„Šestadevadesáti procentní denaturovaný kosmetický líh a peroxid vodíku k likvidaci biologické kontaminace a glycerol proti vysoušení kůže,“ popisují zaměstnanci Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) recept na dezinfekční látku.
Mají ho přímo od Světové zdravotnické organizace. Složení doplňuje destilovaná voda. Líh je podle moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka zabavený celníky, prý pašerákům. Peroxid pochází z francouzského, glycerol z belgického skladu.
V týdnu z daných ingredienci míchají na VŠB-TUO v Porubě pro potřeby dezinfekce proti koronaviru v kraji další várky. „Ta vůbec první obsahovala 3860 litrů a hotová byla za šest hodin,“ pokračují akademici.
Vodu pro tým zajišťují téměř všechny destilační kolony v kampusu.
„Kdybychom vyráběli kádinkovou nebo kanystrovou metodou, měli bychom maximálně stovky litrů. Ale díky procesním inženýrům na univerzitě jsme schopni produkovat dezinfekci v mnohem větším množství,“ upozorňuje Lenka. Však už do Ostravy chodí prosby z Olomoucka, aby něco poslali!
Moravskoslezský kraj ovšem má – jako dodavatel lihu – přednost. A počítá s dvanácti tisíci litry dezifekce z VŠB-TUO.
„My máme ke čtvrtečnímu odpoledni nicméně už přes třináct tisíc litrů,“ líčí Pavel s tím, že za pochodu vychytávají nedostatky. Míchají zaměstnanci (studenti nyní na univerzitu nesmí) a proces postupně zdokonalují. Například stáčením z páru hadic.
„Líh je v kubíkových barelech, na manipulaci s nimi jsme objednali vysokozdvižný vozík. A taky jsme zpočátku naráželi na nedostatek nádob. Stáčelo se do čeho šlo, deseti-, dvaceti-, pětadvacetilitrové kanystry…“ uvádí Lenka.
Teď je k dispozici devět palet kanystrů o obsahu desíti litrů. Hotová dezinfekce je hned odvážena několika dodávkami do míst po celém kraji.
Do výroby se zapojují pod útvarem prorektorky pro vědu a výzkum Fakulta materiálově - technologická, Hornicko - geologická fakulta, Institut environmentálních technologií a Centrum nanotechnologií i jiná pracoviště a útvary.
„V podstatě logisticky náročná celoškolská akce. Je třeba i vyřizovat s celníky, bezpečáky, zdravotníky, hasiči, zde největší břemeno na kraji“ říká Pavel.
Jistě dezinfikovat by se dalo i přímo zabaveným lihem (etanolem), ale proč ho nevylepšit, nenaředit – z asi 96 na 80 % – aby vzniklo více účinné látky?
„Dezinfekce běžným alkoholem se každopádně proti koronaviru použít nedá,“ vzkazují Lenka a Pavel. VŠB-TUO je, jak dodávají, připravena produkovat dále a dále, dokud bude této látky nejen v kraji potřeba.
K TÉMATU
Výhoda technické univerzity
Jana Kukutschová vede z postu prorektorky pro vědu a výzkum VŠB-TUO výrobu dezinfekce pro potřeby nemocnic, sociálních zařízení i jiných subjektů. „Jsem původem chemička a vracím se tak alespoň na chvíli do praxe,“ říká. VŠB-TUO podle ní dává na výrobu i vlastní prostředky – platí některé chemikálie, čerpadla či první dodávku kanystrů. „Ukazuje se tady také obrovská výhoda technické univerzity v regionu. Procesní inženýrství nám umožňuje zpracovávat větší objemy. Prokazujeme po vzdělávání a vědě a výzkumu třetí roli VŠB-TUO: Jsme partnerem regionu!“ dodává Kukutschová.