ještě chybělo. Jsem český rekordman a přál jsem si, abych byl ve finále mistrovství světa,“ vykládal dojatě devětadvacetiletý středotraťař. „Myslím, že si to s trenérem zasloužíme. I za to, co tomu dáváme. Jak makám a kolik dní strávíme na soustředěních. Finále je odměna i za poslední období, kdy jsem letos v zimě nemohl běhat.“

 Ze začátku se Jakub Holuša držel na třetím místě, ale tempo bylo takřka procházkové. Průběh závodu tak sliboval ostrý finiš. Později se svěřenec Jiřího Sequenta malinko propadl, ale stále zpovzdálí kontroloval čelo.

 Při zvonění do posledního kola byl osmý, ale potom se začal posouvat dopředu, až se ocitl v postupovém pořadí, na která stačila pátá příčka. Probíjel se ovšem dál. Jenže ani to českému mílaři nestačilo. V úplném závěru se před ním najednou otevřela v první dráze „dálnice“ a po ní dojel v čase 3:38,05 na prvním místě do cíle.

Nečekané se stalo skutečností. Běžci Dukly se splnil sen. V neděli poběží finále. První v hlavní letní sezoně na této trati! To se naposledy povedlo Janu Kubistovi na prvním MS 1983 v Helsinkách. Jakub Holuša v plné parádě předvedl svou silnou zbraň, která ho v minulosti zdobila spíš v halových závodech. Vystupňoval závěr a poslední třístovku dokázal zaběhnout za vynikajících 39,71.

„Od sedmi set metrů před cílem se do toho docela šlapalo. Na třístovce jsem věděl, že na to mám, že to bude dobrý a že finiš můžu pořád stupňovat. V jednu chvíli jsem byl zavřený za Marokáncem, tak jsem se jen modlil, aby mi trošku uhnul a mohl ho podběhnout. Nakonec jsem si ho rukou malinko postrčil, abych se před něj dostal. A pak mi uhnul i Keňan,“ popisoval závěr strhujícího závodu.

 Ještě před nedělí hodnotí londýnské vystoupení jako veliký úspěch. „Samozřejmě ještě není konec. Uvidíme, jak všechno dopadne,“ pokračoval. „Věřím, že si do neděle odpočinu. Pokusím se dobře vyspat a v sobotu si půjdu zaběhat. Jsem moc šťastný, že se to povedlo.“