Kudlička se z kvalifikace hladce probojoval do finále, jenže hned při prvním pokusu na 575 cm mu praskla tyč, poranila mu bok a praštila do žeber. Rozhozený závodník pak již tuto výšku nepřekonal.

„Je to pro mě určitě veliké zklamání, nejhorší okamžik. Cítil jsem se fakt dobře. Přitom ta tyč nebyla vůbec stará. Byla moje nejtvrdší a použil jsem ji jen na exhibici v Plzni, když jsem s ní přeskočil 581 cm,“ sdělil Jan Kudlička. Podle pravidel tak dostal na stejné výšce nový, náhradní pokus.

„Problém však byl v tom, že jsem musel skákat okamžitě. Měl jsem minutu dvě pauzu, a pak znovu běžel. Skoro jsem tyč neudržel v rukou, ale snažil jsem se. Bohužel, moje snaha nebyla k ničemu,“ smutněl třiadvacetiletý atlet. Podle samotného Kudličky by kýžených 575 cm hravě překonal hned prvním skokem, kdyby mu tyč vydržela.

„Dívali jsme se na ten skok na videu a bylo vidět, že se tyč dobře rozjíždí. Podle mě bych laťku překonal hned napoprvé, cítil jsem se úžasně,“ litoval nepřízně osudu talentovaný tyčkař. Nakonec se tak musel spokojit s výkonem 565 centimetrů a společně se Stevenem Lewisem a Jeremy Scottem skončil na děleném devátém místě.

Podobný problém s tyčí měl i Rus Starodubcev, nabízí se tak otázka, jestli nejsou stříbrné karbonové tyče trochu poruchové. „U mé tyče šlo vyloženě o vadu materiálu. Použil jsem ji teprve podruhé. Podobná věc se mi přihodila i v Německu, kdy jsem vytáhl úplně novou tyč, která ještě nebyla omotaná a byla zabalená v papírovém obalu. Naopak ta Rusova tyčka vypadala opticky tak, že již má něco za sebou,“ odvětil Kudlička a připojil vtipnou perličku:

„Bezprostředně poté, co mi tyč praskla, za mnou přišel zástupce firmy, která ty tyče vyrobila, osobně se mi omluvil a slíbil mi celou novou sadu jejich tyčí. Navíc mi řekl, že tato série tyčí se jim moc nepovedla, takže od příštího roku snad budu startovat s novými, neporuchovými tyčemi.“

Odchovanci opavského Sokola však letos už jedna tyč praskla. „Poprvé se mi to stalo někdy v květnu na tréninku. Tam ale nešlo o vadu materiálu, ale o chybu skříňky, do které se tyč zasouvá. Neměla prostor se vytočit a zasunout, takže závodníkovi neumožní odjet. Někde u skříňky se mi zasekla, odklonila se a praskla nejprve asi dvacet centimetrů nad zemí a poté se ještě rozpadla snad na čtyři díly,“ popisoval první letošní zlou zkušenost trojnásobný mistr ČR, který si jinak světový šampionát pochvaloval.

„Organizace byla perfektní. My, co jsme byli i na olympijských hrách v Pekingu, jsme to tak trochu očekávali, protože Číňané a Korejci si na tyto věci dost potrpí. Všichni atleti bydleli pohromadě v atletické vesnici, která mi připomínala tu olympijskou. Tuším, že takto podobně se bydlelo jen jednou,“ popisoval podmínky pro závodníky tyčkař pražské Dukly.

„Nyní hledám závody v zahraničí, kde bych měl možnost si ještě zaskákat. Přeci jen mám letos na svém kontě oficiálně „jen“ 565 centimetrů (581 cm skočených v Plzni se Kudličkovi počítat nemůže, protože šlo o exhibici – pozn. red.) a cítím se rozhodně na víc. Uvidíme, 17. září mě čeká MČR družstev u nás v Praze, už nyní se na závod těším,“ uzavřel Jan Kudlička.

Jan Šimek