Petře, Opavě se povedlo uhrát v neděli super výsledek. Jak se s odstupem času za vítězstvím nad Nymburkem ohlížíte? Byl to mimořádný zápas. Hráli jste v okleštěné sestavě, porazili favorita…
Zápasy jdou strašně rychle po sobě, hraje se co druhý den. Člověk by se rád nesl na vlně euforie, nebo to i oslavil. Na to ale není čas. Snažím se co nejrychleji zápas zanalyzovat. Co bylo dobře, co se nepovedlo. Co by nám v dalších utkáních série mohlo pomoci, nebo na co si musíme dát pozor. Moje myšlenky už v neděli večer šly k úternímu zápasu, který budeme hrát v Nymburku.

Jak jste vnímal báječnou atmosféru v hale? Vybavily se vám vzpomínky na dobu, kdy jste sám hrával na Mařádkové a taky to tak hučelo?
V neděli to byl úžasný zážitek. Bylo to i trochu na červenou knihovnu. Byla plná hala. Lidi se bavili, fandili. K vidění byly úžasné výkony na obou stranách. Obrovské srdce, bojovnost Opavy s dobrým koncem. To si nevymyslíte, nevysníte. Vzpomenul jsem si, když jsem hrával na Mařádkové, kde byla taky super atmosféra. Něco jiného je tisíc lidí, něco jiného tři tisíce fanoušků. Možná jsem i klukům trochu záviděl, že mohou brát před tak fantastickou kulisou.

V neděli vám vyšel neskutečně začátek. Vedli jste 12:0, nakonec jste první čtvrtinu vyhráli o osmnáct bodů, což je úplný úkaz…
Už při rozcvičce jsem cítil, že jsou kluci naspídovaní. Bylo cítit, že jsme se semkli. Že osud, který nás nyní honí s těmi zraněními, kdy máme více zraněných než zdravých hráčů, nás semknul. Šli jsme do utkání s nějakým plánem do zápasu. Trošku jsme možná Nymburk zaskočili. Byli opaření i z atmosféry. Pro nás byl hodně důležitý náskok, který jsme si vybudovali. Věděli jsme, že Nymburk nesloží zbraně, přece jen je to finále. Věděli jsme, že náskok bude stahovat a možná půjde i přes nás, což se taky stalo. Ale stálo je to hodně sil, nebyli až tak sebevědomí jako v Nymburku. To všechno byla voda na náš mlýn. Dobrý začátek byl hlavním stavebním kamenem našeho vítězství.

Ve čtvrté čtvrtině jste začátek nechytli. Nymburk šel před vás a nevypadalo to vůbec dobře. Vy jste byli navíc hodně unavení…
Pořád musíme brát fakt, že kvalita Nymburku je obrovská a není to jenom o útočném talentu z jejich strany, ale mají taky dobrý obranný koncept. Tlačí na míč. Ač to tak nevypadá, Nymburk nám nedovolí dát jednoduchý koš. Naopak, když nám dojdou síly a nebo děláme chyby, oni nám dávají jednoduché koše. To jim vlévá krev do žil a my jdeme dolů. Věděli jsme, že Jakub Šiřina bude atakovat hranici čtyřiceti minut a přijde slabší chvilka. Bylo to pro něj těžké, bránil nejlepšího hráče a ještě musel vést tým, rozehrávat a skórovat. Ve zmiňovaném začátku čtvrté čtvrtky měl výpadek, ale je dobře, že jsme na něj zareagovali, že nás to nepoložilo. Tady bych vyzdvihl diváky, věděli, že hráči jdou na krev. Nenechali nás padnout, zvedli nás, proto byl tak fantastický konec. Díky fanouškům jsme chytli druhý dech.

Když jsme se bavili spolu po prvních dvou zápasech s USK, říkal jste, že Luděk Jurečka se hledá. Nicméně v dalších utkáních se zvedal, jeho forma nakonec vygradovala právě v neděli.
Larry, kdy pominu Šířu a Mattyho Markussona, tak byl X faktor zápasu. Věděli jsme, že když budeme chtít porazit Nymburk, musí zahrát více než jeden hráč. Musí se přidat, tři až čtyři. Jsem rád, že Filip Zbránek a hlavně Luděk Jurečka to vzali v kritických fázích na sebe a nenechali to alibisticky na Šířovi, ať to nějak dohraje. Viděli, že Kuba mele z posledního, a tak dali přínos oni. Luděk je střelec trojek. Soupeř byl na něj připravený, přesto Luděk tu trojku dal, hostující lavička byla z toho zdrblá.

V letošní sezoně už Opava získala tři skalpy Nymburku, a to se hodně cení. Naposledy se to podařilo v době, kdy jste sám ještě hrával.
Kdyby to byly tři vítězství, které by nám daly titul, bylo by to ještě lepší. Nechci, aby to vypadalo, že jsem namyšlený. Vážím si každého vítězství, dokonce jedno nám dalo i Český pohár, kdy kluci okusili poprvé, jaké je to něco vyhrát. To je dost důležitá věc. Nymburk to u nás válcuje skoro dvacet let. Tady se bere za vítězství druhé místo. Naposledy jsem se bavil s Pavlem Staňkem, který vzpomínal na to, jak jsme za druhé místo dostávali pokuty, když se nevyhrál titul. V Nymburku si nepřipouštějí nic jiného než titul. Předávají to dalším generacím. Nyní jde o to, aby naše generace, která pomalu končí, dál předávala bojovnost, poctivost a víru ve vítězství. Nechci říkat - radši mrtvý, než druhý. Historie se neptá, kdo je druhý.

Co dál? Nyní hrajete v Nymburku, pak hrajete ve čtvrtek opět doma…
Série je momentálně 1:1 a smrskla tak sérii na dva vítězné zápasy. Těžko něco plánovat. Máme to z hodiny na hodinu, kdy se dozvíme, jak na tom jsme zdravotně, jak se cítíme. Podle toho se mění taktika. Určitě budeme hrát trochu jinak v úterý, než v neděli. Uvidíme, zda do čtvrtka se někdo uzdraví. Nejedeme do Nymburku prohrát, ale šanci dostanou kluci, kteří toho zatím moc nenahráli.

Ve čtvrtek hrajete znovu doma a vypadá to, že by mohlo být znovu vyprodáno.
Doufám, že ano. Moc si to přejeme. Důležitá je taky jedna věc, že opavský fanoušek je skvělý a podpoří i ocení jakýkoliv výkon, kde vidí srdce a bojovnost. Je jedno, zda je to na hokeji, fotbale nebo basketbalu. Jsme v České republice, kde je sportem číslo jedna fotbal, číslo dvě hokej a tři basket, a já se budu snažit, abychom se tady v Opavě dostali výše. A to dokážeme tím, že budeme mít dobrý tým, dobré výsledky a diváci si k nám najdou cestu.

S Ladislavem Sokolovským jste se po zápase bavili. Přece jenom třikrát jste ho už porazil…
S Láďou se respektujeme, bereme se jako soupeři. On je sportovní ředitel v Nymburku, já trenér a sportovní ředitel v Opavě. Máme se moc rádi, jsme kamarádi. Nyní máme ale válečný stav a nebavíme se.

Jak vnímá současné výsledky a výkony váš otec, který je pravidelným návštěvníkem haly?
Je rád. Je stejně jako já relativní pesimista, spíše to vidí černěji, než to vypadá. Zápas jsem s ním ještě nerozebíral. Ale k tomu ještě dojde, říká mi co mu líbilo, co ne. Konzultuje to s panem Klimtem, což je trenér, který mě naučil mít basketbal rád, byl u mých prvních krůčků. S tátou si volají, takže i odtud informace mám. Tudíž zpětnou trenérsko-rodinnou vazbu mám.