Firma už investovala stovky milionů korun do robotické kovací linky nebo závěsové zinkovací linky a podílí se na vývoji univerzálního drtiče pro spalování odpadu.

Výčet aktivit opavské strojírenské společnosti OSTROJ, která si letos připomíná 145 let od založení první opavské strojírny a 75 let od položení základního kamene výrobního závodu, je vskutku podněcující.

Ostroj se nebojí ani novinek. Opavští konstruktéři spolupracují s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a společností IROMEZ na vývoji univerzálního drtiče pro zpracování spalitelného odpadu. To je řešením pro řadu energetických firem, které plánují přechod ze spalování fosilních paliv na biomasu.

Za pětasedmdesát let existence prošlo opavským závodem několik generací Ostrojáků. „Lokalitu jsme nezměnili, ale to neznamená, že bychom se nehnuli z místa,“ konstatuje generální ředitel Aleš Martínek a je to pravda. Za posledních dvacet let prošly v areálu rekonstrukcí téměř všechny objekty, podstatně se obměnil a doplnil strojový park, byla zavedena robotizovaná pracoviště a modernizací procházejí sklady, administrativa i výroba. „Mezi naše stále ještě poměrně čerstvé novinky patří například plně automatizovaná robotická kovací linka nebo závěsová zinkovací linka a kráčíme směrem k udržitelnosti a provozu, šetrnějšímu k životnímu prostředí, ať už jde o fotovoltaiku nebo snižování emisí. Jen za poslední rok jsme na divizi Galvanovna snížili emise anorganických sloučenin chloru o 96 procent“ dodává Aleš Martínek.

Společnost OSTROJ stojí na tradici dvou velkých moravskoslezských strojíren. První založil v roce 1878 průmyslník Eduard Tatzel a nesla jméno Opavská strojírna a slévárna, druhá strojírna vznikla ještě o pět let dříve v Moravské Ostravě (Elbertzhagen & Glassner). Po druhé světové válce se z opavské větve stal národní podnik Sigma Pumpy, závod Tatzel, a z ostravské zase Ostravské strojírny a slévárny. V roce 1948 ustoupily ostravské strojírny nové infrastruktuře a byly proto přesunuty do Opavy. 

Základní kámen k výstavbě nového strojírenského podniku byl položen 28. srpna 1948 a v květnu následujícího roku oficiálně vznikl název Ostroj, národní podnik. První výrobky dodal zákazníkům koncem roku 1950 a šlo o ocelové konstrukce povrchových staveb dolů, důlní vozíky, těžní zařízení, později vzduchové motory, vrátky, pásové nebo řetězové dopravníky, ale i jeřáby a nářadí pro zahrádkáře. V průběhu desetiletí v něm vznikaly celky nebo části konstrukce opavského zimního stadionu i ostravské koksovny Karolina.

Výrobě zemědělských strojů a důlní technice se dnes OSTROJ věnuje spíše okrajově. Od loňska se pustil do zcela nových oblastí podnikání - do projekce, konstrukce, výroby a dodávek mobilních bednění pro výstavbu tunelů a automatizovaných dopravníkových systémů pro průmyslové provozy. V současnosti má pět výrobních divizí, šest technickohospodářských oddělení a přes osm set zaměstnanců. Ti společně vyrábějí a navrhují jednoduché díly i komplexní stroje pro zákazníky z oblasti dopravy, energetiky, letištní techniky, pozemního stavitelství nebo strojírenství v Česku, Turecku, na Ukrajině, ve Španělsku, Mexiku, Polsku nebo Austrálii.