„Po několikaleté přestávce, kdy jsem trávil léto převážně někde v pákistánské zimě, jsem letos konečně vyrazil na závod, kde jsem před mnoha lety, tehdy jako mladý a nezkušený, s Adventure race začínal,“ svěřil se Tomáš Petreček. Náročná trať závodu, který trval dvě noci, byla připravena v Českém ráji. Třídenní nonstop závod se skládal z běhu, jízdy na kole a kajaku a hlavně z výborné práce s mapou. „Dvouhodinový orienťák mezi pískovcovými skalami jsme běželi docela v tempu, na jedné kontrole jsme hledali jezírko a ztratili jsme asi deset minut. Touto chybou jsme se propadli na čtvrté místo,“ komentoval první části závodu Tomáš Petreček.

Martin Sus, bývalý hráč Opavy
Sportovní bleskovky Deníku z Opavska

Následovala jízda na kole. „Už na první kontrole na hoře Zebín jsme potkali aktuálně druhý tým a během další půl hodiny jsme byli na špici. Kontroly zobeme bez větších problémů - na jedné musíme slanit do štoly a vyjumarovat zpět na povrch. Dále přes místní dominantu vrchol Kozákov a nádherným sjezdem přes Hamštejnský hřeben do Malé skály, srdce Českého ráje. Rychlé občerstvení, zabalení batohů a už sedíme v lodích,“ přibližuje opavský extrémní sportovec další část náročné mise. „Další cíl byl jasný - Mnichovo Hradiště city. Necelých pět hodin pádlování, začíná se stmívat.. Rychlé depo, prošli jsme náměstím vstříc další trekové etapě. Zde malá, ale důležitá zastávka – koupili jsme 4x gyros do ruky, baštíme a už za tmy jsme došli na další kontrolu. Žaludky jsou opět v top formě. Mohli jsme se opět rozběhnout. Vše šlo podle plánu, stále na prvním místě a po padesáti kilometrech jsme doběhli zpět na Malou skálu,“ popisoval Tomáš Petreček cestu za vítězstvím. Dále následovalo kolo s vloženým lezením. „V této fázi mi nebylo úplně dobře, kvůli tomu jedeme pomalu, snažil jsem se více jíst a to pomohlo,“ vracel se ke krizovým okamžikům závodu. „Podařilo se nám opět nasadit své tempo, bez mapových chyb. Byla zima, asi osm stupňů, hluboká noc, okolo nás jen kužely čelovek, začali jsme trochu usínat. Z toho nás vysvobodilo brzké svítání Dorazili jsme na místo zvané Paraplíčko. Odložili jsme kola a vyrazili na dvacet kilometrů dlouhý trek nedaleko Semil a přes Riegrovu stezku údolím Jizery zpět. Slunce mezi tím vše rozehřálo a začalo být vedro,“ přibližuje Tomáš Petreček další fázi závodu.

Náskok jeho týmu na druhého byl asi dvě hodiny. Do cíle už „jen“ 180 km, kolo, 5 km vložený orienťák a jedno jumarování (výstup po laně) a slanění skokanského můstku v Lomnici nad Popelkou. „Během kola bych vyzdvihl snad jen pětihodinový noční nekončící déšť, naštěstí jsme se přes den docela vyhřáli, a dále vrchol Kozinec nad Novou Pakou. Zelená značka s mnoha polomy není úplně friendly for bikes - dala nám zabrat,“ vydechl si opavský závodník. Cesta do cíle už probíhala ve znamení jisté euforie, totálních „sraček“ (bahno, písek, voda), gore oblečků a únavy. Po 43 hodinách dorazil tým Black Hill - Salomon - EPO do cíle ve čtyři ráno na prvním místě.