Vysvědčení byla rozdána, školní rok končí. Pro všechny byl určitě složitý, o to více asi pro vás, který ze své pozice nesete na bedrech celé krajské školství…
S lehkou nadsázkou lze říci, že to byl spíš školní tři čtvrtě rok. Od zavedení povinné školní docházky před 150 lety náš vzdělávací systém něco takového nezažil. Každý zřejmě ví, jak přechod na distanční výuku ze dne na den probíhal, ale důležité je, co bude dál.

Co nás tedy čeká?
Distanční výuku je třeba ukotvit do školských předpisů. Dnes tento pojem nezná žádná školská právní norma. Je nezbytně nutné zajistit minimální IT standard pro žáky i pro školy, sjednotit komunikační platformu pro výuku na dálku. Nejde, aby jeden učitel ve škole používal Google a druhý Windows 365. Příprava na distanční výuku musí být součásti vzdělávacích programů a je třeba ji podpořit finančně i organizačně. Na tento způsob výuky musíme učitele intenzivně připravit. Ať už se objeví druhá vlna koronaviru nebo ne.

Byly měsíce, kdy se žáci a studenti vlastně učili doma, promarněný čas?
Určitě ne. Skládám poklonu a srdečné poděkování všem učitelům, ředitelům, dětem i jejich rodičům, že to zvládli, protože všichni více méně museli improvizovat. Ze všech stran zaznívá, že žáci i kantoři se v době distanční výuky významně zdokonalili v IT dovednostech a objevili spoustu nových a zajímavých příležitostí. Myslím, že jsme vše zvládli dobře i z pohledu zkušeností ze zahraničí.

Včetně maturit a přijímacích řízení?
Situace významně zasáhla samozřejmě i střední školy a přijímací řízení. Vše se posunulo v čase a běží souběžně, což přináší středním školám problémy. Ředitelé škol ještě neznají počet žáků ve třídách v příštím roce, proto někteří ještě nemohou stanovit úvazky učitelům. Rodiče a žáci hledají volná místa, odevzdávají zápisové lístky a zase je berou zpět, protože byli přijati na preferovanou školu. Dle našich informací však nevznikají zásadní problémy. Učitelské sbory i v prvním kole nepřijati žáci musí být trpěliví a připravit se na to, že celý proces může trvat v tomto výjimečném roce déle.

Jste připraveni na to, že se na podzim pandemie vrátí?
Platí rčení: Těžce na cvičišti, lehce na bojišti. Děláme vše pro to, abychom na tuto eventualitu byli připraveni. Aby učitele i žáci uměli používat jednotnou komunikační platformu pro distanční výuku.

Pandemie také poukázala na rozdíly v možnostech žáků, co se týče internetového připojení a dostupné techniky…
Chci, aby si žáci, kteří nemají počítač nebo tablet, si jej mohli ve škole včetně datové karty půjčit. Aby žádné dítě nebylo handicapované v přístupu k vzdělávání. Současně si přeji, aby se situace neopakovala. Škola je taky o kamarádech, o reálném potkávání, o elementární komunikaci mezi dětmi, učiteli a dětmi samotnými. To žádné on-line řešení nikdy nenahradí.

Když pomineme pandemii, které problémy v krajském školství jsou ty zásadní?
Největším problémem končící dekády byl demografický vývoj, kdy počet středoškoláků klesl v kraji z 18 na 11 tisíc. Naštěstí se tento trend zastavil a počet žáků pomalu stoupá. Stabilizovali jsme systém škol a nabídli mladým lidem některé nové obory, o které byl zájem ze strany uchazečů i zaměstnavatelů. Jsem pro příští období optimistou.

Navrhl jste vyplácet žákům motivační stipendia a našel jste pro to oporu u kolegů ve vedení kraje.
A stipendia fungují, jak často slyšíme ze samotných škol. Hlavními prioritami pro mne i kolegy jsou: řemesla, jazyky a investice, věnujeme se ale také i jiným věcem. Naše kampaň „Řemeslo má respekt“ má proměnit pohled na tyto profese z vnímání, že je to „špinavá práce“ na „řemeslo má zlaté dno“. Je to dlouhodobý proces, ale společně se stipendii, které vyplácíme již třetím rokem, se nám daří zastavit úbytek řemeslných oborů, naopak o ně postupně roste zájem. Motivační stipendium získalo v minulém školním roce 1 286 žáků, 912 žáků se mohlo těšit z prospěchového stipendia.

V kraji také pokračoval projekt duálního vzdělávání, kdy se středoškoláci odborně vzdělávali ve firmách jako Brose CZ, Liberty Ostrava a ČEZ. Významně také podporujete výuku cizích jazyků…
„Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“. To platí stále, proto finančně i organizačně podporujeme zapojení rodilých mluvčích. Jen v tomto školním roce jsme zaplatili zhruba 18 tisíc hodin výuky s rodilým mluvčím. Další program „Yes, I do“ přináší odbornou angličtinu do škol, podpořili jsme vzdělávání 93 učitelů cizích jazyků v zahraničí. Také výjezdy tříd do zahraničí mají velmi pozitivní odezvu.

Bude kraj i nadále intenzivně investovat do školských budov a zařízení?
Bez moderních škol to nepůjde. Letos jsme zahájili výstavbou dílen pro Střední odbornou školu ve Frýdku-Místku. Přijdou na čtvrt miliardy korun a je to největší investice do školství od vzniku krajů. Dokončili jsme tělocvičnu pro Gymnázium J. Božka v Českém Těšíně za 60 milionů korun. Dalších 20 milionů stály šatny a parkoviště ostravské Střední zdravotnické školy, pokračuje modernizace Školního statku v Opavě, v Bruntále probíhá oprava budovy gymnázia a Polského gymnázia v Českém Těšíně. Celkem jsme jen letos investovali do školních budov 600 milionů korun, na část projektu jsme získali evropské dotace.

Na které novinky se můžeme těšit v novém školním roce?
V průběhu července a srpna 2020 vznikne v Ostravě ve spolupráci s Národním centrem kybernetické bezpečnosti na Střední škole teleinformatiky Centrum kybernetické bezpečnosti. Plánujeme také modernizaci a zatraktivnění výuky tělesné výchovy na středních školách například budováním workoutových hřišť. První dvě začnou sloužit již v září.

Moravskoslezský kraj a školy
V kraji funguje 912 škol a školských zařízení. Mateřinky, základní a střední školy navštěvuje téměř 200 tisíc dětí. Vysvědčení letos dostává skoro 48 tisíc středoškoláků a přes 106 tisíc žáků základních škol. K maturitám se v kraji letos přihlásilo kolem 8400 mladých lidí. Moravskoslezský kraj zřizuje 180 škol a školských zařízení všech stupňů, především střední školy, základní umělecké školy, střední školy pro děti vyžadující zvláštní péči, dětské domovy, pedagogicko–psychologické poradny a některé další organizace.