Při vyplňování příkazu k úhradě bychom měli věnovat velkou pozornost vypsání čísla účtu příjemce a jeho následné kontrole. Je přitom celkem jedno, zda jde o papírový formulář, či internetové okno na obrazovce. I přes pečlivou kontrolu údajů ale občas může dojít k tomu, že číslo účtu, na které peníze posíláme, zadáme chybně. Na chybu nás může upozornit automatický kontrolní mechanismus.

Čísla účtů jsou totiž v naší republice přidělována podle matematického algoritmu a většina takzvaných překlepů neprojde automatickým filtrem. Jak máme postupovat v případě, že peníze byly připsány na chybný účet? Podle internetových stránek Sdružení obrany spotřebitelů je důležitá rychlost. „Pokud se vám povede odhalit nesoulad v adresátovi ještě před datem splatnosti, máte zpola vyhráno.

Stačí zkontaktovat banku a oznámit své pochybení, zároveň je třeba požádat o storno. Při osobní návštěvě by měl klientovi stačit občanský průkaz. U většiny tuzemských finančních ústavů můžeme záležitost vyřídit telefonem. Je třeba ale počítat s tím, že se budeme muset prokázat například číslem smlouvy o založení účtu či podobnými upřesňujícími údaji. Tato stornoakce by nás neměla finančně příliš zatížit. Storno-poplatek většina bank neúčtuje, nebo se pohybují do sta korun,“ informuje Sdružení obrany spotřebitelů.

Větší problémy přicházejí v případě, že už nastal den splatnosti. Šťastnější z chybujících mohou zjistit, že právě jejich banka zúčtovává bezhotovostní transakce až večer, postup je pak stejný jako v předcházejícím případě. Pokud už převod proběhl, máme na výběr ze dvou možností. Pokud zadané číslo účtu neexistuje, peníze oběhnou takzvané bankovní kolečko a do několika dnů se vám vrátí zpět. Nejhorší případ nastává, pokud se trefíme na skutečný, existující účet a našimi prostředky už disponuje někdo jiný.

„Ani tehdy není nic ztraceno, ale následný postup může být složitý, zdlouhavý, případně vyvrcholit soudním sporem. V první řadě je třeba navštívit banku. Buď svou, nebo tu příjemcovu. Banky však samotný problém neřeší, fungují pouze v roli zprostředkovatele. Obvykle se jejich prostřednictvím nejdříve zasílá písemné upozornění klientovi, jemuž byly peníze připsány. Toto sdělení musíme formulovat sami a kromě osobních a bankovních údajů bývá dobré doložit i důvod omylu. Pokud adresát nezareaguje, může banka klientovi poskytnout osobní informace o příjemci podle zákona o bankách v platném znění.

Zde už bývá zdůvodnění a doložení chyby nutností a bankovní ústav od nás může požadovat další doplňující materiály,“ informuje sdružení dále na svých internetových stránkách. Pokud se s námi osoba, které jsme omylem peníze poslali, odmítne dohodnout o navrácení částky, zbývá jediná možnost. Tou je občanskoprávní soudní spor na základě žaloby pro bezdůvodné obohacení.

Jestli se vyplatí, to už záleží na výši utrpěné ztráty a na osobním posouzení celé situace. Kromě výloh za advokáta musíme počítat s možnou úhradou části nákladů soudního řízení, případně odměnou domluvenou se svým obhájcem v případě výhry. K tomu všemu je třeba připočítat také vynaložený čas.