Na co všechno by člověk měl pamatovat, aby takzvaně nenaletěl?

Určitě je si dobré uvědomit, že čtyřhvězdičkový hotel, doprava letadlem, plná penze, to vše navíc v atraktivním středisku u moře, nepořídíme za pár korun. V konečné fázi pak člověk zjistí, že za vysněnou dovolenou zaplatí o několik tisíc korun navíc. Mnohdy zbytečně. Aby se tak nestalo, měl by spotřebitel před podpisem smlouvy udělat tři základní věci. Jednak si dobře přečíst všechno o zájezdu, na který se chystá. Pokud něčemu nerozumí, měl by se obrátit se žádostí o vysvětlení na zástupce cestovní kanceláře. Určitě by si měl vyžádat návrh cestovní smlouvy a v klidu si ji přečíst.

Co všechno by taková cestovní smlouva měla obsahovat?

V základě by měla obsahovat pět základních bodů: kdy, kde a kdo pojede, jak pojede. Určitě nesmí chybět ani údaj o ceně.

Právě u ceny se zákazník často takzvaně spálí…

Vybere si zájezd, nakonec ale při placení zjistí, že konečná cena zájezdu je o několik tisícovek vyšší. Podle právníků Sdružení obrany spotřebitelů by cena zájezdu měla být konečná. Měly by v ní být zahrnuty letištní taxy, tarifní poplatky i palivové příplatky. Cestovní kancelář může cenu zájezdu zvýšit, měla by to ale dát nejméně dvacet dnů dopředu na vědomí. A to ve třech případech. V případě, že se změní cena benzinu, tarifní a letištní poplatky, případně, pokud se zvýší kurz koruny nejméně o deset procent.

Co všechno by mělo být písemně zahrnuto ve smlouvě?

Smlouva by měla obsahovat kategorii a polohu hotelu včetně počtu hvězdiček, patro ubytování, polohu pokoje, stravování, vzdálenost od moře. Pokud je uvedeno, že bude kontinentální snídaně, je třeba se zajímat, co tato snídaně obsahuje.

Pokud jsem přesto se zájezdem nebyl spokojen, mohu se nějak bránit?

Spotřebitel si může stěžovat, zájezd může reklamovat u cestovní kanceláře do tří měsíců od návratu z dovolené. Proto je třeba vše zdokumentovat a stížnost podat písemnou formou. Zaslat ji pak musíme doporučeně a je dobré nezapomenout ani na dodejku.