Jedna z velkých postav českého basketbalu ještě dlouho po finálovém duelu postávala na palubovce a dělila se o dojmy s domácími fanoušky. Proč by taky ne, vždyť třiatřicetiletý kapitán českého velkoklubu a zároveň národního týmu je v Opavě jako doma, vždyť v minulosti šest let brousil opavskou palubovku.

„Jičín dobře znám, věděl jsem, že cesta k vítězství nebude jednoduchá, ale to si dobře uvědomovali všichni Češi v našem týmu,“ řekl po zápase nymburský kapitán. „Na vlastní kůži jsme pocítili, že česká liga není tak špatná, jak se o ní referuje,“ podotýká Ladislav Sokolovský.

Nymburk téměř celé utkání prohrával, odpor Nového Jičína zlomil až v úplném závěru, právě třiatřicetileté křídlo patřilo k hráčům, kteří středočeský soubor nakopli. „Stalo se nám to letos už podruhé, s Prostějovem jsme doma také zachraňovali vítězství až v prodloužení. Snad už se z toho poučíme,“ doufá klíčová postava výběru kouče Ronena Ginzburga.

Nymburk vyhrál pohár popáté v řadě, letos měl ale k němu nejtěžší cestu. „Loni jsme sice vyhráli tuším o dvacet, ale taky bylo utkání dlouho vyrovnané. V tak vyrovnaných zápasech rozhodují dvě, tři chybičky a dnes stál třeba první poločas v našem podání za prd,“ řekl Ladislav Sokolovský.

Hodně se mluvilo o nymburské únavě. Účastník Adriatické ligy cestoval do Slezska autobusem přímo ze zápasu z Podgorice. „O žádné únavě nemůže být řeč. Máme kádr o dvanácti hráčích, žádný z nich nehraje třicet minut, sil máme dost,“ ohradil se Sokolovský.

Bývalého hráče Opavy můžeme s klidem označit za vášnivého sběrače trofejí. Jen mistrovský pohár zvedl nad hlavu devětkrát. „Abych pravdu řekl, sbírat vítězství mě baví čím dál více,“ smála se opora české reprezentace.

Ladislav Sokolovský se do Opavy vždy rád vrací. „Těšil jsem se, prožil jsem tady krásné roky,“ svěřil se nymburský kapitán, který se během utkání s domácím týmem hecoval s koučem Davidem Klapetkem. „Hráli jsme spolu šest let, čekal jsem, že nastoupí, ale David byl měkký,“ smál se nejstarší hráč nymburské sestavy. Na otázku, zda je reálný v budoucnu návrat do Opavy, odpověděl:

„Zatím mám ještě smlouvu v Nymburku, ale pana Schreibra jsem se ptal, zda mi tady drží místo, řekl, že ano.“

Robert Šarovič: Na Nymburk jsme měli

Devět vteřin před koncem pohárového finále se pod nymburský koš dostal zkušený pivot Robert Šarovič, zakončil přesně a Unibonu vynutil prodloužení. Bohužel v nastaveném čase jakoby svěřencům Zbyňka Cholevy došly síly a skvěle rozehranou bitvu ke zlatému konci nedotáhali.

„Odehráli jsme velmi dobré utkání, tedy až na ten konec,“ smutnil po zápase Robert Šarovič. „Náš tým je kvalitní, dnes to dokázal a zasloužil si i vyhrát,“ pokračoval pivot vlastnící srbský i německý pas. Některé výkony Nového Jičína v letošním ročníku Mattonky jsou rozpačité, v sobotu ale Unibon jasně naznačil, že se s ním musí ve hře o medaile počítat. „Takhle musíme hrát v každém utkání,“ zdůraznil zkušený pivot.

Jičín překvapivě s favoritem držel krok, a to vlastně po celé utkání, což čekal málokdo. „Čtyřicet, respektive pětačtyřicet minut jsme hráli velmi dobře. Nás mohou mrzet zbytečné chyby, proto dnes bylo vítězství opravdu hodně blízko. Svým způsobem rozhodlo i štěstí,“ kroutil hlavou basketbalista, který prošel soutěžemi v Německu, Řecku, Švýcarsku a Francii.

Následně okomentoval i situaci ze závěru čtvrté čtvrtiny, kdy vyrovnal na 80:80: „Dostal jsem dobrý míč, naskytla se mi možnost k otevřené střele, poté už je to o konkrétním okamžiku, buď to vyjde nebo ne.“