Tentokrát vyšla řada na člena týmu OpavaNet Tomáše Petrečka, který se specializuje na extrémní závody, tzv. Adventure Race. Na republikové úrovni patří k absolutní špičce. „Klidně i osm dnů v kuse jedeme nonstop. Tyto podniky jsou obrovsky fyzicky ale i psychicky náročné,“ odhalil na úvod Tomáš Petreček.

Ve zbytku rozhovoru se pokusíme rozkrýt i další detaily tohoto sportovního odvětví.

Tomáši, adventure v překladu znamená dobrodružství, jehož při samotných závodech nejspíš prožijete dost a dost. Zkuste přiblížit, na čem jsou Adventure Race založeny.

Tým má za úkol překonat určitou vzdálenost. Musí v něm být minimálně jedna žena. Závod trvá v průměru tři až sedm dní. Jede se nonstop. Není to jen o sportovním výkonu, ale i o navigaci, psychické odolnosti. Mísí se hned několik disciplín. V létě jde o horské kolo, orientační běh, klasický běh, lezení, inline brusle či sjezd na divoké vodě. V zimě se pak přidávají sněžnice, skialpy nebo běžky. Navigátoři určují cestu. Kdo ji zvolí lépe, většinou zvítězí. Samozřejmě záleží i na tom, jak rychle ji zdolá.

Vzhledem k tomu, že se snoubí hned několik sportů v jeden, jaká je příprava a co potom v průběhu Advanture Race rozhoduje?

Veledůležitá je vytrvalost. Chodíme na různé horské výběhy apod. Natrénujeme i třicet nebo čtyřicet hodin týdně. Ještě jednou se vrátím k navigaci, protože ta je možná nejpodstatnější. Může dojít k chybě, která vás zdrží třeba o deset minut a právě o těchto deset minut následně můžete prohrát. Musí také fungovat týmová vyrovnanost.

Klade pozice navigátora na člověka ty nejvyšší nároky? Například pokud se budeme bavit o zodpovědnosti?

Rozhodně. Musím být schopen rychle přemýšlet a kontrolovat, zda směr je správný. Jestliže se zabloudí, změní se nálada v týmu a všechno padá právě na navigátora. Tuto funkci v drtivé většině vykonávají muži.

Jak je to spánkem? Závodí se nonstop, ovšem lidský organismus si také musí někdy odpočinout.

Většinou se poprvé spí až po třech dnech. Pak se naspí maximálně hodina a půl za den. Na delší prodlevu může tým doplatit. Může se upadnout do halucinací. Z druhé strany zase jsem se účastnil podniku, během něhož šlo americké družstvo spát asi pět šest hodin před cílem. Prospalo se asi na devadesát minut, v závěru zbytek týmů převálcovalo a zvítězilo.

Na sportovních kanálech čas od času běží sestřihy z Adventure Race. Jednou dokonce ukazovali příklad spánkového deficitu, kdy jeden z členů týmu trpěl takovými halucinacemi, že museli pomáhat všichni ostatní. Tento závodník nevěděl, co dělá. Málem spadl ze srázu.

O nebezpečí asi není nouze. Těchto okamžiků je nespočet. Zažil jsem například, když týmový kolega usnul na kole v průběhu jízdy. To samé potkalo i jednu závodnici při slaňování. Naštěstí máme blokovací zařízení, takže se nic nestalo. Další člen týmu pro ni vylezl a pokračovalo se dále.

Adventure Race a Tomáš Petreček. Odkdy se datuje propojení těchto dvou elementů?

Věnuji se tomu už strašně dlouho. Ze začátku jsem zkoušel závody jednotlivců, které trvaly okolo pěti nebo šesti hodin. Pak jsem už soutěžil i ve dvojicích či trojicích. Doba trvání se už prodloužila třeba i na dva dny.

Hájíte barvy týmu OpavaNet. Jak byste jej charakterizoval?

Působím tam již sedm let. Došlo k celé řadě obměn. Především se to týká žen. Ty jsou na této úrovni schopny se pohybovat tři nebo čtyři roky a pak s tím končí. OpavaNet vznikl hlavně z podnětu České asociace extrémních sportů.

Můžeme hovořit o tom, že na republikové úrovni je OpavaNet nejlepší?

Dá se říci, že ano. Jsme jedním ze dvou týmů, které jsou v reprezentaci. Druhý je Alpine Pro Nutrend Merida. Někdy se to prolíná, ale jedničkou jsme asi skutečně my.

Kdybyste si měl vzpomenout na nejtěžší Adventure Race, co jste absolvoval, který by to byl?

Pravděpodobně ten z Mistrovství světa v Portugalsku. Trval osm dní a člověk si opravdu sáhl na úplné dno.

A nejhorší zážitek?

Noční plavba na mořském kajaku. Okolo půlnoci, jedné ráno. Člověk se neorientuje. Jenom chce, aby už někde narazil na břeh. O moc lehčí nejsou ani trekové etapy.

S extrémními závody patrně souvisí i cestování.

Určitě je to zajímavé. Adventure Race se většinou konají ve známých turistických či přírodních oblastech dané země. Řeky, jezera, jeskyně, skály a mohl bych pokračovat. Záleží i na týmu. Jednotliví členové si musí rozumět, jinak by spolu nevydrželi. Od toho se odvíjí i zážitek ze závodu.

Mimo toho všeho jste znám i jako horolezec. Kterého výstupu si vážíte nejvíce?

Půjde asi o výstup v Alpách. Když jsme v zimě lezli po severní stěně tzv. cestou bratří Schmidtů na Matterhorn. Jednalo se o klasické lezení. Tři dny jsme se dostávali nahoru. Nešlo o to nejextrémnější, ale bylo to náročné.

Pojďme dál. Vaše kariéra je nadmíru bohatá. Jezdíte i na divoké vodě. Máte za sebou například prvosjezd ruské řeky Koža. Jak na to vzpomínáte?

Byla to akce spíše expedičního charakteru. Řeka se nachází v Karélii u finských hranic. V oblasti národního parku. Snad týden jsme si klestili cestu na místo pramene přes jezera a bažiny. Vše se uskutečnilo na nafukovacích kajacích. Na vodě jsme byli přibližně dva týdny.

Zaměstnáním jste instruktor skalního lezení a také průvodcem na divoké vodě. Závodění a práce se tedy krásně snoubí.

Je to úplně perfektní, že se vše takhle doplňuje, protože v práci využívám své bohaté znalosti ze závodů.

Jste mezi deseti nominovanými v kategorii jednotlivců dospělých na akci Nejúspěšnější sportovec za rok 2010. Jaký výsledek uplynulé sezony podle vás sehrál stěžejní úlohu při nominacích do ankety?

Nejspíš půjde o deváté místo z Mistrovství světa ve Španělsku. Dvojice čtvrtých příček ze Světového poháru a evropského šampionátu. Vítězství v Advanture Race MČR. Je toho více.

Minulý rok jste v této anketě skončil čtvrtý. Věříte si na to, že by se i letos mohl podařit obdobný výsledek?

Vůbec nevím, jak bych mohl dopadnout. Spokojenost by panovala s umístěním v nejlepší pětce.

Máte rád akce typu sportovec roku? Lépe řečeno, jakou váhu jim přikládáte?

Vždycky jde o příjemný večer. Začíná se v divadle, pak následuje ples. Líbí se mi to.

Myslíte si, že v anketě se Adventure Race mohou prosadit vedle masovějších sportů jako basketbal, fotbal apod.?

Je velmi těžké vše posoudit. Jestli má třeba desáté místo z mistrovství světa v jednom sportovním odvětví stejnou hodnotu jako desáté místo z mistrovství světa v odvětví jiném. Každopádně těším se na rozuzlení. Domnívám se, že Adventure Race v poslední době nabývají na popularitě.

Vraťme se ještě v krátkosti k vaší kariéře. Zkusíme opět zavzpomínat. Nezapomenutelný a největší úspěch. Který by to byl?

Jmenoval bych stoprocentně vítězství ze Světového poháru v Polsku. Šlo o šestidenní zimní závod. Byla to skutečně paráda.

Účastníte se i enormně náročných vytrvaleckých podniků v tuzemsku. Připomeňme třeba Beskydskou sedmičku. Ve srovnání s Adventure Race ovšem není moc co srovnávat. Berete to spíše jako trénink?

Beskydské sedmičky jsem se zúčastnil s týmovým kolegou Liborem Uhrem. Pro nás je to vyloženě trénink. Jde pouze o běh. Startujeme třeba i na akci zvané Pět beskydských vrcholů, kdy se zdolává trasa dlouhá 120 km. Zvítězil jsem již potřetí za sebou.

Petr Dušek