V sobotu se v Albertovci koná Dostihový den

Vedle dostihů pořadatelé připravili i bohatý doprovodný program. „Brány Albertovce se svým návštěvníkům otevřou již v deset hodin, kdy bude na travnatém prostranství před starým hotelem zahájen Den otevřených dveří v hřebčíně přehlídkou plemenných koní,“ uvedla mluvčí pořádající společnosti Hřebčín Albertovec, s.r.o., Zuzana Rohovská.

„Znalci dostihových koní a historie nejznámějšího dostihu u nás, Velké pardubické, jistě vědí, že statisticky nejúspěšnější kůň tohoto dostihu, Mor, pocházel právě ze stáje hřebčína Albertovec.

Na počest a památku tohoto vynikajícího koně bude v 11.00 hodin před restaurací Eduard Maria odhalena jeho bronzová plastika, kterou odhalí pan Karel Benš, člověk, který v sedle Mora dosáhl vynikajících úspěchů,“ přiblížila další část programu Rohovská.

Již v předvečer dostihového dne bude otevřena Galerie Albertovec, jejíž netradiční prostory a okolí nabídnou výstavy sochaře Kurta Gebauera a architekta Ivana Kroupy. Vernisáž začíná v 17 hodin.

Samotné dostihy budou oficiálně zahájeny ve 13 hodin přímo v prostoru dostihové dráhy. „Na diváky čeká celkem osm rovinových a překážkových dostihů,“ prozradila Zuzana Rohovská.

„Mezi jednotlivými dostihy nabídneme divákům bohatý doprovodný program s koňskou tematikou a v závěru dostihového dne proběhne velké slosování programů o dvoudenní relaxační pobyt pro dvě osoby v polském wellness centru Palac Wojanow a další zajímavé ceny,“ vyjmenovává mluvčí albertovského hřebčína.

Na své si přijdou i vyznavači koní z řad těch úplně nejmenších. „Nezapomněli jsme samozřejmě ani na děti. Mimo zábavní atrakce a projížďky na ponících bude pro děti od 12.00 hodin k dispozici Dětský stan Globinek, kde bude pod dohledem zkušených „kovbojek“ zajištěno zdarma hlídání a program, díky kterému si děti užijí s kamarády svůj vlastní dětský dostihový den. Tento dětský koutek bude přístupný také maminkám k přebalení či nakojení svých ratolestí,“ odtajňuje Zuzana Rohovská další bod albertovského programu.

Letošní Dostihový a jezdecký den se koná v den nedožitých 58. narozenin pana Josefa Hájka, zesnulého v říjnu loňského roku, zakladatele novodobé historie hřebčína Albertovec, jehož přáním bylo navrátit Albertovci jeho původní historickou podobu.

(rob)

Historie dostihů a dráhy v Albertovci

První oficiální dostihy se na albertovské dráze konaly v rámci Jezdeckého a chovatelského dne 1. července 1962. Tehdy v hlavním dostihu zvítězil kladrubský KORÁB v sedle s Davidem. Následovala sedmiletá pauza.

V roce 1969 ale diváci zhlédli pět dostihů a první ročník - v následujících letech slavné a tradiční - „Albertovské Cross Country“. Z vítězství se radovala účastnice Velké pardubické PASEKA z PP Kladruby s jezdcem Raisnerem. Běžela se i Velká cena Slezska, kterou vyhrál LIBAROS s Evou Palyzovou.

Albertovské dostihy nabíraly na popularizaci a závodilo se až do roku 1989. Po revoluci byla dostihová tradice na Albertovci přerušena. Znovu obnovena byla po sedmnácti letech zásluhou rodiny nového majitele - Josefa Hájka. Na listině Albertovské Cross Country najdeme slavná jména vítězů Velké pardubické: SAGAR, SIMON, LIMIT, MOR, KOROK, ŽELEZNÍK.

Domácí MOR s Karlem Benšem byli prvními dvojnásobnými vítězi dostihu, později je napodobili SIMON a SPARŤAN, kteří ovšem každé vítězství získali s jiným jezdcem. A naposledy PARAMON s dnes legendárním žokejem Josefem Váňou. Dalšími slavnými vítězi jsou KOROK s Václavem Chaloupkou, LIMIT s Františkem Zobalem, SAGAR s Pavlem Liebichem, ale i HARLEKÝN s Evou Palyzovou.

Snahou pořadatelů bylo vybudovat na závodišti přírodní skoky se specifikou profilu dostihové dráhy, s charakteristikou skoků pro všestrannou způsobilost. Přírodní ploty tvořily základ skoků. Terénních nerovností bylo využito pro umístění skoků s nižším či vyšším doskokem. Skoky byly stavěny tak, aby byly pro koně příjemně skákatelné a nebyly zrádné či nebezpečné.

Při zařazení hlavního dostihu Cross Country Albertovec jako kvalifikačního pro Velkou pardubickou byl postaven umělý vodní příkop jako kombinovaná překážka využitelná také pro military a spřežení. Mnohokrát se však neskákala a později byla z kurzu dostihů zcela vynechána.

Dominantou albertovské „cross“ se stala netypická dostihová překážka, sestávající ze skoku přes kládu na pískový svah, umístěná v pověstné albertovské pískovně, tzv. Borcův skok. Zásluhu na jejím zařazení do kurzu dostihu měli především albertovští překážkoví dostihoví jezdci Karel Benš, Jan Palička a František Zobal, kteří „Borčák“ běžně při výcviku remont absolvovali.

Borcův skok měl svou historii. Dlouholetý vedoucí výcviku mjr. Jan Pitlík (1897 až 1970) využíval jako jízdárnu pro přípravu remont albertovskou pískovnu, která byla ohraničena ze tří stran pískovými svahy, a čtvrtou stranu tvořil lesní porost. Do přípravy mladých koní zařazoval zlézání a vylézání pískových svahů.

Na jednotlivých místech svahů umístil jednoduché či složitější překážky. Koně a jezdci získávali na svazích rovnováhu, cvičili obratnost a odvahu. Nejnáročnější překážka vznikla umístěním klády silného stromu na hranu největšího svahu. Dva metry pod kládou byla kolmá stěna a teprve poté začínal přibližně šedesát metrů dlouhý pískový svah.

Aby kůň tuto překážku překonal, musel přeskočit kládu a současně seskočit do hloubky oněch dvou metrů na svažitý pískový povrch. Překážka budila velký respekt a jako první ji překonal skvělý jezdec a reprezentant republiky Erich Režnar se svým reprezentačním koněm, militaristou Borcem. Od té doby nese překážka název Borcův skok.

Svahy v pískovně se v průběhu let působením přírodních vlivů sesouvaly, nebyly již tak příkré, kolmé stěny na hranách svahů se obrušovaly, a tak mohl být Borcův skok v roce 1969 poprvé zařazen do kurzu dostihu. Sice jednoho jediného a konajícího se jednou za rok, ale právě proto se Borcův skok, podobně jako Taxisův příkop ve Velké pardubické, stal pro dostihové jezdce skutečnou výzvou, jejíž zdolání je otázkou jezdecké prestiže.

Mapa závodiště

Nová éra úspěchu začala po příchodu Josefa Hájka

Červený dres vojenského hřebčína Hostouň na Šumavě s emblémem hostouňského výžehu v levé části hrudi se stal i po přestěhování v roce 1952 dostihovým dresem Státního hřebčína Albertovec.

V těchto barvách běhali převážně polokrevní koně v překážkových dostizích. Z tohoto období si zaslouží pozornost umístění klisny Gomby na pátém místě ve Velké pardubické v roce 1955 s jezdcem Františkem Lamichem. Koně na Albertovci připravoval tehdejší ředitel hřebčína MVDr. Prokop Večeřa.

Koncem padesátých let byla otevřena dostihová stáj Hřebčína Albertovec v Chuchli, již s dnešními dostihovými barvami – modrá s červenou šerpou. Prvním trenérem této překážkové stáje byl Stanislav Bárta.

Počátkem šedesátých let vznikla v Chuchli také albertovská dostihová stáj pro rovinové koně s trenérem Josefem Kolocem a vynikajícím žokejem Karlem Havelkou. Úspěšnými koňmi této éry byli například Agon, Kanton, Karton, Marcelon, Parcel a Harcena.

Ve druhé polovině šedesátých let se koně začali připravovat přímo v hřebčíně Albertovec pod vedením Františka Janíka. O kvalitách albertovské stáje svědčí vítězství ve Velké pardubické v letech 1974 a 1975, kdy zvítězil Karel Benš s koněm Mor, a v roce 1976, kdy vítězství patřilo Františku Zobalovi s Limitem.

Nová éra dostihových úspěchů započala po příchodu pana Josefa Hájka na Albertovec v roce 2005. Byly otevřeny tréninkové úseky ve Velkých Karlovicích u Františka a Radka Holčákových a v Rudné pod Pradědemu ing. Milana Theimera.

Články připravila Zuzana Rohovská ve spolupráci s Milanem Vítkem, Stanislavem Hošákem a Milanem Tůmou.